Mordor na Šumavě #vyrokdne

Publikováno 21. února 2017

V úterý se na půdě Poslanecké sněmovny konala debata k novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Očekávaný projev pronesl prezident Zeman, který po prostudování "tisíců stránek" týkajících se situace v Národním parku Šumava shledal vhodnější senátní úpravu, jež by měla být odolnější proti vzniku pouští či „hnědého Mordoru,” jak sám říká.

V úterý se na půdě Poslanecké sněmovny konala debata k novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Očekávaný projev pronesl prezident Zeman, který po prostudování ne desítek, ba ani stovek, nýbrž tisíců stránek týkajících se situace v Národním parku Šumava shledal vhodnější senátní úpravu, jež by měla být odolnější proti vzniku pouští či „hnědého Mordoru,” jak sám říká. Sněmovní „mordorovou” verzi naopak prosazuje ministr životního prostředí Brabec, který se s prezidentem v tomto případě hodně neshodne. Emoce jsou tedy patřičně vyhroceny, jaký je však reálný obsah obou variant?


Poslanecký návrh


V červnu 2015 vláda předložila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Jako obvykle byly hlasy na obou stranách barikády velmi silné. Na sklonku roku 2016 návrh Poslaneckou sněmovnou prošel a postoupil do Senátu.


A co vlastně v poslaneckém návrhu stojí? Hlavní novinkou je podrobné vymezení (.docx, str. 1934) a úprava (.docx, str. 2) všech českých národních parků, tj. Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Novela dále nově stanovuje (.docx, str. 1) ochranu národních parků jako jedno z poslání těchto chráněných míst.


Další novinkou je vytvoření tzv. klidových území uvnitř národních parků (.docx, str. 5), kam bude omezený vstup osob. Až na výjimky zde bude zakázáno pohybovat se mimo vyhrazené cesty nebo trasy. Mění se i členění národních parků na čtyři zákonem stanovené zóny (.docx, str. 6). Projednávání změn těchto zón by bylo možné až 15 let po jejich vytvoření, či po jejich poslední úpravě (tzv. moratorium).


Senátní návrh


Po postoupení Poslaneckou sněmovnou v prosinci 2016 se k vládnímu návrhu vyjádřila i druhá komora Parlamentu. Výsledkem je 40 bodů měnících úpravu vzešlou z Poslanecké sněmovny, které se však dočkaly silné kritiky.


Nejvíce kritizovanou změnou se stala úprava § 15, jež namísto cíle ochrany národních parků podporuje udržitelný rozvoj obcí a krajů, na jejichž území se národní parky nacházejí (.docx, str. 2, bod 2).


Další problematická část upravuje možnost vytvoření klidových území jen ve dvou nejchráněnějších zónách (.docx, str. 3, bod 9). A co se v Senátu stalo s vychvalovaným zavedením patnáctiletého moratoria? Prostě se zrušilo (.docx, str. 4, bod 21).


Poslední kontroverzní oblastí je posílení rolí obcí a krajů, neboť by právo konzultovat zásadní otázky příslušného národního parku měli mít jen zástupci (.docx, str. 5, bod 31) právě těchto dvou samosprávných jednotek. Pokud by se výsledky obcím a krajům nelíbily, mohly by předložit svoje námitky (.docx, str. 5, bod 32), o kterých by pak rozhodovalo ministerstvo životního prostředí.


A co bude dál?


Jednání Poslanecké sněmovny ohledně pozměňovacích návrhů vrácených Senátem v úterý nepřineslo žádné rozhodnutí. K úlevě ministra Brabce již  sněmovní verzi přislíbily podporu poslanecké kluby ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a Úsvitu. Zda se však splní prezidentova prognóza a dočkáme se přeměny hory Plechý na Horu osudu je otázkou budoucnosti.



Autory dnešního textu jsou Michael Koževnikov a Tereza Stříteská.