Bezpečná země? #vyrokdne

Publikováno 29. listopadu 2016

Země je v ohrožení. V různých variacích slýcháme tuto větu již několik let a to zejména v souvislosti s migrační krizí. Různé aspekty toho, v jak bezpečném prostoru Češi vlastně žijí, opakovaně prostřednictvím faktických prohlášení českých politiků ověřuje i Demagog.cz.

Země je v ohrožení. V různých variacích slýcháme tuto větu již několik let, a to zejména v souvislosti s migrační krizí. Různé aspekty toho, v jak bezpečném prostoru Češi vlastně žijí, ověřuje prostřednictvím faktických prohlášení politiků i Demagog.cz, často a opakovaně.


Centrum pro výzkum veřejného mínění v lednu 2016 publikovalo výzkum Obavy veřejnosti, pocit bezpečí a spokojenost s činností policie 2015, který zaznamenal trend zvyšujících se obav, a to zejména ve spojitosti s jednou oblastí.



Obavy veřejnosti jistě nelze bagatelizovat, což chápou i čeští politici. V posledních měsících se tedy ve veřejném prostoru opakoval výrok, že Česká republika je šestou nejbezpečnější zemí světa. Často jej používali přední představitelé ČSSD (za všechny např. ministr vnitra). V minulých Otázkách Václava Moravce se k této argumentaci přidal také ministr obrany Stropnický.


Je nepochybně pravdou, že žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí naší planety, tolik obávaná uprchlická vlna nás navíc nezasáhla. Mají ale politici pravdu, když nás řadí na šesté místo na světě? A popisují také korektně, že dochází ke zlepšování tohoto stavu?


Slovy sira Humphreye: Ano, i ne. Je faktem, že jeden z výzkumů, který je mediálně prezentován jako žebříček bezpečnosti zemí, přisuzuje České republice šesté místo. Je však třeba prozkoumat jej pozorněji a nezůstat jen u něj. Je na místě také zmínit obecnou poznámku, že výzkumy týkající se zmíněné oblasti neodrážejí stoprocentně realitu. Často se v nich pracuje se subjektivním vnímáním, což může faktický stav poněkud zamlžit.


Ten lichotivý


Think-tank Institut pro ekonomiku a mír (Institute for Economics and Peace, IEP) každoročně vydává Globální index míru (Global Peace Index, GPI), který se snaží nabídnout komplexní analýzu všech států světa z hlediska jejich mírumilovnosti.


Státy jsou hodnoceny (.pdf, str. 95) prostřednictvím ukazatelů, které se týkají násilí nebo strachu z něj. Jsou mezi nimi například probíhající vnitrostátní a mezinárodní konflikty, dále bezpečnost a ochrana společnosti (politická nestabilita a míra politického teroru, počet vražd na 100 000 obyvatel) a nakonec zbrojení a militarizace..



Každý stát je v příslušné podkategorii hodnocen na stupnici 1-5 bodů, přičemž 5 značí nejhorší stav, výsledky se dále průměrují. Česká republika se v roce 2016 umístila na šestém místě ze 163 hodnocených zemí. V loňském roce byla na 10. místě (.pdf, str. 8) a v roce 2014 až na 11.  místě (.pdf, str. 5). Zde zmíněné šesté místo je tak často citováno politiky a také médii. Samotný index však jednoznačně neprokazuje míru bezpečnosti, ale spíše mírové prvky. Kategorie, která se orientuje na vnímání bezpečnosti, hodnotí Českou republiku 2 body z 5, přičemž 5 značí nejhorší stav. 


A ty další?


Nezisková organizace The Fund of Peace řadí státy dle jejich vnitřní bezpečnosti a stability. Na prvním místě se nachází stát s nejnižší mírou bezpečnosti, na posledním místě naopak ten, jenž je hodnocený jako nejbezpečnější. Analýza hodnotí indikátory ve třech hlavních kategoriích - vojensko-politická, sociální a ekonomická. Ve vojensko-politické kategorii se analýza opírá o informace týkající se například porušování lidských práv, zahraničních vojenských intervencí, vnitřních konfliktů nebo volebních podvodů.


Česká republika se v tomto hodnocení v roce 2016 umístila na 151. místě ze 178 hodnocených zemí. V roce 2015 se Česko umístilo na 154. místě ze 178 států. Jako nejbezpečnější stát bylo v posledních dvou letech vyhodnoceno Finsko, nejnebezpečnější je dle této zprávy Somálsko.


Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na svých stránkách zpřístupňuje Index lepšího života, ve kterém hodnotí kvalitu života obyvatel zemí OECD. V kategorii bezpečnost byla Česká republika hodnocena podle 2 měřítek: pocitem bezpečnosti při procházení se v noci a počtem vražd na 100 000 obyvatel. ČR obsadila 18., respektive 19. místo z 38 hodnocených zemí, přičemž v obou případech si stojí lépe než kolik je průměr. Bezpečně se v noci při cestě o samotě cítí 70 % Čechů (průměr OECD je 68 %). K výsledkům se sluší dodat, že vycházejí z velice omezeného počtu respondentů.   


Můžeme si tedy říct, že všechny možné metriky řadí Česko k těm nejbezpečnějším zemím.


Co s tím děláme?


Bezpečnost obyvatel se ale nezařídí sama. Například v září 2015 proběhlo na hranicích s Rakouskem společné cvičení Armády a Policie ČR, další bylo ukončeno právě dnes, 30. listopadu 2016 (tentokrát museli obě strany sehrát již jen samotní policisté.) Vedle toho vláda zprovoznila detenční zařízení, např. v Drahonicích či v Poštorné u Břeclavi. Tento bývalý vězeňský areál byl dva měsíce připraven na imigrační vlnu, načež byl demontován a uvolněn potřebnějším, tedy opět vězňům. Krom toho, zatímco začátkem roku 2015 byla průměrná naplněnost armády 70 %, začátkem tohoto roku již byla kolem 80%, nyní se dle slov ministra obrany pohybuje na 83 %, cílem do konce roku je dosáhnout až 85 %


Snahu můžeme vidět u nás, ale i směrem do zahraničí, kde Česko pomáhá chránit schengenskou hranici. V říjnu 2015 nabídla vláda pomoc Maďarsku a Slovinsku, pomoc dříve poskytnutá Makedonii byla kvůli poptávce ještě posílena. Vysláni byli policisté a vojáci, spolu s nimi i peníze či například auta Škoda Yeti. Nabídli jsme také finanční pomoc Řecku, 10 milionů korun putovalo na přístroje pro ověřování otisků prstů. Stejná částka byla nabídnuta i Turecku na podporu v boji proti pašování lidí. Směrem na Balkán putovala humanitární pomoc - vytápěné stany, spací pytle, lehátka, kamna. či vysoušeče vlhkosti pomohly Řecku, Chorvatsku a Slovinsku. Humanitární pomoc přímo do Sýrie, Libanonu, Jordánska či Iráku, odkud část uprchlíků pochází, poskytuje ČR dlouhodobě, jde mimo jiné i o týmy lékařů či učitelů.


Kromě toho od roku 2014 rostou výdaje rozpočtu v resortech vnitra i obrany. Zejména se zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem ovšem přišla na přetřes otázka možného nutného plnění závazků vůči NATO, kde je Česká republika stále hluboko pod žádanými 2 % HDP.


Data: Státní rozpočty 2014-2016, návrh rozpočtu 2017



Jsme tedy šestá nejbezpečnější zemí světa? Nevíme. Patříme mezi ty nejbezpečnější, což nás jistě těší. Noční procházka Prahou či Brnem je určitě příjemnější a bezpečnější, než podobná aktivita v Bagdádu nebo Damašku. Pokud se ale máme korektně vypořádat s tezí o šesté nejbezpečnější zemi světa, musíme ji naší metodologií hodnotit jako neověřitelnou.