Poslanec Aleš Juchelka (ANO) odpovídá na dotaz, jak vnímá situaci, že budoucím předsedou Sněmovny by mohl být Tomio Okamura, u kterého soud žádá vydání k trestnímu stíhání. Juchelka odpovídá, že i takový člověk má právo volit a být zvolen a že mu „moralizování“ od dosluhující vládní koalice přijde za hranou. Podle něj totiž tito politici nevyzývali k odstoupení své vládní kolegy, když figurovali v různých kauzách.

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy za ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského.

Tomáš Jiřikovský v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě zhruba tří miliard korun. Tomáš Jiřikovský se následně po dohodě s ministrem Blažkem rozhodl část bitcoinů darovat Ministerstvu spravedlnosti. Motiv transakce není znám, případem se nicméně zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření na praní špinavých peněz.

Hnutí STAN premiéru Petru Fialovi (ODS) hrozilo odchodem z vlády, pokud by Pavla Blažka neodvolal. Blažkovu rezignaci žádali (video) i bývalí vládní kolegové z Pirátské strany, tehdy už působící v opozici. Kromě Blažka navíc požadovali i rezignaci ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové a bývalého předsedy Ivana Bartoše nebyl důvod, aby setrvával na svém postu. Olga Richterová prohlásila, že Stanjura o kauze „musel vědět“, což se podle ní neslučovalo se setrváním v ministerském křesle. 

Dosluhující ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) tehdy uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že nehodlá ministra financí Stanjuru vyzývat k vyvození odpovědnosti v bitcoinové kauze. Např. poslankyně Naiclerová (STAN) ale v souvislosti s kauzou prohlásila, že by Eva Decroix (ODS) měla odstoupit kvůli údajně špatné komunikaci ohledně vypracování závěrečné zprávy koordinátora této kauzy.

Předchozí výzvy k odstoupení Pavla Blažka

Piráti navíc vyzývali Pavla Blažka k odstoupení i před vypuknutím samotné bitcoinové kauzy, kterou Aleš Juchelka zmiňuje. V únoru 2023, kdy ještě působili ve vládě, požadovala europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová rezignaci Blažka kvůli jeho roli v bytové kauze v Brně.

V září 2023 pak Piráti na základě stranického hlasování žádali Blažkovo odvolání po jeho setkání s bývalým poradcem prezidenta Zemana Martinem Nejedlým. Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se vyjádřil slovy: „Pro nás je klíčové, aby mohli mít občané na rozdíl od éry Andreje Babiše důvěru ve stát, systém a spravedlnost.“

Kauza Dozimetr a rezignace Petra Gazdíka

Kauza Dozimetr propukla v červnu 2022, kdy policie provedla razii na pražském magistrátu a v dopravním podniku. Podle policie docházelo k systematickému obsazování klíčových pozic v dopravním podniku organizovanou skupinou, aby pak dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky.

Obviněno bylo celkem 13 lidí včetně bývalého náměstka pražského primátora a někdejšího člena předsednictva STAN Petra Hlubučka. Hnutí STAN pozastavilo Hlubučkovi členství a vyzvalo ho, aby rezignoval na všechny své funkce. Ten tak vzápětí učinil. O pár dní později ho zastupitelé odvolali také z pozice starosty pražských Lysolají. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Je mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín.

Petr Gazdík (STAN) oznámil 19. června 2022, že se chystá rezignovat na funkci ministra školství i místopředsedy hnutí STAN. Důvodem byly jeho styky s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi obviněné v kauze. Svou rezignaci odůvodnil slovy: ,,Mé styky s některými lidmi však vrhají stín i na hnutí STAN. Nechci rozkolísat vládu ani koalici na prahu předsednictví EU“. Premiér Petr Fiala tento krok ocenil, ale např. pro rezignaci předsedy STAN Víta Rakušana neviděl důvod. 

Tehdejší předseda Pirátů Ivan Bartoš Gazdíkovu rezignaci označil za „jedinou možnou věc“, protože „styky a kontakty s hlavou zločinecké organizace jsou prostě nepřípustné“. Piráti, kteří v době vypuknutí kauzy byli součástí vládní koalice, požadovali také rezignaci europoslance a náměstka pražského primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09), který měl rovněž vazby na již zmíněného Michala Redla.

Kauza Kampelička

Končící premiér Petr Fiala (ODS) měl v družstevní záložně mezi červnem 2015 a listopadem 2020 vedený běžný účet s částkou 950 tisíc korun. Tento podíl však nezahrnul do svého majetkového oznámení. Později uvedl, že šlo o nedopatření, protože si neuvědomil, že vlastnictví běžného účtu v záložně znamená zároveň i majetkový podíl. Server Neovlivni.cz pak přišel v únoru 2025 s informací, že do záložny vkládal peníze i muž obviněný v kauze zakázek ve Fakultní nemocnici v Motole.

Opozice se snažila v březnu 2025 prosadit sněmovní schůzi, na které by se právě kauza Kampelička řešila. To se však nepodařilo, a tak k projednání této kauzy v Poslanecké sněmovně nedošlo. Téměř všichni poslanci vládní koalice hlasovali proti návrhu o bodu jednání na návrh Aleny Schillerové (ANO) s názvem „Role Fialovy kampeličky v korupční kauze Motol“. V dubnu letošního roku se opozice podruhé pokusila ve Sněmovně otevřít téma Kampeličky, ale opět neúspěšně. Nenalezli jsme žádné vyjádření vládních politiků, ve kterém by premiéra Fialu vyzývali kvůli figurování v kauze k rezignaci.

Kauza IKEM

V kauze pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) čelil bývalý ředitel Michal Stiborek a aktuálně čelí jeho náměstek Jiří Malý a šéf IT odboru Petr Raška obžalobě z vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuka a nátlaku na ně. Podle obžaloby měli používat padělané dokumenty a vyvíjet tlak, aby veřejně nekritizovali vedení ústavu.

Od září 2025 se v kauze IKEM spekuluje o zapojení ODS, a to i skrze premiéra Fialu. Podle novináře Jaroslava Kmenty se měl premiér Petr Fiala angažovat ve výběrovém řízení na pozici ředitele IKEM vyhlašovaném ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Podle Kmenty mělo také dojít ke schůzce Fialova poradce Ivana Netuky, jenž byl podle vyšetřovatelů v kauze vydírán, s bývalým ředitelem Stiborkem. Po schůzce dnes již zesnulý Stiborek podle Kmenty napsal SMS: „ODS jde o peníze z nemocnice, ale jinak než ofiko“. Údajné vyplácení peněz politickým stranám však Ivan Netuka odmítl.  

Kvůli schůzce a údajnému získávání peněz z nemocnice zkritizoval ODS opoziční poslanec Karel Havlíček (ANO). Ke kauze se vyjádřil tehdy již opoziční poslanec Jakub Michálek (Piráti), který zmínil, že je potřeba ,,protikorupční úklid“. Z veřejně dostupných zdrojů se nám však nepodařilo dohledat, že by některý z vládních politiků požadoval odstoupení premiéra Petra Fialy v souvislosti s kauzou.

Závěr

Nepodařilo se nám dohledat, že by vládní politici v souvislosti s kauzami Dozimetr, IKEM nebo Kampelička požadovali rezignaci některého ze svých kolegů na vládní úrovni. Kvůli tzv. bitcoinové kauze ale hrozilo hnutí STAN, že z vlády vystoupí, pokud Blažek nerezignuje. Piráti v době, kdy ve vládě působili, vyzývali Pavla Blažka k rezignaci v souvislosti s bytovou kauzou v Brně a také kvůli jeho schůzce s Martinem Nejedlým, bývalým poradcem prezidenta Zemana.

Bývalý předseda Pirátů Bartoš rovněž označil rezignaci tehdejšího ministra školství Petra Gazdíka (STAN) kvůli kauze Dozimetr za „jedinou možnou věc“ a doplnil, že „styky a kontakty s hlavou zločinecké organizace jsou prostě nepřípustné“. I přímo v případě některých z kauz, které Aleš Juchelka jmenuje, tedy došlo k rezignaci ministrů a k výzvám vládních politiků, aby tak učinili. Juchelkův výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.