Hnutí Odchod a porovnání událostí v Katalánsku a Bělorusku

Na úvod, o co jde? Referendum o nezávislosti Katalánska na Španělském království vypsal katalánský ministerský předseda Carles Puigdemont i Casamajó na 1. říjen 2017. Samotné referendum bylo dle španělského ústavního soudu protiprávní (1, 2). Pro nezávislost Katalánska hlasovalo 90,18 % hlasujících při volební účasti 43 % oprávněných voličů, přestože se policie snažila konání referenda zamezit. Mezinárodní organizace Amnesty International konstatovala, že ze strany policie bylo použito nepřiměřené násilí.

Prezidentské volby v Bělorusku v roce 2020 se konaly od 4. do 9. srpna (přičemž většina hlasů byla odevzdána právě 9. srpna). Podle ústřední volební komise se vítězem stal Alexandr Lukašenko s 80,01 % hlasů. Jeho hlavní oponentka Světlana Tichanovská obdržela podle volební komise 10,12 % hlasů. Výsledek voleb však od začátku budil pochybnosti, protože nezávislé exit polly hlásily úplně jiné předběžné výsledky, podle kterých Tichanovská dosáhla mnohem lepšího výsledku než Lukašenko. Po celém Bělorusku začaly 9. srpna protestovat tisíce lidí nespokojených s výsledky voleb. Proti demonstrantům tvrdě zasahovala policie.

První část grafiky se týká počtu zraněných při protestech v Bělorusku a při protestech v Katalánsku. Katalánská média skutečně s odkazem na tamní ministerstvo zdravotnictví uvádí 1066 zraněných při protestech. Ve většině případů se však jednalo o pohmožděniny a další lehká zranění. Katalánská média také uvádí 5 těžce zraněných a žádnou oběť. Číslo 120 těžce zraněných, které je uvedeno v ověřovaném příspěvku, žádné námi dohledané zdroje nepotvrzují. Právě 120 zraněných v Katalánsku mělo být při teroristických útocích v roce 2017, které však s protesty nijak nesouvisejí.

Hnutí Odchod naopak neuvádí, že při protestech v Bělorusku jsou známé oficiálně tři oběti na životech (v době zveřejnění příspěvku pouze dvě), respektive hnutí Odchod píše o jedné oběti, a to jako údajné. Faktem je, že jednu z obětí uznává i samotné běloruské ministerstvo vnitra. Číslo 39 vážně zraněných demonstrantů je údajem jen za první noc. V době našeho ověřování zdroje již hovoří o 200 hospitalizovaných lidech v nemocnicích v důsledku zranění způsobených při protestech. 

Příspěvek hnutí Odchod tvrdí, že v Katalánsku byla proti civilistům použita armáda. Zdroje ve skutečnosti hovoří o konvoji 20 armádních vozů, který měl poskytnout logistickou pomoc národní policii. Žádné námi dohledané zdroje pak nepotvrzují, že by armáda zasáhla proti demonstrantům. Je pravdou, že separatističtí lídři byli posléze potrestáni 9 až 13 lety vězení, tyto tresty se však vztahovaly k pokusu o odtržení Katalánska, nikoli k demonstracím.

Příspěvek nakonec uvádí, že EU považuje katalánské protestující za zločince a extrémisty. Jde však o zavádějící zjednodušení: Někteří představitelé EU (např. předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani) zastávají postoj, že referendum je vnitřní záležitostí Španělska, do které se nehodlají vměšovat, a podobně se vyjádřil (čas 53:22) i Jean-Claude Juncker. Lídři EU však zároveň varovali před použitím síly a distancovali se od použití násilí.

V našem hodnocení se nijak nevyjadřujeme k textovému doprovodu příspěvku, který obsahuje mnoho názorových postojů hnutí Odchod. Hodnotíme pouze faktické údaje obsažené v grafické části obsahu. Přestože jistá míra zjednodušení je v podobných příspěvcích pochopitelná, uvedené srovnání je, zejm. co do počtu obětí, postaveno na nepravdivých údajích a zároveň zavádějícím způsobem srovnává jednu noc demonstrací v Bělorusku a celou vlnu protestů v Katalánsku. Z těchto důvodů jsme obrazový příspěvek v rámci naší spolupráce se společností Facebook označili jako částečně nepravdivý.