Babišův dlouholetý spor o jeho jméno ve svazcích StB

Na facebooku se šíří snímek z vysílání ČT24 informující o tom, že Andrej Babiš je jako agent StB evidován neoprávněně. Titulek je skutečný, ale pochází z června 2014. Slovenský soud tehdy vyhověl Babišově stížnosti ve sporu s Ústavem paměti národa. Soudní spor ale pokračoval dál a v současnosti podle dosavadních rozhodnutí slovenských soudů platí, že je Babiš po právu evidován jako agent StB.

Meta fact-check 17. ledna 2023

Snímek byl pořízen z ČT24, konkrétně z vysílání dne 26. června 2014 (video, čas 22:34). Rozhovor poskytl České televizi tehdejší předseda správní rady slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) Ondrej Krajňák poté, co okresní soud v Bratislavě očistil Babišovo jméno a rozhodl, že ho ÚPN v evidenci agentů Státní bezpečnosti (StB) eviduje neoprávněně. Snímek je tedy skutečný, byl ale pořízen z téměř devět let starého záznamu. Současný stav procesu je přesně opačný.

Zdroj: Česká televize (video, čas 23:11)

 

Vývoj Babišova soudního sporu

Začátek sporu o evidenci spolupracovníků StB vedenou slovenským ÚPN, ve které je Andrej Babiš veden jako agent s krycím jménem „Bureš“, sahá až do ledna 2012. Babiš, předseda tehdy jen několik měsíců staré iniciativy ANO 2011, podal na ÚPN žalobu s tím, že je v dokumentech StB evidován jako její agent neoprávněně.

Údajně se Babiš stal důvěrníkem StB v roce 1980 a o dva roky později zahájil spolupráci na úrovni agenta. Tu měl ukončit v roce 1985, kdy byl jako obchodní delegát vyslán podnikem Petrimex do Maroka.

První rozhodnutí ve sporu Babiš vs. ÚPN padlo právě v červnu 2014, z téže doby pochází také zmíněný snímek z vysílání ČT24. Bratislavský okresní soud tehdy rozhodl, že je Babiš ve svazcích StB evidován neoprávněně (.pdf, str. 1). U soudu vypovídal i bývalý nadporučík StB Július Šuman, který Babiše pro vyšší spolupráci s tajnou politickou policií v roce 1982 dle archivních dokumentů získal. Ve své výpovědi tyto informace popřel. Před soudem vystoupil také Andrej Kuľha, bývalý důstojník StB, a prohlásil, že svazek ukazuje jen nevědomou spolupráci Babiše s tajnou policií.

Ústav paměti národa se proti verdiktu následně odvolal, ale odvolací krajský soud v červnu 2015 původní rozsudek potvrdil (.pdf). Poté, co dalšímu dovolání nevyhověl ani nejvyšší soud, se ÚPN obrátil na soud ústavní. Ten proces zvrátil a v říjnu 2017 rozhodl, že pochybil jak okresní, tak krajský soud. Podle ústavního soudu neměly soudy připustit výpovědi Šumana ani dalších bývalých příslušníků StB, kteří nebyli zbaveni mlčenlivosti, a zpochybnil důvěryhodnost těchto svědků. Celou kauzu vrátil k projednání krajskému soudu.

Bratislavský krajský soud následoval argumentaci ústavního soudu a v únoru 2018 žalovanému Ústavu paměti národa vyhověl. Své rozhodnutí navíc zdůvodnil tím, že žalovanou stranou nikdy neměl být ÚPN, kterému zveřejnění evidencí ukládá zákon o paměti národa.

Jen o několik dní později uvedl bývalý příslušník StB Ján Sarkocy, že svazek zfalšován nebyl a že Babiš s StB naopak od začátku vědomě spolupracoval. Babiš toto prohlášení označil za lež a v březnu 2018 podal ke slovenskému nejvyššímu soudu dovolání proti únorovému pravomocnému rozhodnutí krajského soudu. O měsíc později pak navíc podal žalobu jak na vydavatele slovenského listu Nový čas, ve kterém byl zveřejněn rozhovor se Sarkocym, tak na Sarkocyho samotného, v srpnu 2018 ale žalobu stáhl.

Poté, co byl podruhé pověřen sestavením vlády, Babiš 6. června 2018 oznámil, že chce Slovensko kvůli této kauze žalovat u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), ten ale později jeho stížnost odmítl. 8. června 2018 bylo odmítnuto i jeho dovolání k nejvyššímu soudu. Tento rozsudek byl na nějakou dobu považován za definitivní a kauza za uzavřenou.

V listopadu 2019 ale slovenský ústavní soud zveřejnil rozhodnutí, podle nějž bylo porušeno Babišovo právo na spravedlivý proces (.pdf). Nařídil tak znovu otevřít spor a věc vrátil Krajskému soudu v Bratislavě. Bratislavský krajský soud nicméně Babišovu žalobu v červnu 2022 znovu zamítl a své rozhodnutí odůvodnil ve stejném duchu jako ústavní soud v roce 2017. V odůvodnění devátého verdiktu této kauzy předseda soudního senátu zmínil, že žalovanou stranou neměl být ÚPN, ale slovenské ministerstvo vnitra. Soudní proces byl tak naposledy uzavřen v červnu 2022.

říjnu 2022 se předseda hnutí ANO místo žaloby na slovenské ministerstvo vnitra rozhodl podat další dovolání proti pravomocnému rozsudku krajského soudu. Proces tak pokračuje dál, protistranou zůstává slovenský ÚPN a kauzou se nyní bude znovu zabývat Nejvyšší soud. Ten dovolání obdržel v prosinci 2022 a žádný rozsudek dosud nevydal.

Závěr

Spor, který začal před více než deseti lety, tedy stále pokračuje. Slovenská justice nerozhodla o tom, že je Andrej Babiš evidován ve svazcích StB neoprávněně, a oficiálně tak stále platí, že byl v 80. letech agentem StB.

Námi ověřovaný záběr z vysílání ČT24 pochází z roku 2014, a neodpovídá tak dosavadním výsledkům Babišova sporu. K lednu 2023 je Andrej Babiš v souladu s rozhodnutími slovenské justice evidován jako agent StB. Bez uvedení, z jaké doby snímek pochází, vede tedy příspěvek čtenáře k nepravdivému závěru, že je dnes Babiš evidován neoprávněně. Z tohoto důvodu jsme příspěvek v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook označili pro chybějící kontext.