Demagog.cz

Bible a dostavba jaderné elektrárny

Virální příspěvek poslance hnutí ANO Milana Ferance kritizuje ministry Fialovy vlády za to, že před deseti lety pomohli ruské firmě do „druhého kola“ tendru na dostavbu Temelína, a přitom dnes za zvýšení české závislosti na Rusku kritizují Andreje Babiše. Ač tehdy Petr Fiala a spol. byli ministry Nečasovy vlády, s jejich rolí při přípravě tendru je to komplikovanější.

Komentář 19. srpna 2022

Poslanec hnutí ANO Milan Feranec na svém facebooku zveřejnil příspěvek nazvaný „BIBLE A DOSTAVBA JADERNÉ ELEKTRÁRNY“, ve kterém poukazuje na „dvojí metr“ současné vládní koalice. Ta upozorňuje na to, že vláda Andreje Babiše zvýšila energetickou závislost Česka na Rusku, ale přitom se podle Ferance někteří její představitelé jako ministři Nečasovy vlády v roce 2012 podíleli na postupu ruských firem do druhého kola tendru na dostavbu Temelína.

Příspěvek Milana Ferance na svých facebookových profilech mj. sdíleli také Andrej Babiš, Karel Havlíček či Alena Schillerová. Jen z profilů těchto čtyř politiků hnutí ANO získal příspěvek přes 2 tisíce sdílení.

Příspěvek obsahuje hned několik faktických tvrzení, a proto jsme jej rozdělili na tři části, na které se v následujících odstavcích podrobně podíváme.

 

Vláda neustále opakuje, jak Babiš zvýšil závislost v energetice na Rusku.

O tom, že Andrej Babiš, respektive jeho vláda, zvýšil energetickou závislost Česka na Rusku, mluvil například premiér Petr Fiala ve svém mimořádném projevu 22. června 2022. Tehdy uvedl, že „minulá vláda neudělala nic pro to, aby tyto dodávky udržela a zajistila tak energetickou bezpečnost České republiky. Naopak dovolila, abychom se v dodávkách plynu stali téměř stoprocentně závislí na Putinově Rusku“. Již na konci dubna 2022 také Petr Fiala řekl, že ho mrzí, „že energetická bezpečnost byla předcházející vládou extrémně zanedbána. Že jsme neudělali žádný krok třeba k výstavbě plynovodu Stork II nebo něčemu takovému, co by naši energetickou závislost na Rusku snížilo“.

Podobně se o Babišově vládě vyjadřovali i Fialovi spolustraníci z vládní ODS. Poslanec Jiří Havránek v reakci na pořad „Čau lidi“, v němž Andrej Babiš mluvil o energetické bezpečnosti, v květnu dodal, že se členové minulé vlády „energetice (…) nevěnovali, nepohnuli s výstavbou nových bloků jaderných elektráren a na plynu z Ruska jsme se stali více závislí“.

Poslanec ODS Vojtěch Munzar o několik dní později například prohlásil: „Minulé vlády, kde figuroval Andrej Babiš, se totálně vykašlaly na energetickou bezpečnost našeho státu. Prioritním zájmem naší země bylo zkapacitnění ropovodu TAL, výstavba plynovodu Stork II do Polska nebo dostavby jaderných elektráren. Ve všech těchto tématech selhaly. Jedinou jejich snahou v oblasti energetiky bylo za každou cenu udržet Rosatom ve hře při dostavbě Dukovan. Výsledkem tohoto nekoncepčního a chaotického vládnutí je značná závislost na ruských zdrojích se všemi ekonomickými a geopolitickými důsledky.“

Doplňme, že Babišovu vládu ze zvýšení české energetické závislosti na Rusku po zveřejnění facebookového příspěvku Milana Ferance obvinila také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). 14. srpna dopoledne v pořadu Partie na CNN Prima News konkrétně řekla (čas 4:28), že „bývalá vláda pod vedením Andreje Babiše (…) nás učinila závislejšími na Rusku“.

Představitelé vládní ODS v čele s premiérem Fialou tedy skutečně opakovaně mluvili o tom, že se v důsledku kroků vlády Andreje Babiše zvýšila česká energetická závislost na Rusku. Milan Feranec má proto v této části příspěvku pravdu.

V další části pak Feranec stručně popisuje přípravu tendru na dostavbu Temelína, kterou pak spojuje s působením dnešních ministrů Fialovy vlády. Nejprve se však podívejme na to, jestli Milan Feranec správně uvádí okolnosti tendru.

 

Jak to bylo s dostavbou Temelína:

– v červenci 2012 ČEZ otevřel nabídky na dostavbu JE Temelín. Nabídky podaly přímo oslovené firmy;

– v říjnu 2012 byla ze soutěže vyloučena francouzská firma Areva;

– v soutěži zůstaly jenom americký Westinghouse a ruská státní firma Atomstrojexport;

– soutěž byla zrušena za vlády B. Sobotky v dubnu 2014

Zadávací dokumentaci k výběrovému řízení, které mělo určit, kdo vybuduje 3. a 4. blok jaderné elektrárny Temelín, předala energetická společnost ČEZ zájemcům na podzim 2011. V létě roku 2012 pak obdržela nabídky, které otevřela a začala posuzovat na začátku července. Svou nabídku v té době podal americko-japonský Westinghouse; francouzská Areva a konsorcium složené z ruských státních společností AtomstrojexportGidropress a z české Škody JS. Důležitým posuzovacím kritériem tendru byla cena, přičemž nešlo pouze o cenu samotné výstavby, ale i celkové výrobní náklady, kam spadaly například i náklady na palivo či na provoz bloků. Cena dostavby se tehdy odhadovala na 200 až 300 miliard korun.

V říjnu roku 2012 vypadla ze soutěže na dostavbu Temelína francouzská společnost Areva. Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž k tomu tehdy uvedl, že „nabídka Arevy nesplnila zákonné požadavky na stavbu dvou bloků v této lokalitě Temelína a nesplnila ani naše vylučovací kritéria“. Podle zákona o veřejných zakázkách tak musela být společnost vyřazena. V tendru tedy zůstali dva účastníci – firma Westinghouse a konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Právě toto „zúžení“ počtu uchazečů nejspíš Milan Feranec označuje za „druhé kolo“ tendru. Formálně se nicméně o žádné další kolo nejednalo.

Společnost Areva podala proti rozhodnutí ČEZu námitky, poté se obrátila i na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jelikož podle ní nebylo vyřazení z tendru v souladu s českým právem a zákonem o zadávání veřejných zakázek. Se svým odvoláním proti vyloučení z tendru ale francouzská společnost u ÚOHS neuspěla.

Garantované minimální ceny

Obecně platí, že návratnost investice do dostavby jaderné elektrárny výrazně závisí na tržní ceně elektřiny v budoucnu. V průběhu výběrového řízení na dostavbu 3. a 4. bloku Temelína byla právě otázka zajištění výnosů z prodeje elektřiny předmětem diskuzí mezi ČEZem a představiteli státu. Od zahájení procesu tendru v roce 2011 totiž velkoobchodní ceny elektřiny postupně klesaly a představitelé ČEZu začali mluvit o tom, že při tehdejších cenách elektřiny není možné zahájit dostavbu bez toho, aby stát nějakým způsobem garantoval minimální výkupní ceny pro nové bloky Temelína. Především v roce 2013 se spekulovalo o možném schématu, kdy by stát dotoval ČEZu nízké ceny a při vysokých cenách by naopak ČEZ odváděl přebytky do státního rozpočtu, vláda Petra Nečase před svou demisí nicméně nedošla k žádnému závěru.

6. února 2014 pak uvedl tehdejší nový premiér Bohuslav Sobotka, že jeho vláda nebude chtít ČEZu kvůli dostavbě Temelína poskytovat zaručené minimální výkupní ceny elektřiny. 9. dubna 2014 po jednání vlády tehdejší ministr financí Andrej Babiš zopakoval odmítnutí vlády dát státní záruku na výkupní ceny elektrické energie z Temelína. „Vláda vyjádřila zájem pokračovat v rozvoji jaderné energetiky v České republice, v současné době však bez zapojení jakéhokoli typu státní záruky,“ doplnil Babiše premiér Bohuslav Sobotka. Proti státním zárukám za cenu elektrické energie z Temelína se v té době ohradili například také zástupce třetí koaliční strany Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL nebo místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek.

O den později reagovala firma ČEZ na slova vládních představitelů zrušením tendru na dostavbu obou bloků elektrárny Temelín. Důvodem byla právě vládní neochota výstavbu Temelína finančně podporovat a také tehdejší situace na energetickém trhu. „Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na prodeji elektřiny na volném trhu,“ řekl k tomu generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Milan Feranec má pravdu ve všech bodech, nicméně je nutné zmínit, že proti státním zárukám za výkupní cenu elektrické energie z Temelína byl i tehdejší ministr financí Andrej Babiš, kterého se ve svém příspěvku zastává.

Okolnosti tendru na dostavbu Temelína tedy Milan Feranec popsal správně. Podíl na postupu ruského konsorcia do „druhého kola“ nicméně poslanec ANO připisuje Nečasově vládě, jmenovitě tehdejším ministrům Kalouskovi, Blažkovi, Stanjurovi a Fialovi. V dalších odstavcích se proto zaměříme na to, jestli tito ministři měli či mohli mít vliv na to, že Rusové nebyli (na rozdíl od francouzské Arevy) vyřazeni z tendru.

 

A kdo všechno byl v Nečasové vládě v roce 2012 (...)?

Mimo jiné pánové Kalousek, Blažek, Stanjura. A i Petr Fiala!

Vláda premiéra Petra Nečase byla jmenována prezidentem Václavem Klausem 13. července 2010 a skončila 10. července 2013. Všichni výše zmínění politici skutečně zastávali vládní funkci: Miroslav Kalousek funkci ministra financí; Pavel Blažek ministra spravedlnosti; Petr Fiala ministra školství, mládeže a tělovýchovy a Zbyněk Stanjura ministra dopravy, který na tento post nastoupil až 12. prosince 2012.

Milan Feranec ve svém statusu na facebooku připisuje těmto ministrům určitou roli na postupu ruské společnosti do „druhého kola“ tendru na dostavbu Temelína. Tím má zjevně na mysli vyřazení francouzské společnosti Areva z výběrového řízení v říjnu 2012, díky čemuž česko-ruské konsorcium ztratilo jednoho ze dvou konkurentů. 

V tomto ohledu je nutné zmínit, že energetická akciová společnost ČEZ je skoro ze 70 % vlastněná státem, který je zastoupený Ministerstvem financí. Jako majoritní vlastník je tudíž Ministerstvo financí ovládající osobou (.pdf, str. 1) a prakticky tak rozhoduje například o změnách v dozorčí radě (.pdf, str. 4–8), což je kontrolní orgán dohlížející na činnost společnosti. 

Dále také uveďme, že hodnocení nabídek na dostavbu bloků Jaderné elektrárny Temelín měli na starost kvalifikovaní experti z ČEZu. Právě oni rozhodli v říjnu roku 2012 o vyřazení francouzské společnosti Areva, definitivní rozhodnutí pak přijalo představenstvo ČEZu. Dle vyjádření mluvčího ČEZu Ladislava Kříže byla vláda informována prostřednictvím dozorčí rady, ale do procesu posuzovaní zasahovat nemohla. Představenstvo je nicméně volené dozorčí radou (.pdf, str. 16), o jejímž složení v podstatě rozhoduje výše zmiňované Ministerstvo financí. Nemůžeme proto vyloučit, že ze strany vlády mohl v tomto případě být vyvíjen určitý politický tlak na dozorčí radu, respektive představenstvo, aby francouzskou Arevu z tendru vyřadila.

Formální vliv na fungování společnosti ČEZ měl z výše uvedených politiků pouze Miroslav Kalousek jako ministr financí. Nicméně ani nepřímý vliv tehdejších ministrů Blažka a Fialy díky jejich angažmá ve vládě nemůžeme úplně vyloučit. Zbyněk Stanjura se však stal ministrem až po vyřazení francouzské společnosti z tendru o dostavbu Temelína. Údajná role Zbyňka Stanjury v rozhodnutí ČEZu se tedy neopírá o žádný faktický základ, a v této části tak lze facebookový příspěvek označit za zavádějící.

 

Závěr

Milan Feranec má pravdu v tom, že představitelé ODS v čele s premiérem Fialou veřejně kritizovali Babišovu vládu za zvýšení energetické závislosti na Rusku. Skutečnosti odpovídá také Fernacův popis tendru na dostavbu Temelína. 

Doplňme však, že v průběhu výběrového řízení nebylo žádné „druhé kolo“, pouze došlo k vyloučení jednoho z uchazečů. ČEZ tedy nerozhodl kladně o nabídce česko-ruského konsorcia, pouze negativně o nabídce francouzské. Důležité je také zmínit, že ač Milan Feranec píše o zrušení tendru za vlády Bohuslava Sobotky, stejný postoj jako Bohuslav Sobotka tehdy zastávali také představitelé opozice (M. Kalousek) či Sobotkovi koaliční partneři z KDU-ČSL a ANO 2011, vč. Andreje Babiše.

Vesměs pravdivá tvrzení jsou nicméně doplněna narážkou na Nečasovu vládu a její tehdejší členy, kteří jsou dnes (s výjimkou Miroslava Kalouska) opět ve vládních funkcích. Příspěvek Milana Ferance si vykládáme tak, že „postup Atomstrojexportu do druhého kola tendru“ přisuzuje právě Nečasově vládě. I když připustíme nepřímý politický vliv vlády, Ferancův výklad je zde již poměrně zavádějící: Nejednalo se o druhé kolo, Atomstrojexport tak nikam nepostoupil a celý průběh tendru řídil ČEZ, nikoli vláda. Feranec dokonce uvádí i Zbyňka Stanjuru, který v době vyloučení francouzského dodavatele ani nebyl ministrem.

Kromě hodnocení jednotlivých částí příspěvku se nakonec zastavme u argumentu z jeho úvodu. Milan Feranec poukazuje na to, jak vládní představitelé kritizují vládu Andreje Babiše kvůli zvýšení české závislosti na Rusku, a přitom sami pomohli Rusům v tendru k dostavbě Temelína. K žádné dostavbě ale nakonec nedošlo. Sobotkova vláda, vč. Andreje Babiše a se souhlasem části opozice, odmítla ČEZu garantovat výkupní ceny elektřiny v době, kdy byla levná, ČEZ byl nucen tendr ukončit a Temelín tak nedostavěl ani ruský, ani žádný jiný dodavatel. Žádné navýšení závislosti na Rusku tak nenastalo a srovnání tohoto tendru např. s dodávkami plynu z Ruska tak není smysluplné. 

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů