Jak se vládní poslanci spočítali a Chcípl PES

Iniciativa Chcípl PES na své facebookové stránce zveřejnila příspěvek, kterým reaguje na hlasování v Poslanecké sněmovně. Uvádí, že vládní poslanci neměli dostatek hlasů k přehlasování Senátu, a tak se rozhodli hlasovat o odložení projednávání návrhu. Právě při tomto hlasování o odložení jim potřebnou většinu hlasů měli zajistit Piráti. Chcípl PES také popisuje obsah projednávaného návrhu – ten by podle iniciativy měl zavést třímilionové pokuty pro hospodské za porušování protiepidemických opatření. Za chybějící roušku či porušení zákazu vycházení by pak dle ní měla hrozit pokuta až ve výši 50 tis. Kč. 

Příspěvek se tedy zakládá na řadě faktických tvrzení, která jsme se rozhodli ověřit. Jako vždy dodejme, že nehodnotíme politické postoje Chcípl PES ani názory tohoto rodícího se politického hnutí na jednotlivé aktéry sněmovního jednání.

Potřeba přehlasovat Senát

Poslanecká sněmovna 19. ledna 2021 projednávala vládní návrh novely zákona o krizovém řízení (tzv. krizového zákona), který byl do Sněmovny vrácen Senátem. Návrh novely, který má zpřísnit postihy pro podnikatele porušující krizová opatření, byl kromě senátorů kritizován také opozičními poslanci. K obsahu návrhu novely se ještě vrátíme, zaměřme se však nejdříve na průběh projednávání návrhu na plénu Sněmovny v úterý 19. ledna.

Senát původní návrh schválený Poslaneckou sněmovnou zamítl, Sněmovna jej tak musela znovu projednat. Ke schválení přitom bylo potřeba, aby pro návrh hlasovala nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101.

V době epidemie covidu-19 funguje mimo jiných institucí i Poslanecká sněmovna v omezeném režimu. Již od března 2020 zasedá na plénu jen v polovičním počtu 100 poslanců tak, aby byl zachován poměr sněmovních stran. Pro odsouhlasení návrhu prostou většinou tedy obvykle stačí (při plné účasti) 51 hlasů, jen v Ústavou daných případech je pak třeba 101 hlasů. Takového jednání se pak může účastnit všech 200 poslanců.

Na úterní schůzi se tak dostavil vyšší počet poslanců, než je v této době běžné. Zatímco při třetím čtení zmíněného návrhu novely bylo přítomno 96 poslanců, 19. ledna bylo na jednání o Senátem vrácené verzi již 164 poslanců. Tyto údaje o počtu přítomných pak Chcípl PES ve svém příspěvku popisuje správně. Následně ale uvádí: „Co nám tedy vzkázali naši zákonodárci? Pokud hlasujeme o důležitých zákonech, stačí nás polovina. Pokud vás chceme zastrašit, zničit, pokořit, přijde nás většina.“

Nevidíme sice poslancům do hlav a nemůžeme hodnotit, zda nás chtěli „zastrašit, zničit, pokořit“, jejich počet ve Sněmovně se nicméně odvíjel od ústavního požadavku na 101 hlasů k přehlasování Senátu. Chcípl PES zde tedy značně zavádí, když tento počet přisuzuje pouze zájmu poslanců o obsah návrhu.

Chybějící hlasy

V rámci jednání 19. ledna vystoupil se senátním zdůvodněním zamítnutí návrhu senátor Václav Láska, následovala kritika samotného návrhu novely krizového zákona z úst opozičních poslanců (TOP 09, ODS, SPD, Piráti) a poté požádal předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka o pauzu na jednání klubu do 18 hodin.

Po krátkém přerušení schůze opět vystoupil Jan Chvojka a uvedl: „Já třeba férově řeknu, že jsme se spočítali a nemáme potřebný počet hlasů z toho důvodu, že pět lidí vládní koalice je bohužel v karanténě. Tudíž bych poprosil, navrhuji procedurálně, abychom hlasovali o přerušení tohoto bodu do příští schůze.“ Chvojka tedy v zásadě požádal o odložení hlasování o několik dní a za tím účelem předložil procedurální návrh, pro jehož schválení bylo potřeba většiny hlasů přítomných poslanců.

Následovalo tedy hlasování o návrhu na přerušení bodu. Dodejme, že v ten moment bylo ve Sněmovně 73 poslanců hnutí ANO, 12 poslanců ČSSD a 14 vládu podporujících komunistických poslanců. Celkem tedy 99 (pro)vládních poslanců, což by sice nestačilo na přehlasování Senátu, ovšem k přerušení projednávání to bylo více než dost.

Iniciativa Chcípl PES situaci popisuje takto: „Vládní strana ANO se svojí věrnou partou komunistů neměla však nadpoloviční většinu. Zatáhli tedy za záchranou brzdu a tou je odročení projednávání. Na to také potřebovali nadpoloviční většinu, ale nebylo kde brát. A kdo jim tedy pomohl? Ke komunistům, poslancům ANO a ČSSD se připojili Piráti!“

Iniciativa tady správně popisuje, že kromě vládní koalice a KSČM také více než polovina přítomných pirátských poslanců podpořila návrh na odložení projednávání bodu. Je však zcela nepravdivé, že by bez pirátských poslanců vládní koalice neměla „kde brát“, když poslanci ANO, ČSSD a KSČM tvořili cca 60 % všech přítomných. Hlasy Pirátů tak pro schválení nebyly třeba.

Dodejme, že dle vyjádření Pirátské strany se část z nich k hlasování připojila, protože chtěli „podpořit princip, že o podobě zákonů u nás nemá rozhodovat epidemie. Zbytek klubu přerušení nepodpořil kvůli výhradám ke znění zákona”.

Vyšší pokuty díky novele krizového zákona

Přejděme od procesu projednávání návrhu novely krizového zákona k návrhu samotnému. Verze (.pdf), kterou Sněmovna schválila a předala k projednání Senátu, upravuje jednak zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a také zákon o pravomoci Policie ČR a obecní policie postihovat porušení protiepidemických opatření.

Novela zavádí (.pdf, část první) mimo jiné možnost uložit pokutu až do výše 3 mil. Kč za přestupek, kterého se podnikající právnická nebo fyzická osoba dopustí tím, že nesplní povinnost (bod 5) strpět omezení (bod 3) podle krizového opatření, které omezuje její podnikání.

Současné znění krizového zákona umožňuje takto pokutovat jen právnické osoby, které neposkytnou součinnost hasičům, neposkytnou na výzvu věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace nebo poruší zákaz týkající se peněžních operací. Navrhovaná úprava pak tedy umožňuje pokutovat například provozovatele restaurací, kteří poruší některé z mnoha opatření upravující jejich provoz.

Právě na složitost a nejasnost protiepidemických pravidel je v rámci debaty o novele krizového zákona upozorňováno. Senátor Václav Láska postoj Senátu při projednání návrhu v Poslanecké sněmovně popsal takto: „Za této situace, podle našeho názoru, nelze dopustit, aby podnikatelům hrozila pokuta až 3 mil. korun za porušení takových nejasných pravidel.“

Návrh naopak nezpřísňuje pokuty pro fyzické osoby na 50 tis. Kč, jak uvádí Chcípl PES: „Rouška 50 tis., po večerce 50 tis., pivo v hospodě 50 tis.“ Padesátitisícové pokuty vyplývají z porušení pracovní povinnosti či povinnosti poskytnout věcné prostředky, a mohou tedy být uloženy, např. když medik odmítne pracovní povinnost. Za porušení povinnosti nosit roušky hrozí už dnes, v současném znění zákona o ochraně veřejného zdraví, pokuta až ve výši 3 mil. Kč (příkazem na místě však jen do 10 tis. Kč). Za nedodržení zákazu vycházení či přítomnost (str. 2) v uzavřené restauraci pak může být uložena pokuta až do výše 20 tis. Kč. Navrhovaná novela tyto pokuty nijak nemění (.pdf).

Iniciativa Chcípl PES tak v řadě aspektů popisuje události z Poslanecké sněmovny 19. ledna pravdivě. Poslanci se skutečně sešli ve vyšším počtu, aby zpřísnili protiepidemická opatření. Vládní koalice přitom nesehnala nadpoloviční většinu k přehlasování Senátu a pro odložené projednávání pak hlasovala i část Pirátů.

Klíčová tvrzení příspěvku však nejsou pravdivá: vyšší účast poslanců byla jednoduše vynucena požadavkem získat 101 hlasů. Když se to přesto nepodařilo, vládní koalice projednávání odložila, na což jí bohatě vystačili vlastní poslanci. Hlasování Pirátů pouze navýšilo již existující většinu, která návrh podpořila.

Chcípl PES nakonec nepřesně popisuje i ona zpřísněná protiepidemická opatření: Je pravdou, že vláda navrhuje zvýšení pokut za porušení protiepidemických opatření např. hospodskými až na 3 miliony Kč. Pokuty pro nepodnikající fyzické osoby za chybějící roušku či porušení zákazu vycházení se však nijak nemění. Pivo v hospodě si dát nemůžeme, padesátitisícová pokuta za něj však nehrozí.