Andrej je gentleman

Slovy klasika, rozmohl se nám tady takový nešvar. Patrně v důsledku drobných přeháněk na koaličním nebi se v minulém týdnu premiér Sobotka uchýlil k pro něj nezvyklému kroku. Finanční machinace vicepremiéra Babiše komentoval takto:

Svým způsobem se stranického šéfa nejspíš zastal ministr pro lidská práva Chvojka, když nejprve slovo „ojebal“ vyhodnotil jako „vulgaritu na pomezí“, aby vzápětí uzavřel, že tak či onak, „Ojeb“ je Babišovo druhé jméno. A reakce ministra financí na sebe nenechala dlouho čekat. Ten kontroval tím, že se ptal v rámci ČSSD, kdo jej nazývá „ojeb“, ale nikoho nezjistil. Ten pocit jistě všichni známe.

Zajímavější pro nás bylo ale vyjádření: „Já jsem nikdy na veřejnosti takhle nemluvil. Nepamatuju si, že bych tohle slovo používal někde. Občas mluvím expresivně, ale takhle jsem na veřejnost nemluvil.“ Inu, internety si naštěstí pamatují.

Snímek je součástí dokumentu o Andreji Babišovi Matrix AB. Kromě těchto vysvětlujících frází ještě počastoval deník Právo i sdělením, že jejich komentátor Alexandr Mitrofanov je (citujeme) „blbeček“. V rozhovoru pro Parlamentní listy rovněž vyjádřil určitou míru nespokojenosti s prací redaktora, tentokrát redaktora Reflexu Jiřího Leschtiny:

„Včera jsem viděl toho idiota Leschtinu, který mluvil o investorovi. Ptá se, kdo je investor? No přeci investor je Farma Čapí hnízdo. Tento blb nerozlišuje mezi vlastníkem a investorem. (...) Když o tom diskutují kreténi, kteří ani nechápou, kdo je investor… to vědí i žáci.“

Ono slovíčko na „O“ tedy zaznamenáno nebylo, vicepremiér je však zjevně seznámen s několika variacemi na písmeno „K“ a vzpomenul i proslulý Dostojevského literární kus.

Nejen pořádně jadrným výrazem lze ovšem urazit. Ač Babiš nepoužívá často před veřejností přímo vulgarismy, nebrání mu to obviňovat politickou konkurenci tu ze lží, podrazů, „kradení“, tunelování... doplňte si. Ministrovi financí se v této souvislosti často připisuje výrok „všeci kradnú“. Nám se jej nepodařilo konkrétně dohledat, nechme tedy mluvit samotného Babiše. V Otázkách Václava Moravce 6. listopadu uvedl, že „I ten slogan ‚všichni kradou', to jsem nikdy neřekl, nebo možná jsem to řekl na nějakém mítinku…“

Oblíbeným terčem šéfa hnutí ANO je Miroslav Kalousek. Ten, soudě podle veřejných vystoupení Andreje Babiše, rozkradl Českou republiku už nejméně dvakrát. Při společném posledním televizním vystoupení v OVM, kde Babiš prohlásil, že už s Kalouskem do televize nepůjde, ministr financí v poměrně odvázaném duchu pronesl: „Toto je nejzkorumpovanější produkt po revoluci, který lže a který tady nakrad miliardy za 20 let.“

Není v tom ovšem Kalousek sám. Babiš před časem prohlásil, že v Poslanecké sněmovně sedí zloději. Konkretizovat je nechtěl. Na svém blogu, který se primárně věnuje střetu zájmů, vykresluje jako zloděje i tradiční strany, ODS, Topolánka a další. Velký důraz dává ministr financí na faktickou přesnost a nezřídka se tedy v minulosti jal popisovat, kdo je jaký lhář.

Po definitivním schválení návrhu zákona o střetu zájmů včetně pozměňovacích návrhů, které jdou proti Babišovi, se nechal ministr slyšet, že Sněmovna je plná lhářů.

Specifickým příkladem je pak to, že Babiš nazývá některé své oponenty alkoholiky. Tak např. častoval v dobách svých hádek ohledně zdravotnictví Svatopluka Němečka (kromě toho jej pochopitelně označoval za zloděje).

Nově pak jako člověka, který má s pitím problémy, veřejně popisuje hejtmana z vlastní politické strany vlastního hnutí. Což je vlastně podivné, když jej v říjnu 2016, tedy krátce před volbami, veřejně prezentoval jako skvělého kandidáta a psychicky i fyzicky odolného propagátora zdravého životního stylu, který zvládá velký stres. Netroufáme si odhadovat, co se na jeho zdraví v době, kdy byl hejtmanem za ANO, mohlo takto podepsat.

Tolik tedy k vicepremiérově expresivitě. Dá se dobře říci, že veřejných vulgarit se vicepremiér nedopouští často. Samostatnou kapitolou jsou však ministrovy hlášky o zkorumpované pakáži píšící na objednávku, což může být pro média řádově větší urážka, než nařčení z toho, že něco „ojebávají“.

Autory dnešního textu jsou Jan Tvrdoň a Ivana Procházková.

Líbí se vám naše práce? Podpořte nás prostřednictvím našeho transparentního účtu.