Dividendy pro EU: odtekly z Česka dva biliony korun?

Text jsme nalezli na instagramovém profilu poslance Tomia Okamury. Hodnotíme přitom faktický obsah: použité statistické údaje v kontextu citace francouzského ekonoma.

Co napsal Thomas Piketty

Nejprve se podívejme na citaci ekonoma Thomase Pikettyho, na kterého se obrázek odvolává. Ten skutečně v jednom ze svých sloupků ve francouzském deníku Le Monde srovnává příchozí dotace z unijního rozpočtu a kapitál odcházející zahraničním investorům. Jeho citace je však značně vytržená z kontextu. Ve svém článku totiž nekritizuje zahraniční investory za zneužívání jejich pozice, ale píše:

„Člověk může rozumně tvrdit, že západní investice umožnily zvýšit produktivitu těchto ekonomik, a všichni na tom tudíž získali. Ale východoevropští představitelé nikdy nevynechají příležitost připomenout, že investoři využívají své dominantní pozice k tomu, aby udrželi mzdy na nízké úrovni a ponechali si přehnané marže.”

Francouzský ekonom zde tedy nekritizuje zahraniční investory, pouze popisuje argumentaci představitelů východní Evropy. Piketty však ve svém sloupku skutečně poukazuje na vysoké toky zisků do zahraničí ve srovnání s finančními transfery v rámci EU. Zaměřme se tedy na tato čísla.

Kolik přiteklo do ČR

Kde se bere hodnota v kolonce „přiteklo do ČR”, bohužel není na první pohled jasné. Pokud se podíváme na čisté příjmy České republiky z unijního rozpočtu, tedy na výši přijatých dotací, od kterých je odečtena výše poskytnutých příspěvků, získali jsme dle dat Ministerstva financí za roky 2010–2016 542,5 miliardy korun, nikoli tedy 563 miliard, které vidíme na obrázcích.

Co představuje zbylých 20,5 miliardy korun, či zda jde pouze o chybu, není jasné. Pokud ale zdrojem původních dat byla např. data Evropské komise (.xls, na stránkách Eurostatu jsme data nedohledali), může být rozdíl způsoben např. přepočtem z eur na koruny dle jiného kurzu.

Kolik odteklo z ČR

V případě údaje „odteklo z ČR” je to jasnější. Pokud se podíváme do databáze Eurostatu na hodnoty platební bilance, konkrétně na příjmy zahraničních investorů z přímých investic v České republice, zjistíme, že za roky 2010–2016 to bylo skutečně zmíněných 2 252 miliard korun.

Čeští investoři v zahraničí pak měli za toto období příjem 266 miliard korun. Je ale dobré zmínit, že zatímco v letech 2010–2016 se tento příjem pohyboval okolo 40 miliard ročně, za roky 2017–2019 podstatně narostl, a to na průměrně více než 100 miliard za rok. Příjmy zahraničních investorů v Česku přitom narostly z původních 300 miliard o polovinu, na 450 miliard za rok.

Číslo 2 252 miliard přitom neznamená, že by zahraničním investorům byly vyplaceny dividendy v této výši. Pojem Investment income from direct investment, tedy příjmy z přímých investic, který Eurostat používá, totiž kromě dividend získaných od dceřiných společností zahrnuje i zisky poboček zahraničních společností, zisky z úroků a zisky, které byly následně reinvestovány. Strukturu těchto příjmů můžeme vidět v následující tabulce:

Eurostat bohužel neposkytuje informace o výši všech složek příjmů investorů a pro konkrétnější údaje jsme tedy využili data České národní banky. Nejde o ideální postup, protože Eurostat a Česká národní banka mohou využívat jinou metodiku pro zjišťování příjmů zahraničních investorů, a jejich data se tedy mohou lišit. Tento rozdíl však nebude zásadní a pro názorné přiblížení struktury oněch 2 252 miliard je tento postup dostačující.

Co se týče významu jednotlivých položek, úroky představují zisky zahraničních investorů z úvěrů a zápůjček poskytnutých českým subjektům. Dividendy jsou pak zisk dceřiných společností se sídlem v Česku vyplacené zahraničním vlastníkům. Jako příjmy poboček zahraničních společností pak označujeme příjmy těch společností, které v Česku nezaložily dceřinou společnost, ale podnikají tu skrze svou společnost se sídlem v zahraničí.

Konečně reinvestovaný zisk pak představuje objem peněz, které zde dceřiné společnosti a pobočky zahraničních společností vydělaly, a které byly následně investovány do jejich rozvoje.

Co všechna ta čísla znamenají

Zaprvé není pravdou, že by z Česka odteklo za roky 2010–2016 2252 miliard korun, když 440 miliard, které jsou v tomto čísle zahrnuty, byly v Česku reinvestovány, a nikam tedy neodtekly. Vedle toho existuje i opačný tok, tedy zisky českých investorů v zahraničí, který za stejné období činí 266 miliard.

Navíc i mezi českými podnikateli je celkem běžné, že kvůli příznivěji nastavené daňové politice mají jejich mateřské firmy sídlo mimo Českou republiku. Jmenujme např. nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, Daniela Křetínského či Marka Dospivu. Pokud má ale mateřská společnost sídlo v zahraničí, bude zahrnuta do zmíněných statistik Eurostatu, a to i přes to, že jejím vlastníkem je Čech.

Především je ale značně zavádějící srovnávat příjmy z unijního rozpočtu a příjmy z přímých investic zahraničních investorů. Jednak z důvodu, že uvedené statistiky Eurostatu udávají příjmy z přímých investic zahraničních investorů z celého světa. Oněch 2 252 miliard (minus 440 miliard reinvestovaných) tedy neodešlo z České republiky do jiných států EU, nýbrž do všech států světa. V roce 2016 např. z Evropské unie pocházelo (.pdf, str. 7) „pouze” 88,6 % investorů v České republice. Toto číslo však neznamená, že by investorům ze států  Evropské unie nutně směřovalo téměř 90 % odchozích zisků, fakt, že se zde tito investoři podílí na investicích 90 %, neznamená, že se také z 90 % podílí na ziscích.

Dalším důvodem, proč je dané srovnání zavádějící, je, že příjmy z unijního rozpočtu a odchozí dividendy, resp. příjmy zahraničních investorů, jsou dvě na sobě nezávislé veličiny. Zahraniční investice by v České republice existovaly jistě i v případě, že by Česko nebylo součástí Evropské unie. To ostatně dokládá i graf zachycující vývoj hodnoty přímých zahraničních investic v ČR. Už před vstupem Česka do Evropské unie v roce 2004 vidíme postupný nárůst zahraničních investic do ČR – investic, z nichž nyní zahraniční ivestoři čerpají zisky.

Naše hodnocení

Obsah na sociálních sítích, který využívá tyto statistiky, je zčásti nepravdivý, neboť do částky, která „odtekla z ČR”, zahrnuje i prostředky, které v ČR zůstaly, a nebere v potaz tok zisků opačným směrem. Nesprávně přitom popisuje cíl těchto toků jako EU, když jde o celý svět.

Zároveň zde dochází ke srovnávání hodnot, které spolu nijak nesouvisejí, byť podobné srovnání využívá i citovaný ekonom Thomas Piketty. Námi ověřované posty však zároveň zavádí z kontextu vytrženou citaci, ve které Piketty ve skutečnosti pouze formuluje postoje východoevropských lídrů, nikoli své vlastní.

Z těchto důvodů jsme obsah pro uživatele Facebooku a Instagramu označili jako částečně nepravdivý.