Komentář zveličuje diskriminaci rusky mluvících obyvatel Donbasu

Ve sdíleném komentáři autorka popisuje své zážitky ze života na Donbase. Z velké části se jedná o neověřitelné popisy situací, které autorka údajně zažila, a její dojmy. Tyto pasáže ale slouží jako argumenty, které mají podporovat tvrzení uvedené již v úvodu komentáře: to, co se děje na Donbase (pod ukrajinskou vládou), je „genocida ruský mluvící PŮVODNÍCH obyvatelů Donbasu“.

Právě na toto tvrzení se tedy v následujících odstavcích zaměříme. Slova o genocidě rusky mluvících totiž zaznívají i od vedení Ruské Federace, a to již od roku 2014. I kdybychom samotný termín „genocida“ vnímali jako nadsázku, podíváme se na to, jestli dochází k systematickému porušování lidských práv rusky mluvících obyvatel Donbasu ze strany kyjevské vlády. Zkoumat budeme období, které předcházelo invazi ruských vojsk na Ukrajinu 24. února 2022.

Na východě Ukrajiny dlouhodobě funguje speciální pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která pravidelně podává zprávy o stavu na obou stranách tzv. linie dotyku. Zprávy OBSE ale neobsahují žádné zmínky o genocidě či porušování lidských práv. Kromě obecných prohlášení nenajdeme zmínky o porušování lidských práv či práv etnických nebo jazykových menšin ani v dokumentech Vysokého komisaře pro národnostní menšiny OBSE.

Stav lidských práv na Ukrajině monitoruje také Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). V poslední zprávě (.pdf), která zahrnuje období od listopadu 2019 do října 2021, již určité zmínky o porušování lidských práv najdeme. Úřad Vysokého komisaře zmiňuje (str. 5) případy výhrůžek směřovaných proti lidem, kteří veřejně kritizovali tzv. jazykový zákon. Jeho cílem bylo zvýraznit roli ukrajinského jazyka jako úředního jazyka Ukrajiny, a to i v oblastech s ruskojazyčným obyvatelstvem.

V červnu 2020 došlo k incidentu, kdy byl místní charkovský politik brutálně zbit před svým domem. OHCHR toto zmiňuje (.pdf, str. 5) v souvislosti s útoky na představitele politických stran, kteří nesdílejí protiruské postoje. Na konci ledna 2021 někdo poničil kancelář veterinární kliniky v Mariupolu poté, co veterinářka na Facebooku nabídla 50% slevu těm zákazníkům, kteří se nechají obsloužit v ruštině. Další incidenty z východu Ukrajiny, které by byly etnicky či jazykově motivovány, OHCHR nezmiňuje.

K etnicky motivovaným útokům tedy na Ukrajinou kontrolovaném Donbase opravdu dochází, ze zpráv OHCHR ani OBSE však nevyplývá, že by tento trend kyjevská vláda nějak systematicky podporovala. Zpráva OHCHR naopak poukázala (.pdf, str. 21) na systematické porušování základních práv, a to jak na území samozvaných nezávislých republik na východě Ukrajiny, tak na území Ukrajiny okupovaném Ruskem.

Porušování práv menšin na Ukrajině se obvykle zmiňuje v souvislosti s jazykovým zákonem. Ten zavedl vysoké kvóty pro obsah v ukrajinštině pro audiovizuální i tištěná média a učinil znalost jazyka povinnou pro některé profese jako úředníky, učitele či doktory. Například lidskoprávní organizace Human Rights Watch uvedla, že je problematika jazykového zákona vysoce zpolitizovaná v kontextu ruských vojenských aktivit vůči Ukrajině. Tzv. Benátská komise Rady Evropy ve svém sdělení k otázce prosazování ukrajinštiny poukázala (str. 11) na to, že „historické znevýhodnění ukrajinštiny (...) nemůže ospravedlnit zbavení ruského jazyka a rusky mluvících obyvatel Ukrajiny ochrany, která je zaručena ostatním jazykům a jejich uživatelům“ (překlad Demagog.cz). Jazykový zákon byl terčem kritiky i ze strany ukrajinského prezidenta Zelenského, který na veřejnosti často sám hovoří rusky.

Dodejme, že jsme však nedohledali příklady podstatných dopadů jazykového zákona na ruskou menšinu žijící na Ukrajině. Ani uvedené organizace dohlížející na stav lidských práv na Ukrajině se o podobných případech nezmiňují. Ruština je nadále jedním z menšinových jazyků explicitně chráněných čl. 10 ukrajinské ústavy.

Rusky mluvící obyvatelé na východě Ukrajiny tedy čelili v posledních letech různým jazykově či etnicky motivovaným tlakům, neexistují však žádné doklady rozsáhlé a systematické diskriminace. Použití termínu „genocida“, jenž v pravém slova smyslu označuje snahu o fyzickou likvidaci skupiny obyvatel, pak již vůbec neodpovídá situaci, ve které se rusky mluvící obyvatelé Donbasu až do 24. února 2022 nacházeli. 

Jelikož námi ověřovaný příspěvek obsahuje řadu tvrzení, která jsou v principu neověřitelná, a zmínka o genocidě rusky mluvících obyvatel je jen jednou z jeho částí, označili jsme jej v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook jako částečně nepravdivý.