Moderátorka se v kontextu výroku ptá na srovnání českých důchodů s těmi německými. Petr Fiala podotýká, že mezinárodní srovnání výše penzí je podle něj ovlivněno tím, že důchody v Česku na rozdíl od jiných zemí nepodléhají zdanění. Dodává přitom, že v některých zemích jsou penze „zdaněné s těmi investičními nástroji“, čímž zjevně naráží na třetí pilíř českého důchodového systému, ve kterém je účast dobrovolná.

Zdanění důchodů v ČR

Starobní důchody v Česku podléhají zdanění až ve chvíli, kdy roční vyplacená částka přesáhne 36násobek minimální mzdy v daném roce. Pro letošek je měsíční minimální mzda stanovená na 20 800 korun a od daně jsou tak osvobozené důchody do výše 62 400 korun měsíčně. Průměrný důchod přitom dle posledních údajů České správy sociálního zabezpečení činil přibližně 21 tisíc korun (.pdf, str. 1) a povinnost odvádět daně se tak většiny penzistů netýká.

Z důchodu se již neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Pokud důchodce zároveň pracuje, od letošního roku nemusí platit sociální pojištění, které představovalo 6,5 % z hrubé mzdy.

Srovnání se zahraničím

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 38 ekonomicky vyspělých zemí, každé dva roky publikuje zprávu, jež srovnává důchodové systémy v jednotlivých členských státech. Nejnovější dostupná data jsou z roku 2023 a podle nich mají důchodci určité daňové úlevy ve 28 zemích, zatímco ve zbylých 10 státech se na penze vztahují stejné daňové sazby jako na příjmy lidí v produktivním věku (.pdf, str. 155). Důchodci odvádí daně například v Dánsku, Francii, Polsku, Rakousku nebo Švýcarsku.

Závěr

Důchody v Česku podléhají zdanění až ve chvíli, kdy roční vyplacená částka přesáhne 36násobek minimální mzdy. V praxi tak v roce 2025 musí daně odvádět důchodci, kteří pobírají více než 62 400 korun měsíčně. Určitá forma daňových úlev existuje v 28 členských zemích OECD, naopak přibližně ve čtvrtině států se penze danit musí. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.