EU hysterie - část: kadeřnice

„Brusel chce kadeřnicím zakázat podpatky a prstýnky“ (Tyden.cz), či „V Bruselu už neví co by…“ (tn.nova.cz). Tyto a jiné podobně laděné titulky vládly 10. dubna českým médiím. Valná většina z nich se inspirovala informací představenou britským Daily Mail o kontroverzní směrnici EU zakazující kadeřnicím nosit při práci vysoké podpatky a šperky, nebo omezující počet ostříhaných zákazníků. Směrnice se však později ukázala jako nesprávně interpretovaná. Ve skutečnosti jde o návrh skupiny majitelů kadeřnických salónu EU Coiffure a odborů UNI-Europa Hair and Beauty pod názvem Evropská rámcová dohoda o ochraně pracovního zdraví a bezpečnosti v kadeřnickém servisu předložená Evropské komisi „za účelem prezentace této dohody Radě, která rozhodne o její závaznosti v členských státech“.

V návrhu se také neřeší zákaz podpatků, se kterým média pracují. V dokumentu je přímo uvedeno pouze to, že „pracovníci by měli k jejich aktivitám nosit vhodné oblečení anebo pracovní oblečení, a především, boty s protismykovou podrážkou.“Emoční kolapsy zas podle zpravodajců vyplývají z povinnosti „zabezpečit pečlivou přípravu práce, vhodné naplánování pracovního času a organizace práce.“ Nic, co by naznačovalo omezení počtu střihů. Podle odstavce o tom, že by „pracovníci neměli nosit šperky na svých rukách nebo ramenech během práce“, je však zřejmé, že se zákazem prstýnků se počítá.

Musí se však podobnými návrhy Komise vůbec zabývat? Ano. Konfederace odborových svazů je totiž jednou ze tří organizací, souhrnně nazývaných jako Sociální partneři, kteří vedou takzvaný sociální dialog s Evropskou komisí, která je povinna s nimi konzultovat návrhy, jež předkládá. Odbory jsou tedy významnou součástí EU a Komise se dlouhodobě snaží vzájemný dialog podporovat. Díky tomuto nástroji se odborům podařilo prosadit mnohé dohody, mezi které patří například Rámcová dohoda o rodičovské dovolené (.pdf), Rámcová dohoda o částečném pracovním úvazku či Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou. Tyto směrnice vzešly z podnětů sociálních partnerů jako výsledku jejich vzájemné shody a jsou tak důkazem, že hlasy odborů v EU jsou brány v potaz a existuje reálna šance, aby byly vyslyšeny. To však automaticky neznamená, že ke schválení kontroverzní směrnice skutečně dojde.

Do procesu se zapojí ještě Evropský parlament a Rada v rámci řádného legislativního postupu po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů. Po tom, co jim Komise zašle svůj návrh, projednají jej, a dvakrát za sebou o něm budou diskutovat. Pokud se nepodaří dospět ke shodě, je návrh postoupen dohodovacímu výboru, v němž má Rada i Parlament stejný počet zástupců a schůzí se účastní rovněž Komise. Následně je dohodnuté znění aktu zasláno Parlamentu a Radě ke třetímu čtení, po němž jej mohou s konečnou platností přijmout jako legislativní text. I v případě, že se dohodovací výbor usnese na společném znění, může Parlament zamítnout navrhovaný akt většinou odevzdaných hlasů. V případě, že se tedy Komise rozhodne návrhem zabývat, zbývá k jeho schválení ještě dlouhá cesta.

Zdá se, že „kadeřnice“ se staly podobným fenoménem jako „zakřivení okurek a banánů“., které se pojí s nařízením Evropské komise č. 1677/88 (.pdf) z 15. června 1988, které stanovuje normy jakosti pro okurky, a nařízením Evropské komise č. 2257/94 (.pdf) ze 16. září 1994, které stanovuje podobné normy i u banánů. Obě úpravy se setkaly s kritikou, jako absurdní je vnímáno zejména určování kvality zemědělských produktů dle jejich tvaru. Podíváme-li se však konkrétně na nařízení týkající se okurek, zjistíme, že hlavním cílem bylo zaručení odpovídající kvality tohoto produktu. Nařízení definuje minimální požadavky na okurky všech tříd jakosti a zároveň rozlišuje čtyři jakostní třídy, tzv. „výběr a I. až III. třída“. Z nařízení EK je patrné, že prodej zakřivených plodů nikdy zakázán nebyl. Zakřivené produkty pouze nesměly být prodávány ve vyšších jakostních třídách. Evropská komise však tlaku nakonec ustoupila a sporná nařízení zrušila.

Návrh upravující podmínky práce v kadeřnickém sektoru je tedy skutečný a je možné, že vstoupí v platnost obdobně jako „směrnice o okurkách“. Vzhledem ke svému vlivu a možnému dopadu na společnost by však média neměla fakta vytrhávat z kontextu, neboť to může vést k desinterpretaci a k nadbytečnému víření emocí veřejnosti.