Existující archivy spolupráci Michaela Kocába s StB nedokládají

Příspěvek se snaží své tvrzení doložit fotografií z archivů, na které se objevuje Kocábovo jméno. Obrázek doplňuje textem, že byl tento hudebník před rokem 1989 „udavač zločinné Státní bezpečnosti“ a že „krycí jméno tohoto udavače bylo Míša“.

Archivy dokumentů bezpečnostních složek

Spisy o spolupracovnících StB i jiné příslušné dokumenty lze najít na webu Archivu bezpečnostních složek nebo v jeho eBadatelně. Právě prostřednictvím vyhledávání ve jmenné evidenci tohoto archivu je možné dohledat záznam, na který se odkazuje autor příspěvku (.pdf, str. 47).

Na začátek je nutné upřesnit, že křestní jméno Michaela Kocába je v dokumentech v některých případech zapisováno nepřesně jako Michal. U obou variant ale záznamy uvádí stejné datum hudebníkova narození, 28. července 1954.

Jak je vidět i na samotné fotografii, Kocáb byl pod označením Míša vedený v tzv. signálním svazku. To přitom neznamená, že byl tajným spolupracovníkem, lidově „udavačem“, Státní bezpečnosti, jak tvrdí příspěvek. Archiv bezpečnostních složek totiž vysvětluje, že signální svazek byl zakládán „za účelem potvrzení nebo vyvrácení podezření z trestné činnosti“ proti státu.

Další materiály ukazují, že byl Michael Kocáb vedený i v dalším svazku pod jménem MUK jako kandidát tajné spolupráce (KTS). Ani tyto záznamy tedy neříkají, že byl Kocáb zařazen do kategorie spolupracovníků StB, jen že si Státní bezpečnost prověřovala, jestli má ke spolupráci vhodné předpoklady.

Signální svazek „Míša“

Po přihlášení do eBadatelny je možné v Archivu bezpečnostních složek vyhledat i podrobnější dokumenty, které se k Michaelu Kocábovi vztahují. K dispozici je zde i zmiňovaný signální svazek se značkou KR-749819 (.pdf, str. 29–31), který StB založila na konci ledna 1983.

Z archivu vyplývá, že důvodem založení bylo vystupování Kocábovy skupiny Pražský výběr. Režimu se totiž nelíbil její punkrockový styl a propagace „západního způsobu života“ (.pdf, str. 29).

V materiálu se lze dočíst, že texty skladeb „napadají státní zřízení zemí socialistického tábora“. Nechybí ani četné záznamy o tom, co o Kocábovi pro StB zjistili její informátoři. Součástí svazku jsou i zprávy o postupu, jak zabránit Pražskému výběru v činnosti. Vše nakonec vedlo k tomu, že skupina musela v únoru 1983 aktivitu oficiálně ukončit.

Na přelomu let 1983 a 1984 byl poté celý signální svazek uložen do archivu, protože už StB neshledávala, že Kocáb pokračuje v „závadovém jednání“. Žádné informace, že by Kocáb s StB spolupracoval, dokument neobsahuje.

Kandidát tajné spolupráce „MUK“

Jak jsme zmínili už výše, Kocáb byl vedený také jako kandidát tajné spolupráce, a to ve svazku, který lze v Archivu bezpečnostních složek dohledat pod číslem TS-787596 (.pdf, str. 36–39).

K jeho založení došlo v dubnu 1984, kdy musel Kocáb StB vysvětlovat, jak je možné, že jeho skupina bez povolení obnovila činnost. Následně Kocáb podepsal poměrně obecně znějící prohlášení, že neobnovuje zakázaný Pražský výběr, ale zakládá novou skupinu Ropotámo.

Součástí prohlášení tehdy byly i formulace, že tuto novou kapelu „nezneužije k propagaci kapitalistického způsobu života“ a že jeho hudba nebude „infikována“ hudebními skupinami, které se staví proti „kulturní politice KSČ a socialistickému způsobu života“ (.pdf, str. 36–39). Kocáb se ale nijak nezavázal k tomu, že StB bude poskytovat informace o ostatních lidech.

Celý svazek obsahuje řadu dokumentů, ve kterých pracovníci StB Kocába označovali jako osobu „vhodnou ke zpravodajskému využití“, protože měl řadu kontaktů mezi ostatními pro režim nepohodlnými hudebníky. Zároveň se zde objevují zprávy, podle kterých si ho StB prošetřovala, lépe řečeno jej sledovala. To ostatně odpovídalo běžnému postupu StB při prověřování kandidátů tajné spolupráce.

Ve druhé polovině svazku se na dvou místech objevuje hodnocení Kocába ze strany StB jako „neseriózního“ kandidáta. Podle záznamů Kocáb pracovníkům StB řekl, že „je ochoten informovat o hudebních skupinách, které dle jeho názoru kazí pověst rockové hudby“. Právě toto vyjádření ale StB hodnotila jako nedůvěryhodné, protože Kocáb podle ní s danými skupinami naopak sympatizoval. Podobné závěry se nachází i na konci svazku, který se nakonec StB rozhodla v září 1987 uzavřít a uložit do archivu (.pdf, str. 39).

Žádné dokumenty v online Archivu bezpečnostních složek neříkají, že by Kocáb později (a ani dříve) postoupil dále a že by se tajným spolupracovníkem StB opravdu stal.

Závěr

Michael Kocáb byl tedy veden ve dvou dochovaných svazcích komunistické Státní bezpečnosti. První je označen jako „signální“, což znamená, že byl Kocáb podezírán z trestné činnosti. Ve druhém je pak veden jako kandidát tajné spolupráce. Zveřejněné dokumenty Archivu bezpečnostních složek ale neříkají, že se Kocáb stal tajným spolupracovníkem StB nebo že by jí poskytoval informace o lidech ve svém okolí.

Příspěvek, který tvrdí, že byl Kocáb podle archivů „udavačem“ StB, jsme proto v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook označili jako nepravdivý.