Facebookový příspěvek obsahuje náhled článku z lifestylového magazínu, který má nadpis „Na rakovinu a mrtvici dnes umírají stále častěji i třicátníci“. Pod tímto titulkem je také vidět další část článku, která zmiňuje, že se dnes s rakovinou a mrtvicí stále častěji setkávají lidé pod 50 let a někdy i třicátníci. Autor příspěvku k tomu doplňuje vlastní komentář, že příčina nárůstu je zřejmá – a to údajně mRNA. Zjevně tak odkazuje na mRNA vakcíny proti covidu-19.
Zmíněný článek o vakcínách nemluví
Zobrazený článek vyšel v lifestylovém magazínu Marianne na konci ledna. Jeho autorka v něm uvádí, že se dnes s mrtvicí a s rakovinou mnohem častěji setkávají lidé mladší padesáti let, „někdy i třicátníci“, a vyjmenovává možné příčiny. Mezi faktory, které zvyšují riziko mrtvice nebo onemocnění rakovinou, článek řadí chronický stres, nezdravou stravu v podobě ultrazpracovaných potravin, všudypřítomné mikroplasty, světlo z monitorů a sedavý způsob života. Možný vliv mRNA vakcín proti covidu-19 ovšem nezmiňuje ani jednou.
Text na webu lifestylového magazínu se odkazuje na několik odborných článků. Jeden z nich se věnuje právě výskytu rakoviny a uvádí, že počet nových případů (tzv. incidence) u lidí mladších 50 let mezi lety 1990 a 2019 celosvětově vzrostl o 79 %. Další citovaný odborný článek shrnuje, že v posledních desetiletích u dospělých pod 50 let celosvětově narostla incidence ischemické cévní mozkové příhody, tedy hlavního typu mrtvice. K tomuto závěru studie došla na základě publikací, které popisovaly situaci hlavně před rokem 2017, některé pak období končící rokem 2022. Ani zmíněné odborné práce, které lifestylový magazín citoval, nemluví o vlivu mRNA vakcín.
Kdy se začaly používat mRNA vakcíny?
Onemocnění covid-19 se začalo šířit v prosinci 2019 v Číně, odkud se rychle dostalo i do dalších států. První případy Česko zaznamenalo 1. března 2020. O několik dní později Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně vyhlásila, že jde o celosvětovou pandemii. Očkování mRNA vakcínami spustila jako první Velká Británie, kde se 8. prosince 2020 začala používat vakcína Comirnaty od společností Pfizer/BioNTech. V Česku ji první lidé dostali na konci prosince 2020. Drtivá většina lidí, kteří jsou očkovaní proti covidu-19 mRNA vakcínami, dostala první dávku v průběhu roku 2021.
Výskyt rakoviny v zahraničí
Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat ucelené celosvětové či celoevropské statistiky, které by vyčíslovaly přesné počty nových případů rakoviny v posledních letech. Univerzita ve Washingtonu například zveřejnila pouze hrubé odhady pro rok 2023.
Databáze NORDCAN, která funguje pod hlavičkou WHO, obsahuje statistiku pro několik severoevropských zemí za období od roku 1960 do roku 2023, u Dánska a Norska do roku 2024. U všech těchto států data ukazují, že počet nových případů rakoviny na 100 tisíc obyvatel u lidí do 50 let narostl mezi roky 1960 a 2014 o více než 50 %.
Zejména v posledních deseti letech jsou ovšem trendy v různých zemích odlišné. U Dánska a Norska jsou data poměrně rozkolísaná – v roce 2021 počty případů rakoviny rostly, např. v roce 2024 se ale meziročně snížily zhruba na úroveň roku 2015. Ve Finsku u lidí do 50 let počet případů rakoviny v letech 2021–2023 setrvale rostl. Naopak ve Švédsku výskyt rakoviny rostl do roku 2015 a od té doby se (s mírnými výkyvy) snižuje, a to i po vlnách očkování mRNA vakcínami.
Statistiky NORDCAN ukazují, že v Norsku, Švédsku, Finsku i Dánsku mezi lety 1960 a 2014 postupně rostly počty případů rakoviny také u třicátníků. Vývoj v posledních deseti letech pak byl do značné míry podobný jako u lidí do 50 let. V Dánsku a Norsku dokonce v letech 2023 a 2024 výskyt rakoviny u třicátníků klesal, a to až na úroveň předcovidového roku 2019.
Výskyt rakoviny v Česku
Poslední veřejně dostupná data o výskytu rakoviny v Česku popisují situaci do roku 2023. Statistika zveřejněná na Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP) ukazuje, že v celkové populaci počet nově diagnostikovaných případů rakoviny na 100 tisíc obyvatel (s mírnými výkyvy) dlouhodobě rostl především do roku 2016. Později se zvýšil v roce 2019, o rok později se číslo výrazně propadlo a od roku 2021 opět roste.
Zmíněný propad v roce 2020 byl podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zapříčiněn především omezením ambulantních služeb v prvním roce pandemie covidu-19 (.pdf, str. 9 a 23). Lidé se v době proticovidových omezení například méně účastnili screeningových programů. Za tehdejším propadem počtu případů rakoviny stál dle ÚZIS také vysoký počet úmrtí v seniorské populaci (.pdf, str. 9), u které bývá rakovina diagnostikována nejčastěji.
U lidí mladších 50 let byl vývoj počtu případů rakoviny podobný, přičemž k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v roce 2019 – tedy ještě před pandemií a před spuštěním očkování mRNA vakcínami. Mírně se počet nových případů rakoviny v této skupině zvýšil i v roce 2021 a 2023. V roce 2022 toto číslo naopak stagnovalo. Stejná byla situace také v případě věkové skupiny od 20 do 39 let (přímo pro třicátníky NZIP data neuvádí).
Mechanismy vzniku rakoviny
Jako rakovina se lidově označují zhoubná nádorová onemocnění. Každá buňka v těle obsahuje genetický materiál, který určuje, jak se daná buňka bude chovat a dále se dělit. Kvůli poruchám v genetickém materiálu ale při nádorových onemocněních dochází ke změně obvyklých mechanismů a k nekontrolovanému dělení abnormálních buněk (.pdf, str. 7–8). Ty se následně mohou šířit do dalších míst v těle a dále zde růst, tzv. metastazovat.
Nádorová onemocnění obvykle vznikají v situaci, kdy se v buňce nachází kombinace více poruch (mutací) v genetickém materiálu. K jednotlivým mutacím může dojít několika způsoby – mohou nastat náhodně při dělení buněk, mohou být zděděné od rodičů nebo způsobené vnějšími vlivy. Riziko vzniku rakoviny výrazně roste s věkem, mimo jiné kvůli oslabení mechanismů, které rozpoznávají a opravují poruchy v genetickém materiálu.
Vliv mRNA vakcín na rozvoj rakoviny prokázán není
Mezi vnější faktory, které podle dosavadních výzkumů přispívají ke vzniku rakoviny, patří např. UV záření, azbest, složky tabákového kouře nebo některé viry a bakterie. Co přesně stojí za růstem počtu nádorových onemocnění u mladších lidí, vědecké studie dosud přesně neobjasnily. Přehledová studie vědců z amerických, francouzských a korejských univerzit z roku 2022 uvádí, že zvyšující se výskyt rakoviny u lidí do 50 let pravděpodobně souvisí se změnami ve vystavení rizikovým faktorům v dětství nebo v mladém dospělém věku. Mezi tyto rizikové faktory patří například zvýšená konzumace ultrazpracovaných potravin a změny životního stylu a životního prostředí. Do tohoto výčtu ale studie nezařazuje vliv očkování.
Příčinná souvislost mezi očkováním mRNA vakcínami proti covidu-19 a vznikem rakoviny není vědeckými studiemi prokázána. Americký Národní institut pro rakovinu (NCI) uvádí, že „neexistují žádné důkazy o tom, že vakcíny proti covidu-19 způsobují rakovinu, vedou k recidivě nebo k progresi tohoto onemocnění“. Americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zmiňují, že proticovidové vakcíny ve vzácných případech mohou způsobovat zdravotní komplikace, do jejich výčtu ale nezařazují nádorová onemocnění.
Výskyt mrtvice
Mrtvice neboli cévní mozková příhoda nastává, když dojde k náhlému problému s krevním zásobením mozku. Ten může být způsoben ucpáním cévy sraženinou (v případě ischemické mrtvice) nebo například prasknutím cévy a krvácením do mozku (v případě hemoragické mrtvice).
Data NZIP ukazují, že v Česku v letech 2021–2023 rostl počet lidí pod 50 let, kteří byli hospitalizováni kvůli cévní mozkové příhodě. Podle posledních dostupných dat v roce 2024 počet těchto hospitalizací mírně klesl, stále je ale vyšší než v letech 2019 a 2020. Podobný vývoj je vidět u skupiny třicátníků. U lidí nad 50 let naopak stále pokračuje dlouhodobý pokles.
Světové srovnání, které by zahrnovalo data z posledních let, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít. Podle studií, které se zabývaly celosvětovým vývojem před rokem 2022, výskyt mrtvice u „mladších“ dospělých (do 54 let) po roce 1990 na světě dlouhodobě klesal. V letech 2014–2019 naopak rostl a poté se zase mírně snížil.
Příčiny mrtvice
Mezi hlavní známé rizikové faktory, které k mrtvici vedou, patří vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu a nevhodná životospráva, např. nadváha, kouření, nedostatek pohybu, nadměrná konzumace alkoholu či chronický stres. Dalšími faktory jsou genetické predispozice nebo srdeční onemocnění, která zvyšují riziko tvorby sraženin.
Co stojí za globálním růstem výskytu mrtvice u „mladších“ dospělých, který byl zaznamenán mezi roky 2014 a 2019, odborné studie zatím přesně neobjasnily. Dosavadní práce uvádějí, že příčinou může být vedle tradičních rizikových faktorů např. znečištění ovzduší.
Spojení mezi mRNA vakcínami a vznikem mrtvice vědeckými studiemi prokázáno není. Americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádějí, že v období let 2022–2024 jeden ze systémů sledování bezpečnosti očkování zaznamenal možný nárůst rizika mrtvice po podání mRNA vakcín, po přezkoumání dat ale tento nárůst potvrzen nakonec nebyl (.pdf, str. 21). CDC tak do svého přehledu možných zdravotních komplikací po očkování mrtvici nezahrnuje.
Jaký kontext příspěvku chybí?
Facebookový příspěvek tvrdí, že za růst počtu případů rakoviny a mrtvice u lidí mladších 50 let a u třicátníků mohou mRNA vakcíny. Článek z lifestylového časopisu, na který autor odkazuje, ale vliv proticovidových mRNA vakcín vůbec nezmiňoval. Americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a další instituce uvádějí, že očkování proti covidu-19 může ve vzácných případech vést ke zdravotním komplikacím, do jejich výčtu však neřadí nádorová onemocnění ani mrtvici. Odborné studie neprokázaly, že by mRNA vakcíny rakovinu či mrtvici způsobovaly. V rámci naší spolupráce s Facebookem jsme proto příspěvek označili pro chybějící kontext.