Edvard Beneš a jeho smyšlené varování

Podle příspěvku měl Edvard Beneš v květnu 1947 říct tato slova: 

„Může se stát, že mé dekrety vydané z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou odstupem času revanšisty prohlašovány za neplatné. Může se stát, že se najdou ‚čeští vlastenci‘, kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu. Nenechte se oklamat a jejich návrat nedopusťte. Hitlerové odcházejí, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává. 

Mohou se najít i vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky. Bylo by to pošlapání odkazu našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka a spoluzakladatele M. R. Štefánika. Vedlo by to k zániku obou našich národů. Nezapomeňte, že mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost a potrestejte všechny případné vlastizrádce ať je to kdokoliv a v kterékoli době.”

Prezident Beneš ale nikdy s takovými slovy nevystoupil ani je nenapsal. Zmiňované pasáže se nenachází v knize Odsun Němců z Československa a Dokumenty, knize Odsun Němců z Československa: výbor z Pamětí, projevů a dokumentů, 1940–1947 ani dalších svazcích Knižnice Společnosti Edvarda Beneše. Ani při dalším hledání v databázi Národní knihovny ČR se nám takový projev nepodařilo najít.

Po údajném citátu pátral také Karel Novotný, historik a bývalý místopředseda Společnosti Edvarda Beneše. „Prošel jsem všechny poválečné deníky a jiné časopisy, které tehdy obvykle publikovaly prezidentovy veřejné projevy a jiné jeho texty, a prohlédl jsem i celou řadu dostupných regionálních listů, z nichž bylo možno získat ještě některé další, méně významné projevy, pronesené při jeho zájezdech po republice. ​​Musím však konstatovat, že s údajným Benešovým ‚dopisem‘, jenž byl otištěn v Národním Osvobození, jsem se při této rozsáhlé pramenné rešerši nikde nesetkal a nenarazil jsem ani na jakoukoliv zmínku o něm,” uvedl Novotný v roce 2011.

Edvard Beneš tedy s uvedeným projevem zjevně nikdy nevystoupil a jedná se o smyšlený citát, který se navíc poprvé objevil až v 90. letech, a to v projevech poslanců Republikánské strany Československa. Poprvé smyšlená Benešova slova citoval poslanec Jan Vik při volbě prezidenta v lednu 1998, jen o pár týdnů později je pak zopakoval jeho kolega Milan Loukota.

Zaměřme se i přesto na obsah citátu, z nějž také vyplývá, že je Benešovo autorství velmi nepravděpodobné. To vysvětluje Karel Novotný ve svém textu z října 2011, který vyšel v časopise Českého svazu bojovníků za svobodu Národní osvobození. Novotného text je dnes dostupný pouze na webu Českých národních listů, ale jeho pravost nám emailem potvrdil předseda Společnosti Edvarda Beneše.

Karel Novotný se zaměřil na několik míst v textu citátu, ze kterých vyplývá, že by prezident Beneš v roce 1947 taková slova jen stěží mohl použít. V citátu stojí „mé dekrety“, přestože tzv. Benešovy dekrety byly dekrety exilové vlády a prezident Beneš je z titulu své funkce „jen“ podepisoval. Beneš proto podle Novotného o dekretech nikdy nemluvil jako o „svých“ dekretech.

Novotný také poukazuje na to, že smyšlený citát obsahuje body, které naznačují, že byl napsán výrazně později než v roce 1947. Text například varuje před odtržením Slovenska od České republiky a odkazuje tak na název pozdějšího českého státu. V roce 1947 bylo Československo rozděleno podle předválečného modelu (Část druhá, § 1) na správní země: Českou, Moravskoslezskou a Slovenskou (Podkarpatská Rus již byla odstoupena SSSR).

Správní útvar odpovídající území dnešní České republiky pak vznikl až v roce 1969, kdy nová Ústava rozdělila Československo na Českou socialistickou republiku (ČSR) a Slovenskou socialistickou republiku. O České republice jako takové pak lze mluvit až od roku 1990, kdy se ČSR přejmenovala na Českou republiku.

Z uvedených důvodů je tedy údajný citát Edvarda Beneše smyšlený – zmínka o něm se nenachází v žádných historických pramenech a jeho existenci popírají i historici specializovaní na prezidenta Beneše. Citát navíc obsahuje pasáže, které napovídají, že byl napsán bez znalosti dobového kontextu. Příspěvek jsme proto v rámci naší spolupráce se společností Facebook označili jako nepravdivý.