Lékař bez licence zlehčuje dopady pandemie

Na Facebooku se šíří rozhovor s německým lékařem Rolfem Kronem, který obsahuje vícero nepravdivých a zavádějících tvrzení o onemocnění covid-19. Kron například uvádí nepravdivé informace o podílu bezpříznakových případů covidu-19 či statistikách počtu zemřelých.

Meta fact-check 19. května 2021

Rolf Kron na svých webových stránkách tvrdí, že je praktický lékař, homeopat a kritik očkování. Nicméně ve své praxi nemá licenci jako tzv. zákonný lékař zdravotního pojištění (Kassenzulassung).

Kron hned na začátku videa říká: „Vím, že ti lidé mají v podstatě jen chřipkové infekce a 99 % lidí, kteří jsou pozitivně testováni na koronu, tak jako tak nebudou mít žádné symptomy.”

Institut Roberta Kocha (RKI) však udává jiná čísla. V roce 2020 bylo v Německu bez příznaků jen 18,6 % z pozitivně testovaných (.xlsx, list „Klinische_Aspekte“). Metaanalýza publikovaná v září 2020 v lékařském časopise Plos Medicine po srovnání 79 vědeckých studií přišla s podobným číslem. Zde uvádí 20% podíl lidí, kteří se nakazili koronavirem SARS-CoV-2 a zůstali bez příznaků po celou dobu infekce.

Lékař dále zmiňuje chřipkovou sezónu: podle něj by se bez PCR testů situace nelišila od chřipkových období z minulých let a srovnává tak onemocnění covid-19 s chřipkou.

Na začátek uveďme, že chřipku způsobují RNA viry typu A nebo B, případně C a D (viry typu D způsobují chřipku u dobytka). Původcem onemocnění covid-19 je RNA vir β-koronavirus (str. 2) označovaný jako SARS-CoV-2.

Obě nemoci mají některé podobné příznaky (suchý kašel, horečka, únava), ale liší se v celkové závažnosti. Dle francouzské retrospektivní studie publikované v časopise The Lancet, která zkoumala průběh nemoci u téměř 150 tisíc hospitalizovaných pacientů s covidem-19 nebo chřipkou, má pacient s covidem-19 mnohem vyšší pravděpodobnost úmrtí. U hospitalizací s covidem-19 činila smrtnost 16,9 %, u pacientů hospitalizovaných s chřipkou 5,8 %. Smrtnost se u obou nemocí zvyšuje s věkem, u hospitalizovaných starších věkových skupin je však riziko spojené s covidem-19 násobně vyšší (.pdf, str. 5) než u chřipky.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se covid-19 odlišuje také svým rychlejším šířením. Inkubační doba obou nemocí je rovněž podstatně rozdílná, zatímco inkubační doba chřipky je maximálně 72 hodin, u onemocnění covid-19 je až 14 dní.

Úmrtí v souvislosti s covidem-19

V rozhovoru Rolf Kron zároveň popírá fakt, že se stávající epidemií se celosvětově zvýšila úmrtnost. Evropský projekt EuroMOMO, který zaznamenává nadměrná úmrtí související se sezónní chřipkou, pandemiemi a dalšími hrozbami v 29 zemích Evropy, potvrdil vysokou nadúmrtnost (počet lidí zemřelých v době epidemie ve srovnání s těmi, kteří zemřeli ve stejné době v předcházejících letech) v době pandemie covidu-19. Článek Českého rozhlasu uvádí i další neevropské země se zvýšenou úmrtností.

Dle aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) je i v České republice výrazný podíl nadúmrtí v porovnání s předchozími roky. ČSÚ v únoru informoval, že v roce 2020 zemřelo „o téměř 17 tisíc více (obyvatel) než v roce 2019“

Zdroj: ČSÚ

Rolf Kron dále tvrdí, že do statistik o úmrtí s covidem-19 jsou započítávány autonehody. Podobná tvrzení již dříve např. agentura AFP označila za zavádějící. Většina spolkových zemí Německa nehlásí dopravní nehody prokázaných osob nakažených koronavirem do statistik úmrtí na covid-19, byť se mohou ve vzácných případech objevit chyby, které jsou později opraveny, upozorňuje mluvčí dolnosaského státního zdravotního úřadu Mike Wonsikiewicz pro AFP.

Co se týče České republiky, z oficiální metodiky MZČR vyplývá (.pdf, str. 4-5), že počty zemřelých, které jsou uváděny na stránce Ministerstva zdravotnictví, lze vymezit jako úmrtí osob, „které byly pozitivně testovány na COVID‑19 (metodou PCR) bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni.“ Avšak v metodice je výslovně zdůrazněno (.pdf, str. 5), že v této definici nejsou „zahrnuty osoby, které zemřely s klinickými příznaky onemocnění COVID-19, u nichž však nebyl původce onemocnění COVID-19 potvrzen laboratorně, a osoby, u nichž došlo ke zotavení z onemocnění COVID-19 a zemřely později z jiných příčin“. Dokument MZČR také uvádí (.pdf, str. 7): „(...) se za úmrtí pacienta na COVID-19 nepovažuje např. dopravní nehoda u pacienta s COVID-19 nebo úmrtí v důsledku Infarktu myokardu u osoby, která má zároveň COVID-19.“ Do statistik v ČR se tak nezapočítávají osoby, s jejichž úmrtím covid-19 vůbec nesouvisí.

Další výrok z úst Rolfa Krona se týká neprovádění pitev a nemožnosti určení, zda osoby skutečně umírají na onemocnění covid-19. Výzkumníci Institutu forenzní medicíny z Hamburské univerzity však na základě provedených pitev zjistili, že ze 735 případů úmrtí osob infikovaných koronavirem byl u 618 z nich covid-19 příčinou úmrtí, respektive spouštěčem fatálních zápalů plic či trombóz.

A jak se vykazují příčiny úmrtí v Česku? Lékař nejprve provádí (.pdf, str. 6) prohlídku nebo pitvu zemřelého a pak vyplní List o prohlídce zemřelého (LPZ). Vyplnění LPZ upravuje (str. 7) dokument Světové zdravotnické organizace (WHO), jenž určil jednotnou klasifikaci úmrtí v důsledku covidu-19 a stanovuje i specifikaci řetězce událostí (.pdf, str. 4), které vedly k úmrtí. V tomto případě je již stanoveno, zda byl covid-19 základní příčinou úmrtí.

Covid-19 ve zdravotnictví

Jako další argument zazní, že v době pandemie bylo v Německu uzavřeno 20 nemocnic. Rolf Kron tím poukazuje na to, že je podle něj zátěž zdravotnického systému během pandemie nižší, než se uvádí. Francouzská tisková agentura AFP uvádí, že bylo uzavřeno 17 nemocnic, a to primárně z ekonomických důvodů plánovaných již před pandemií. 

Dodejme, že v průběhu pandemie koronaviru došlo k vytvoření tzv. nouzové rezervy lůžek na jednotkách intenzivní péče, celkový počet těchto lůžek se tak mohl zvýšit. Časová řada zveřejněná německým registrem intenzivní péče však obsahuje vícero nedostatků, které činí její interpretaci poměrně obtížnou. Nicméně celkový počet obsazených lůžek na jednotkách intenzivní péče se v průběhu pandemii nesnížil.

Další výrok, který lékař zmiňuje, je to, že lékaři a nemocnice vydělávají hodně peněz na pacientech s nemocí covid-19. Pokud doktor v Německu provede PCR test, má za něj podle Krona dostat 18 eur. Nicméně dle nařízení Spolkového ministerstva zdravotnictví je poskytovatelům lékařských služeb za sdělení výsledků a vydání prohlášení o přítomnosti či nepřítomnosti viru SARS-CoV-2 vypláceno 15 eur za rychlotest. Za PCR test včetně služeb laboratoře, nákladů na testovací soupravy a na dopravu je to 50,50 eur (.pdf, str. 5). Částka za provedení PCR testu je tedy v Německu ještě vyšší, než uvádí Rolf Kron. Tyto ceny však kromě provedení a vyhodnocení testu zahrnují také náklady na dodržování hygienických opatření, ochranné prostředky a podobně.

V květnu minulého roku byla cena za PCR test v Česku stanovena na 1674 Kč pro samoplátce. Laboratoř z této sumy získala něco okolo 500 korun, zbytek pak zaplatila za materiál, personál a ochranné pomůcky. Od nového roku pojišťovny platí zdravotnickým zařízením za PCR test 1109 Kč a cena pro samoplátce za tento test dosahuje výše 1309 Kč, k čemuž se ještě připočítává cena za odběr v maximální částce 200 Kč (.pdf, str. 33, 45). Zdravotní pojišťovny v Česku hradí také antigenní testy, jejichž maximální cena je určena na 351 Kč (.pdf, str. 33, 45).

Rolf Kron také uvádí, že za provedený PCR test lékař obdrží vyšší částku, než za 20minutové vyšetření ultrazvukem. Není jasné, jaký konkrétní typ vyšetření má na mysli, nicméně dle přílohy německé úhradové vyhlášky (.pdf) se částky za různá vyšetření ultrazvukem pohybují v řádu nižších desítek eur, tedy méně než za provedení PCR testu.

Závěrem doplňme, že tvrzení o tom, že lékař dostane za vystavení úmrtního listu více peněz, jedná-li se o zemřelého s covidem-19, není pravdivé. Příloha úhradové vyhlášky nerozlišuje platby v závislosti na příčině úmrtí, ale pouze dle vynaloženého času, respektive typu potvrzení, které lékař vydává – zda se jedná o provizorní, nebo plnohodnotný úmrtní list. Agentuře AFP to potvrdil mluvčí německé lékařské komory.

Závěr

Rolf Kron tedy uvádí vícero nepravdivých či zavádějících tvrzení. Nesprávně uvádí podíl bezpříznakových případů covidu-19, který se reálně pohybuje kolem 20, nikoli 99 %. Nepravdivé je také srovnání s chřipkou - některé příznaky covidu-19 a chřipky jsou opravdu podobné, nicméně jejich způsob šíření a celková nebezpečnost je odlišná.

Lékař se dále mýlí ohledně statistik úmrtí s covidem-19. V průběhu pandemie byly opravdu zaznamenány zvýšené podíly nadúmrtí, a to nejen v Německu a Česku, ale i v mnoha dalších zemích světa. Rolf Kron také nesprávně uvádí, že do statistik úmrtí jsou započítávány oběti dopravních a jiných nehod, a že lékaři dostávají více peněz za vystavení úmrtního listu zemřelého s covidem-19.

Vzhledem k celé řadě nepravdivých a zavádějících výroků obsažených ve videu jsme jeho výskyty v rámci naší spolupráce se společností Facebook označili jako nepravdivé.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů