Financování volebních kampaní #vyrokdne

V lednu vstoupila spolu s novelou volebního zákona v platnost nová pravidla pro financování politických stran: která mimo jiné udávají strop pro prostředky, které strana může "nalít" do předvolební kampaně. Vzniká také nový úřad, který má tyto pravidla kontrolovat. Jeho rozjezd se však zadrhl a existuje spíš formálně, reálně má začít fungovat až během ledna. Přesto jsme se rozhodli podívat, jak se pravidla pro financování volebních kampaní změnila, nakolik můžou reálně omezit množství peněz v kampaních oproti minulým volbám do Poslanecké sněmovny a jaký umožňují prostor pro kreativní výklad.

Stará a nová pravidla

Novela volebního zákona zavádí v souvislosti s financováním předvolebních kampaní jednak povinnost transparentnosti (zřízení a nahlášení transparentních účtů, které strany používají pro kampaně i běžný provoz) a jedna udává limity pro financování voleb. Pro jednotlivé volby jsou finanční stropy následující:

• volby do Poslanecké sněmovny: 90 milionů Kč;
• krajské volby: 91 milionů Kč (7 milionů v každém kraji);
• volby do Evropského parlamentu: 50 milionů Kč;
• senátní volby: 2,5 milionů korun.

Od ledna má pak fungovat nový Úřad pro dohled nad hospodařením stran, který na dodržování těchto limitů bude dohlížet a zároveň může za porušování pravidel udělovat až půlmilionové pokuty.

Minulé znění volebního zákona financování politických kampaní neregulovalo a nedalo se zjistit, zda výdaje politických stran na kampaně jsou zavedeny do účetnictví. Hospodaření politických stran bylo kontrolované na základě zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, ale pouze Kontrolním výborem Poslanecké sněmovny, který ale neprováděl obsahovou kontrolu. Výroční finanční zprávy nebyly dostatečně podrobné a byly veřejnosti dostupné pouze v papírové podobě v Kanceláři Sněmovny.

Kolik strany utratily při minulých volbách do Poslanecké sněmovny

Zdroj: naše zpracování, data ANO, TOP 09, ČSSD (.pdf, s. 2), KSČM (.pdf, s. 11), ODS (.pdf, s. 17), KDU-ČSL (.pdf, s. 18), Úsvit přímé demokracie (z diplomové práce, .pdf, s. 76; výroční finanční zprávu se nepodařilo dohledat).

Jak je vidět, nejvyšší výdaje na volby ze stran, které se dostaly do PS, přiznávalo hnutí ANO, nejnižší pak Úsvit přímé demokracie (a KSČM). Víc jak 90 milionů, které jsou nově limitem pro volby do PS, podle těchto údajů vynaložilo ANO a také ODS.

Různí se však podrobnost údajů, které strany poskytují: některé udávají i rozložení výdajů mezi venkovní reklamu, reklamní předměty, média atd. (tyto informace jsou dostupné např. od TOP 09 nebo ČSSD), jiné jen udávají číslo ve výroční finanční zprávě (KSČM, KDU-ČSL, ODS). Je otázkou, nakolik strany započítávají do položky "volební výdaje" všechny patřičné sumy.

Dodejme, že jedním ze zdrojů peněz pro předvolební kampaně je příspěvek ze státního rozpočtu (podle zákona o sdružování v politických stranách a hnutích) a strany dostávají peníze jednak podle počtu získaných hlasů, jednak jako stálý příspěvek (pro strany, které získaly ve volbách do PS alespoň 3 % hlasů).

Možnosti kreativity

Najde se ale řadakritiků nově nastavěných pravidel, podle kterých je problém zejména v tom, že pravidla je poměrně snadné obejít. Volební kampaň totiž podle zákona začíná od té doby, co prezident republiky vyhlásí termín voleb, což může udělat nejpozději 90 dnů před volbami. Finance, které budou na kampaň využity do té doby, by se tedy neměly do limitů počítat. Tento problém se ukázal například již v roce 2012 a 2013, kdy Miloše Zeman vedl asi rok dlouhou kampaň, ale do oficiálního volebního období spadala pouze část této kampaně.

Objevily se takéotázky, zda se jako volební kampaň bude posuzovat účast politika v reklamě, například pokud se ministr financí Andrej Babiš objeví v reklamě na Vodňanské kuře.