Demagog.cz

Má Senát hodnotové těžiště? A mohla bych ho vidět?

V Senátu proběhla 19. února 2020 volba nového předsedy po zesnulém Jaroslavu Kuberovi. O post se ucházeli Miloš Vystrčil a Jiří Růžička.

Komentář 3. března 2020

Ve volbě zvítězil většinou 52 hlasů Miloš Vystrčil. Jeho protikandidátem byl senátor Jiří Růžička, který získal hlasů 21. Miloš Vystrčil kandidoval jako zástupce senátorského klubu ODS a Jiří Růžička za klub Starostů a nezávislých.

Mikuláš Bek v den volby na twitteru uvedl, že svůj hlas dá (kolegovi ze senátorského klubu) Jiřímu Růžičkovi. Zajímavější však je druhá část jeho prohlášení, kde tvrdí, že oba kandidáti se názorově pohybují blízko hodnotového těžiště Senátu.

Jaké hodnoty zastávají senátoři Vystrčil a Růžička lze jen těžko objektivně popsat, nicméně je možné zjistit, kde leží ono hodnotové těžiště senátu? Pokud se oba zmínění senátoři pohybují na pomyslné hodnotové škále blízko jejímu těžišti (průměru), mělo by být možné na základě objektivních skutečností (hlasování v Senátu) určit, který senátor je takovému těžišti nejblíže.

Kde se nachází těžiště Senátu?

Český think-tank Liberální institut sestavil v rámci projektu Skóre senátorů žebříček senátorů, seřazený podle toho, jak jednotliví senátoři hlasovali při schvalování vybraných návrhů zákonů. Metodologii Skóre popisují autoři takto:

„Identifikujeme klíčová hlasování, důležitá pro oblasti, kterým se věnuje Liberální institut, tj. svoboda jednotlivce, volný trh, vláda s omezenými pravomocemi a mír. Obecně řečeno dáváme negativní bod senátorovi, který hlasuje pro omezení svobody a/nebo zvětšení státu, a pozitivní bod senátorovi, který hlasuje naopak. Skóre 100 % tedy znamená, že senátor hlasuje vždy pro více svobody a méně státu; −100 % naopak znamená, že senátor vždy hlasuje pro méně svobody a více státu.“

Žebříček zahrnuje pouze ty senátory, kteří byli zvoleni ve volbách roku 2016 a dříve, třetina současných senátorů tak v žebříčku bohužel chybí. Vybrali jsme tedy pro náš účel pouze ty senátory, kteří byli zvoleni v roce 2014, 2016 a 2017, přičemž graf zahrnuje i zesnulého Jaroslava Kuberu a Zuzanu Baudyšovou, která rezignovala ze zdravotních důvodů.

Senátoři jsou v grafu seřazeni dle jejich skóre od nejvíce liberálního po nejméně liberálního, přičemž hodnota -13 (svislá čára) je průměrnou hodnotou všech uvedených senátorů. Samotné průměrné skóre nemá přílišnou vypovídající hodnotu, za povšimnutí však stojí hodnotové rozložení Senátu. Dle žebříčku jsou na jednom konci hodnotového spektra senátoři za ODS, přičemž prvenství na této škále patří zesnulému Jaroslavu Kuberovi a nový předseda Vystrčil je dle grafu pátým nejliberálnějším senátorem. Dle tohoto ukazatele je tedy od pomyslného hodnotového těžiště Senátu poměrně vzdálen.

Vystrčilův protikandidát, senátor Růžička, je těžišti Senátu mnohem blíže. Při tomto rozložení mu náleží 37. příčka z 60 senátorů. V samotném hodnotovém těžišti se nachází Jiří Čunek (KDU-ČSL) a Radek Sušil (ČSSD), zatímco na opačném konci než senátoři ODS je Tomáš Goláň.

A jak vypadá?

Skóre senátorů je sestaveno na liberálně-neliberální škále, což ale nemusí plně definovat hodnotové nastavení jednotlivých senátorů. Proto se zaměřme na souhrnná data o hlasování v Senátu. Budeme vycházet z dat (.csv), které ve své analýze použil server iRozhlas. Výchozí data jsou maticí vztahů mezi jednotlivými senátory, které mají hodnotu od 0 do 1 a vyjadřují míru ve které dva senátoři hlasovali společně, tedy oba ANO, oba NE, nebo se oba zdrželi. Pokud tedy mají dva senátoři mezi sebou vztah s hodnotou 0,75, znamená to, že ve třech čtvrtinách případů hlasovali shodně.

Data jsme převedli do tzv. „force-directed“ grafu, který vizualizuje vztahy mezi všemi senátory (kromě všech současných senátorů graf obsahuje i Jaroslava Kuberu a Zuzanu Baudyšovou). Jednotliví senátoři jsou představováni šedými kroužky a barevné čáry zobrazují sílu vztahu mezi dvěma senátory. Čím je čára silnější, tím je jejich shoda při hlasování vyšší (obdobně jsou čáry odlišeny i barevně).

Obecně platí, že čím blíže se nachází senátoři v grafu, tím blíže jsou si i při hlasování na plénu. Čím více jsou tedy šedé kroužky shluknuty k sobě, tím kompaktnější tvoří daní senátoři uskupení při hlasováních. Naopak senátoři, kteří mají málo vazeb, případně jsou jejich vazby slabé, často hlasují jinak než ostatní.

Pozn. Demagog.cz: Pro lepší orientaci v grafu jej doporučujeme rozkliknout. V grafu jsou pro větší přehlednost zobrazeny pouze ty vazby, které mají hodnotu vyšší nebo rovnu 0,77.

V grafu můžeme vidět dvě významná, vzájemně propojená, hlasovací uskupení senátorů. Jedná se o senátorský klub ODS (na levé straně grafu), ve kterém mají jednotliví senátoři mezi sebou velmi silné vazby (až na některé výjimky, například Jaroslava Zemana). Druhým uskupením je hustě propojená skupina senátorů z klubu Starostů a nezávislých, KDU-ČSL a nezávislých a Senátor 21.

Ve větší vzdálenosti od hlavního shluku se nachází senátoři za ČSSD a hnutí ANO, kteří mezi sebou mají poměrně velkou shodu, nicméně od hlavní hlasovací síly v Senátu jsou zjevně více odděleni. Za povšimnutí stojí také role, kterou v Senátu zastával Jaroslav Kubera. Právě on, na rozdíl od všech politiků z klubu ODS, ale i STAN, KDU-ČSL a Senátor 21, má v grafu viditelné vazby i na ty senátory, kteří často hlasují opačně než většina Senátu, ale i na senátory z klubů ČSSD a ANO.

Vraťme se však zpět k hledanému těžišti Senátu. Byť z grafu lze jen odhadovat, kde hlasovací těžiště leží, můžeme porovnat polohu protikandidátů Vystrčila a Růžičky v rámci vizualizovaného rozložení vazeb v Senátu. Oba senátoři jsou v grafu zvýrazněni červenou barvou. Miloš Vystrčil je jedním z těch senátorů ODS, který má spíše podprůměrnou sílu a četnost vazeb na senátory z jiných klubů. Na rozdíl od Jaroslava Kubery tak předseda Vystrčil není tím, který by více než jeho straničtí kolegové hlasoval se senátory z jiných klubů a přibližoval tak sebe, případě i klub ODS, k těžišti Senátu.

Jiří Růžička se na první pohled nachází senátnímu těžišti blíže, a to již z toho důvodu, že kluby KDÚ-ČSL a STAN, jehož je Růžička členem, často hlasují společně a svým počtem tak tvoří „hmotu“, která si těžiště celého Senátu přiblížila k sobě.

Z obou grafů výše vyplývá, že předseda Senátu Vystrčil se nachází dále od hodnotového či hlasovacího těžiště Senátu než jeho protikandidát Jiří Růžička. Nelze však nesouhlasit s Mikulášem Bekem v tom, že volba nového předsedy dala senátorům možnost „volby, tedy výběru“ mezi dvěma odlišnými kandidáty.

Za Demagog.cz připravil Jan Fridrichovský