Moldavské referendum rozhodly hlasy ze zahraničních volebních místností. Korespondenční hlasy rozhodující nebyly

Na facebooku se objevil příspěvek, podle kterého moldavské referendum o směřování země do Evropské unie rozhodlo 8 000 hlasů „především z korespondenčních zahraničních volebních lístků“. Text zmiňuje, že prvotní zveřejněné výsledky ukazovaly, že země hlasovala proti možnému budoucímu členství v EU. Situaci podle příspěvku ale nakonec zvrátily korespondenční hlasy ze zahraničí. „Korespondenční kouzelná hůlka dokáže zázraky,“ dodává v závěru autor, a naznačuje tak, že došlo k manipulaci s celkovými výsledky.

Referendum

Moldavsko přihlášku do EU podalo v roce 2022 a ve stejném roce mu byl udělen i status kandidátské země. Přístupová jednání začala v červnu 2024. Oficiálním cílem současné moldavské vlády je vstoupit do EU do roku 2030. V souvislosti s tímto plánem vypsal moldavský kabinet referendum, které se konalo 20. října 2024.

Občané Moldavska v tomto referendu konkrétně odpovídali na otázku, jestli souhlasí s tím, že se součástí moldavské ústavy stane článek, který bude vstup do EU definovat jako jeden ze strategických cílů země. Pro návrh se vyslovila těsná většina, která po sečtení všech hlasů činila 50,35 %. Hlasů pro bylo jen o 10 tisíc více než hlasů proti.

Průběžné výsledky sčítání přitom naznačovaly, že vyhraje strana, která změnu ústavy ve prospěch vstupu do EU nepodporuje. V době, kdy byly k dispozici výsledky z přibližně 80 % volebních okrsků, statistika ukazovala, že 55 % voličů hlasovalo proti. Poměr hlasů se později obrátil, když došlo k započítání hlasů ze zahraničí. Z nich bylo pro připojení k EU necelých 77 %, tedy téměř 181 tisíc občanů.

Z 1,5 milionu hlasujících volilo z ciziny 235,5 tisíc lidí. 99 % z nich ovšem v zahraničí volilo přímo ve volebních místnostech. Takto volit bylo možné na 231 místech ve 37 zemích světa. Hlasovat poštou mohli moldavští občané jen ze šesti zemí – z USA, Kanady, Norska, Švédska, Finska a z Islandu. Moldavská Ústřední volební komise upřesnila, že možnost volit korespondenčně nakonec využilo jen 1 344 voličů.

I pokud by se všechny zmíněné poštovní hlasy vyslovily pro návrh, obrátit výsledek referenda by nedokázaly. Poměr se otočil až díky násobně většímu počtu moldavských voličů, kteří vstup do EU podpořili přímo v zahraničních volebních místnostech.

Problémy referenda

Na pozvání moldavské vlády průběh referenda sledovala např. pozorovatelská mise washingtonského Mezinárodního republikánského institutu (IRI). Podle její zprávy se do kampaně za odmítnutí vstupu Moldavska do EU zapojilo několik subjektů, které se v rozporu s moldavskými předpisy neregistrovaly u Ústřední volební komise, a navíc ani nezveřejnily svůj zdroj financí. V den voleb také pozorovatelé zaznamenali kupování hlasů v blízkosti volebních místností. Problémy s korespondenčními hlasy IRI nezmiňuje.

Podle prohlášení moldavské policie se podařilo rozkrýt korupční síť, v rámci níž z ruských bank proudily peníze na účty moldavských občanů. Policie v kauze obvinila proruského politika a podnikatele Ilana Shora, který byl v roce 2017 v Moldavsku odsouzen za zpronevěru a korupci a nyní se skrývá v Rusku.

Závěr

Moldavsko se v referendu z 20. října 2024 těsnou většinou vyslovilo pro to, aby byl vstup do EU v jeho ústavě ukotven jako strategický cíl země. Hlasujících, kteří podpořili směřování země do EU, bylo jen o 10 tisíc více než voličů, kteří tuto možnost odmítli.

Průběžné výsledky skutečně ukazovaly převahu zamítavých hlasů, následný obrat výsledku referenda ale nezpůsobily korespondenční hlasy ze zahraničí, jak tvrdí facebookový příspěvek. Možnost hlasovat poštou totiž využilo pouze 1 344 voličů. Rozhodujících bylo přibližně 180 tisíc kladných hlasů, které voliči v zahraničí odevzdali přímo ve volebních místnostech. Příspěvek jsme proto v rámci naší spolupráce s Facebookem označili jako nepravdivý.