Demagog.cz

Covid-19: Srovnání se sezónní chřipkou

Na sociálních sítích se objevují příspěvky srovnávající covid-19 s běžnou sezónní chřipkou. Tyto dvě nemoci sice mají podobné projevy, liší se však podílem lidí se závažným průběhem nemoci. Covid-19 má vyšší smrtnost, nakažlivost a delší inkubační dobu.

Např. na Facebooku se v posledních dnech šíří příspěvek obsahující tvrzení, že covid-19 je stejný jako běžná sezónní chřipka. Příspěvek dále uvádí, že k závěru o nemoci došli lékaři z mezinárodní organizace Doktoři za pravdu. Ta přitom skutečně existuje a byla založena španělským doktorem, který zpochybňoval potřebu nošení roušek i pandemii covidu-19 jako takovou. Organizace začala po svém vzniku rozšiřovat nepodložená tvrzení zlehčující pandemii, například o neschopnosti PCR testů (výtěr z nosohltanu) odhalit virus SARS-CoV-2 či o spojitosti mezi očkováním proti chřipce a nemocí covid-19.

Zaměřme se však na srovnání covidu-19 a běžné sezónní chřipky. Covid-19 byl zejména v počátcích epidemie ke chřipce často přirovnáván a teprve s postupujícím vědeckým výzkumem se ukázala odlišnost mezi oběma onemocněními. Častým argumentem při srovnávání nemocí je celkový počet úmrtí, přičemž bývá upozorňováno na to, že chřipka ročně zabije více lidí než covid-19. Takovéto srovnání je přitom problematické nejen z důvodu, že celkový počet obětí covidu-19 je již obecně vyšší než průměrný počet obětí chřipky, ale také proto, že chřipka má typicky sezónní průběh a výrazněji se šíří pouze několik měsíců v roce, zatímco nemoc covid-19 takovou sezónnost nevykazuje.

Je přitom třeba rozlišovat mezi úmrtností, tedy celkovým počtem úmrtí na nemoc v populaci, a smrtností, která vyjadřuje pravděpodobnost úmrtí, pokud již člověk onemocní. Zatímco úmrtnost chřipky je kvůli svému velkému rozšíření poměrně vysoká a celosvětově kvůli ní umírá 290 000 až 650 000 osob ročně, pravděpodobnost úmrtí na chřipku je ve srovnání s covidem-19 řádově nižší (Státní zdravotní ústav, SZÚ).

Obě nemoci mají podobné projevy (hlavně suchý kašel, horečka, dušnost), liší se však v podílu lidí se závažným průběhem nemoci. SZÚ: U infekce koronavirem je 30 až 40x vyšší pravděpodobnost úmrtí, než je tomu u běžné chřipky. Toto v zásadě platí pro všechny věkové kategorie dospělých, u dětí zatím není dostatek dat pro porovnání. Podle dostupných údajů se u onemocnění COVID-19 uvádí celková smrtnost 0,5-2,8 % (...), výrazně se zvyšuje s věkem, přičemž nejvyšší je u osob nad 80 let (3,7-14,8 %). U chřipky je celková smrtnost maximálně 0,1 %.

Obě nemoci také nejvíce ohrožují jiné skupiny lidí. Závažným průběhem chřipky jsou nejvíce ohroženy nejmladší děti, starší osoby, osoby s chronickým onemocněním nebo s oslabenou imunitou a těhotné ženy. Naopak u covidu-19 se smrtnost zvyšuje s věkem; závažným a kritickým průběhem jsou ohroženi spíše starší lidé a pacienti se stávajícím chronickým onemocněním (diabetes, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění).

Covid-19 má kromě vyšší smrtnosti také vyšší nakažlivost, což z něj činí celkově pro člověka nebezpečnější onemocnění, než je chřipka. S tím souvisí i podstatně delší inkubační doba nemoci. Zatímco inkubační doba chřipky je maximálně 72 hodin, u onemocnění covid-19 je až 14 dní (.pdf, str. 2). Virus se tak může od nakažených osob šířit delší dobu, aniž by se u nich objevovaly příznaky.

V době, kdy epidemie koronaviru teprve začínala, bylo srovnání mezi covidem-19 a chřipkou pochopitelné. S přibývajícím lékařským výzkumem a novými daty o dopadech onemocnění se však ukazuje, že covid-19 sezónní chřipku bohužel výrazně převyšuje nejen nakažlivostí, ale i nebezpečností a nakonec i celkovým počtem úmrtí.