Hyde Park ČT24 - Miloslav Ransdorf

Podle portálu Eurostat byla nezaměstnanost v Řecku v lednu 2009 ve výši 8,9 %, v lednu 2012 pak 21,5 %.

S jistou odchylkou údaje odpovídají tvrzení Miroslava Randsdorfa, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pro doplnění uvádíme roční průměry podle Eurostatu. Ty byly v roce 2009 9,5 % a v roce 2012 24,3 % (jedná se ovšem o sezónně neočištěná data).

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Ransdorf výrazně zveličuje jak výdaje Řecka na obranu, tak i velikost ozbrojených sil této země.

Podle mezinárodního institutu SIPRI, který monitoruje vojenské výdaje států, dalo Řecko v roce 2009 na obranu 7, 612 miliardy eur, což podle institutu činilo 3,2 % hrubého domácího produktu Řecka, jehož armáda čítala v roce 2011 podle serveru Global firepower 177 600 aktivních příslušníků a 280 tisíc v záloze, tedy celkem 457 600 vojáků, což rovněž neodpovídá slovům Miroslava Ransdorfa.

Jak vyplývá ze srovnání počtu obyvatel jednotlivých zemí světa, Řecko je s Českou republikou skutečně srovnatelné co se týče lidnatosti.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. V letech 2002 a 2011 byly největšími importéry zbraní do Řecka skutečně USA s 42% podílem na celkovém dovozu, následně Německo 25,3% a Francie s 12.8%.

Podle institutu SIPRI došlo v daných letech ke snížení objemu dovozu ve výši 18%. Řecko se tak dostalo ze čtvrté příčky na desátou příčku největších dovozců zbraní.

Strana AKEL byla součástí dvou volebních období mezi lety 2003-2007 a 2008-2012.

Výrok hodnotíme na základě údajů databáze Parties and Party Elections in Europe, která mapuje volební výsledky parlamentních voleb a podává další informace o politických stranách od roku 1945. Podle této databáze byla strana AKEL (Pokroková strana pracujícího lidu) součástí vládní koalice v letech 2003 - 2007 a v letech 2008 - 2012 (pomineme-li její účast ve vládách v letech 1978-1983 a 1983-1988). Hodnotíme proto výrok jako nepravdivý.

Ve stínové vládě KSČM zastává Miloslav Ransdorf pozici místopředsedy pro zahraniční politiku. Dále má na starosti "resort zahraničních věcí a průřezový resort vědy a výzkumu."

Miloslav Ransdorf se vyjadřuje ke změně v platech europoslanců, která proběhla v červenci 2009, a na základě dostupných informací je tento výrok hodnocen jako pravdivý.

Jak uvádí oficiální stránky Evropského parlamentu (na stránce zcela dole - Platy a příspěvky), od července 2009 vstoupil v platnost jednotný statut, na základě kterého pobírají europoslanci stejný hrubý měsíční plat (7 956 euro). Zpravodajský server iDnes.cz uvádí, že vzhledem ke skutečnosti stejného spotřebního koše pro všechny europoslance bylo sjednocení platů nezbytné.

Na stránkách (v sekci FAQ - How much does a Member of the European Parliament earn?) evropského centra lze zjistit, že mzdy (z roku 2003/2004) europoslanců z Lotyšska byly, vedle mezd europoslanců ze Slovenska (888 euro) a Maďarska (761 euro), jedny z nejnižších (1 075 euro). Nejvyšší mzdy měli naopak poslanci z Itálie (12 007 euro). Ačkoliv se tyto konkrétní hodnoty mezd liší od těch uvedených Miloslavem Ransdorfem, jednoduchým početním úkonem lze doložit, že nový jednotný plat se dá pokládat za zprůměrňované mzdy všech evropských politiků, a tak tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro bližší přiblížení situace uvádíme, že do roku 2009 byli europoslanci jedinými zaměstnanci společných evropských institucí, jejichž platy se odvíjely od národních parlamentů. Nyní jsou hrazeny z rozpočtu Evropského parlamentu, odvádí se z nich daň EU a také příspěvek na úrazové pojištění. Po těchto odvodech plat činí 6 200 euro. Členské státy mohou plat podrobit rovněž vnitrostátnímu zdanění. Dle oficiálních stránek (na stránce zcela dole - Platy a příspěvky) Evropského parlamentu však také existuje několik výjimek: poslanci EP, kteří byli poslanci již před volbami roku 2009 a ti, kteří se rozhodli pro zachování předchozího vnitrostátního systému pro plat, odchodné a důchod, mají mzdy původní. Vedle svých platů dostávají všichni europoslanci od Evropského parlamentu ještě příspěvky určené na pokrytí výdajů, které jim vzniknou při plnění parlamentních povinností - příspěvky na všeobecné výdaje, cestovní výdaje, roční příspěvek na cestovní výdaje a denní příspěvky.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož přesná struktura ruských vkladů u kyperských bank není známa. V médiích se sice objevilo několik odhadů uvádějící přibližný objem těchto prostředků, nicméně z nich nelze určit, jakou část tvoří zisky ruských miliardářů. Podle webu Českého rozhlasu se vklady ruských společností a občanů na Kypru mohou pohybovat mezi 20 a 40 miliardami eur. Česká televize ve svém článku uvádí dva údaje. Podle jednoho mají mít Rusové v kyperských bankách uloženo 30 miliard eur, v závěrečné shrnující tabulce se pak objevuje částka odhadující vklady ruských firem a ruských občanů na 20 miliard eur. Pokud jde o korporátní sféru, podrobnější analýzu dané problematiky přináší agentura Moody´s, která odhaduje výši vkladů ruských bank a společností na Kypru na 31 mld. amerických dolarů (přibližně 24,1 mld. eur), tato suma však nezahrnuje vklady soukromých střadatelů.

Na základě informací ze švýcarské Banky pro mezinárodní platby (BIS) je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Ačkoliv Francie představuje největšího věřitele Itálie, francouzské banky (především banky PNB Paribas, Credit Agricole a Societe Generale) drží ale státní obligace Itálie v menší hodnotě než 420 miliard euro - např. na konci roku 2010 držely francouzské banky 392,6 miliardy USD italského dluhu (dle informací ze zpravodajského serveru aktualne.cz) a na konci roku 2011 332,345 miliard USD (dle interaktivní grafiky (.swf) Reuters). Dle serveru Financial Times představuje k 26. březnu 2013 výše dluhu 334 miliard USD, což, při kurzu Evropské centrální banky ke dni 3. dubna 2013 (1 EUR = USD 1.2828), představuje cca 260 miliard euro.

Na základě dohledaných dat hodnotíme tedy tento výrok jako nepravdivý.

Banka pro mezinárodní platbu, mající ústřední sídlo ve švýcarské Basileji, je považována za metodické, teoretické a informační centrum pro centrální banky. Vedle snahy vytvářet příznivé podmínky pro mezinárodní finanční operace se také snaží nad touto spoluprací vykonávat dohled. Pomocí interaktivní mapy na stránkách Financial Times, využívající nejnovější data právě z této banky, lze zjistit, jak velký podíl mají banky určitých evropských zemí vůči sobě navzájem.

Výrok Miloslava Ransdorfa hodnotíme jako pravdivý na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny ČR a Vlády ČR.

Postavení veřejnoprávního subjektu má Česká národní banka. V tomto výroku (jak je patrné ze záznamu diskuse) má ale Miloslav Ransdorf na mysli udržení veřejnoprávní banky pro poskytování komerčních úvěrů. Kompetence veřejnoprávního podniku jsou stanoveny zákonem.

Tento postoj je patrný například ze stenozáznamu Poslanecké sněmovny ČR ze dne 11. února 1999 (tedy za vlády Miloše Zemana, jejíž funkční období bylo 22. července 1998 - 12. července 2002), kdy se tato zabývala bodem nazvaným Harmonogram dalšího postupu privatizace státního podílu v podnicích s významnou účastí státu. Zde Miloslav Ransdorf podal dva návrhy usnesení. Jedním z nich konkrétně vyzývá vládu v rámci privatizace k udržení kontroly nad alespoň jednou bankou. Uvádí:

" Za prvé: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby udržela pod kontrolou státu alespoň jednu banku klíčového významu. Protože jste mě přerušil, nemohl jsem zdůvodnit, proč toto pokládám za zásadní věc. "

Výrok europoslance Ransdorfa hodnotíme jako neověřitelný, neboť i když jsou dohledatelná data o růstu španělského HDP za poměrně dlouhé období, nelze přesně určit, co míní Ransdorf "poměrně širokým růstem", resp. dlouhou dobou. Pro informaci přikládáme vývoj HDP ve Španělsku od roku 1995.

Podle dat Eurostatu od roku 1995 ve Španělsku HDP oproti předchozímu roku klesal v letech 1996, 2001, 2002, 2007, 2008, 2009 a 2012. Naopak rostl v letech 1997, 1998, 1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2010 a 2011.

HDP na osobu o roku 1995

19954,8

19962,3

19973,6

19984,1

19994,2

20004,2

20012,5

20021,22003

1,420041,620051,920062,5

20071,62008-0,72009-4,4

2010-0,6

20110,3

2012-1,5f

2013-1,2f

20141,0f

(f za číslem znamená předpověď)

Výrok, že čtvrtina populace ve Španělsku je bez zaměstnání, lze označit jako pravdivý. Podle aktuálních dat Eurostatu (tj. únor 2013) je nezaměstnanost ve Španělsku 26,3%.

Nezaměstnanost mladých lidí do 25 let je ve Španělsku podle těchto údajů Eurostatu 55,7%, zaměstnanost lidí v této věkové skupině je tedy 44,3% a ne 53%. Tento výrok je tedy nepravdivý.