Aeronet a jeho pomýlený popis novely zákona o státním občanství

Na facebooku se šíří text, původně zveřejněný na webu Aeronet, v němž jeho autor nesprávně popisuje navrhovanou novelu zákona o státním občanství. Podle autora článku novela zavádí pravidlo, které umožňuje českým krajanům v zahraničí „až do 4. kolene“ získat občanství ČR jen prostřednictvím čestného prohlášení, že měli české předky. Tím chce vláda údajně v souvislosti s korespondenční volbou zvýšit počet voličů v zahraničí až o stovky tisíc. Článek má ale řadu faktických trhlin.

Meta fact-check 1. února 2024

Facebookový příspěvek komentuje návrh na změnu zákona o státním občanství, který v listopadu 2023 ve Sněmovně předložila skupina poslanců z řad vládní koalice. Celý text je převzatý z článku na webu Aeronet, v němž redakce odkazovala na dřívější vyjádření poslance Radka Kotena (SPD) pro kanál CNN Prima News (video). Právě od něj autor textu přebírá tvrzení, že potomci českých emigrantů budou moci občanství „nabýt pouze prohlášením, že jejich předek byl obyvatel Československa“ (video, čas 19:00). 

Na rozdíl od Kotena, podle jehož slov se novela vztahuje na potomky Čechů do 4. generace, už ale příspěvek informuje o platnosti „až do 4. kolene – lidově tedy do 6. generace. To podle textu umožní získat občanství „stovkám a stovkám tisíc českých krajanů na celém světě“. Na konci autor dokonce tvrdí, že zákon osloví „1,4 milionu českých krajanů v USA“, protože spolu s občanstvím automaticky získají nárok na zdravotní péči v ČR. 

To vše je přitom prezentováno jako plán vlády na získání takto početné „armády“ voličů, kteří pětikoalici budou nově moci podpořit, pokud dojde k zavedení korespondenční volby ze zahraničí.

Na část vnuků emigrantů se zákon vztahuje už nyní

Nynější zákon o státním občanství pocházíroku 2013, kdy nahradil předchozí legislativu z roku 1993 a změnil řadu dřívějších omezení pro Čechy trvale žijící v zahraničí. Zrušil například pravidlo, podle kterého se člověk musel vzdát českého občanství, když se chtěl stát občanem jiné země. Doplňme, že do té doby lidé mohli mít dvojí občanství jen v případě, že to cizí nabyli ve spojitosti s uzavřením manželství nebo ho získali přímo při narození. 

Zároveň zákon z roku 2013 nově umožnil, aby se českými občany stali lidé, kteří v minulosti české či československé občanství ztratili. Ke znovunabytí občanství bylo potřeba podat prohlášení a k němu přiložit potřebné úřední dokumenty včetně dokladu prokazujícího „datum a způsob pozbytí“ občanství. 

Druhou skupinou lidí, kteří se od roku 2014 mohli stát občany ČR, byly děti Čechoslováků narozené mimo republiku v letech 1949–1969, jimž komunistický režim zisk občanství neumožnil. Podat prohlášení a doložit, že jejich rodič měl v době jejich narození československé občanství, ale tito lidé mohli jen do 1. ledna 2015. To se později setkalo s kritikou, protože řada krajanů včetně potomků tzv. Wintonových dětí se za takto krátký čas o novém zákonu ani nedozvěděla.

Zákon se tedy vztahoval na děti Čechoslováků narozené mezi roky 1949–1969 a na osoby, které o občanství přišly, na jejich potomky už ale nikoliv. Poslední změnu pak přinesla novela v roce 2019, podle které se nyní českými občany mohou stát i děti a vnoučata lidí, kteří občanství ČR nebo Československa dříve ztratili. Současná legislativa se tak v tomto případě týká tří generací.

Co obsahuje poslanecká novela?

Současný návrh novely plánuje, že se skupina lidí s nárokem na získání občanství dále zvětší (.pdf). V případě českých emigrantů, kteří o občanství přišli, by nově měla získat nárok také jejich pravnoučata, tedy čtvrtá generace (.pdf, str. 7). Zároveň ale bude i nadále platit povinnost předložit dokumenty o tom, jak a kdy jejich přímí předci občanství pozbyli (.pdf, str. 14–15 z 18). Na této podmínce poslanecká novela oproti platné legislativě nic nemění.

Podle návrhu by také mělo dojít k tomu, že děti Čechoslováků narozené mimo republiku v letech 1949–1969 dostanou znovu možnost přihlásit se k občanství ČR (.pdf, str. 6, 16 z 18). Ti, kteří nestihli podat prohlášení do ledna 2015, tak dostanou druhou šanci. 

Kromě těchto lidí, narozených do roku 1969, budou moci obdobným způsobem nabýt občanství i jejich děti, vnoučata a pravnoučata (.pdf, str. 7–17 z 18). I zde přitom návrh zachovává nutnost předložit úřední dokumenty o československém občanství přímých předků žadatele. 

Odhady počtu nových občanů

Facebookový příspěvek zmiňuje, že se českými občany, a tím pádem i novými voliči, stanou „stovky a stovky tisíc“ lidí. Autor dokonce tvrdí, že možnost získat české občanství získá „1,4 milionu českých krajanů v USA“. Toto číslo ovšem zahrnuje všechny Američany, kteří se při posledním sčítání lidu hlásili k českým kořenům. To dříve v textu uvádí i sám jeho autor.

Za připomenutí stojí, že se první masové vlny vystěhovalectví z českých zemí do USA datují do druhé poloviny 19. století (.pdf, str. 15, 18) a ta vůbec největší před rok 1918. Tito vystěhovalí Češi, kteří trvale žili v USA, přitom po roce 1918 podle tehdy platných zákonů nemohli získat československé státní občanství (.pdf, str. 13–28), proto o něj následně nemohli ani přijít. Protože je ztráta občanství předků podmínkou pro vznik nároku na české občanství, na potomky těchto emigrantů se zákon ani navrhovaná novelizace nevztahuje (.pdf).

Doplňme, že podle příspěvku bude pro české krajany v USA lákavé o občanství požádat i z finančních důvodů. Dle autora textu totiž automaticky získají i nárok na zdravotní péči, která je pro ně díky českému systému zdravotního pojištění levnější než v USA. Příspěvek ale opomíjí, že pokud by se chtěl člověk s dvojím občanstvím přihlásit ke zdravotnímu pojištění v ČR, musel by zde mít trvalý pobyt. Podle mezinárodních dohod také platí, že se každý pojištěnec musí ze systému českého zdravotního pojištění odhlásit, pokud v USA vykonává výdělečnou činnost.

Složité dokazování zůstává

Příspěvek dále tvrdí, že dle novely nebude nutné při žádosti o občanství předkládat žádné dokumenty. Místo toho bude údajně stačit čestné prohlášení žadatele s tím, že on sám nebo někdo z jeho rodičů, prarodičů nebo praprarodičů byl občanem ČR nebo Československa. Podle autora textu tím chce vláda „vyřešit tzv. důkazní nouzi žadatelů“, tedy situaci, kdy člověk nemá k dispozici listiny, kterými by občanství svých předků dokázal.

Důvodová zpráva k novele sice „důkazní nouzi“ opravdu vyjmenovává jako jeden z problémů současného zákona (.pdf, str. 7 z 18), nenavrhuje ale žádné změny, které by tento problém měly vyřešit. Naopak zachovává pravidlo, podle kterého je nutné úřadům předložit doklad o tom, jak a kdy přímí předci žadatele o české nebo československé občanství přišli (str. 14–18 z 18). V případě dětí Čechoslováků, které se narodily mimo republiku v letech 1949–1969, musí být k žádosti připojený dokument o tom, že jejich rodič byl občanem Československa přímo v den jejich narození.

Důvodová zpráva předpokládá, že žádost o občanství podají jen nižší tisíce lidí za rok (.pdf, str. 10–12 z 18). Navíc dodává, že k výraznému nárůstu žádostí nedošlo v USA ani po roce 2019, kdy se rozšířil okruh možných žadatelů z jedné na tři generace.

Závěr

Facebookový příspěvek, který přebírá text z článku webu Aeronet, ve svém výkladu novely zákona o státním občanství obsahuje řadu faktických chyb. Tvrdí, že pro získání občanství ČR bude potomkům českých emigrantů stačit pouze čestné prohlášení, že měli české předky. Návrh zákona ale ve skutečnosti zachovává pravidla, podle kterých musí žadatel české nebo československé občanství svých předků úředně doložit. Samotné čestné prohlášení tedy stačit nebude.

Příspěvek také nadhodnocuje okruh možných žadatelů o české občanství. Ze zmiňovaného 1,4 milionu lidí v USA, kteří se hlásí k českým kořenům, se podle navržených pravidel bude moci stát občany ČR jen část lidí. Největší vlny vystěhovalectví z Čech do USA se totiž datují před rok 1918. Protože emigranti z tohoto období nemohli po roce 1918 získat československé občanství, nemají jejich současní potomci o co opřít svou žádost.

Není ani pravda, že by Američan s nově nabytým českým občanstvím automaticky získal nárok na to být součástí českého systému zdravotního pojištění. V Česku by totiž nejdříve musel mít nahlášený trvalý pobyt.

Text také nepřesně uvádí, že se podle novely českými občany budou moci stát všichni potomci českých emigrantů až „do 4. kolene“, tedy do 6. generace. Novela rozšiřuje možnost získat české občanství jen do 4. generace. Část lidí, kteří jsou dětmi a vnoučaty českých emigrantů, navíc může žádat o občanství už od roku 2019. 

Z uvedených důvodů jsme v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook označili tento příspěvek jako nepravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů