Mzdy v Česku v posledních letech rychle rostly, více než v Německu

Příspěvek tvrdí, že lidé v oborech, jako jsou například fyzioterapie, ošetřovatelství či kuchařství, si vydělají měsíčně pod 20 tisíc korun. Číšníci, hlídači nebo pokladní pak podle něj dokonce nedosáhnou ani na 15 tisíc korun za měsíc. Němečtí pracovníci na stejných pozicích si dle tabulky v příspěvku vydělají v přepočtu zhruba trojnásobek.

Autor příspěvku nijak nezmiňuje datum, ze kterého přiložený přehled pochází. U čtenářů přitom svým komentářem může vyvolat dojem, že příspěvek obsahuje aktuální údaje. Daná tabulka se ale na internetu objevuje už od února 2013, kdy ji ve svém článku zveřejnil server TN.cz. Jeho redakce tehdy tento přehled popisovala jako tabulku „průměrných platů“, později doplnila, že se jedná o „platy mužů“.

Od té doby se ale průměrné výdělky ve zmiňovaných profesích podstatně zvýšily. V první řadě by dnes popisované příjmy porušovaly pravidla minimální mzdy. Tu určuje nařízení vlády a její základní právní úprava vychází ze zákoníku práce. V roce 2024 je stanovena na 18 900 Kč (.pdf). Je tedy vyšší než mzdy a platy, které českým zaměstnancům přiřazuje tabulka v příspěvku.

Údaje jsou deset let staré

Příspěvek například tvrdí, že ošetřovatel si vydělá přibližně 16 500 Kč za měsíc. Podle Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který zaštiťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, se ale průměrná hrubá mzda ošetřovatelů na této úrovni pohybovala v roce 2012 (.xlsx).

Poslední dostupná data za 1. pololetí roku 2023 naopak ukazují, že průměrná mzda u těchto pracovníků – v oblasti pobytové péče – nyní dosahuje cca 33 tisíc Kč (.xlsx). V platové sféře, kde zaměstnavatelem není soukromý subjekt, ale stát, kraj apod., je průměrný hrubý výdělek ošetřovatelů ještě o něco větší a přesahuje 37 tisíc Kč (.xlsx).

Kromě výše průměrného platu a mzdy zveřejňuje ISPV i další statistiky. Z nich je možné vyčíst například informace o tom, pod jakou hodnotou se pohybuje hrubá mzda 10 % lidí s nejnižším výdělkem (.pdf, str. 9). Podle ISPV činí tato hranice u ošetřovatelů 27 057 Kč, 90 % lidí s tímto povoláním má naopak mzdu vyšší (.xlsx).

Příspěvek dále zmiňuje např. fyzioterapeuty, kteří si podle něj v průměru vydělají 17 500 Kč za měsíc, ve skutečnosti u nich ovšem průměrná mzda dosahuje zhruba 39 tisíc Kč. Použijeme-li data ISPV i u dalších profesí, získáme následující srovnání hrubých mezd:

Průměrné výdělky rostly v ČR rychleji než v Německu

V roce 2012, ze kterého data v příspěvku ve skutečnosti vycházejí, dosahovala průměrná měsíční mzda v Česku 25 067 Kč, zatímco v Německu byla 3 391 €. To je při současném kurzu měny asi 84 tisíc Kč. Tamní průměrná mzda se tak rovnala zhruba 3,3násobku české. Nejnovější data za rok 2022 ovšem ukazují, že tento poměr se už mírně snížil na 2,5násobek.

V roce 2022 totiž průměrná mzda v ČR dosahovala 40 317 Kč. V Německu narostla na 4 105 €, což je v přepočtu asi 101 tisíc Kč.

Jako konkrétní příklad můžeme zmínit, že podle facebookového příspěvku si německý číšník vydělá právě 3,3× více než ten český. Podle dat z roku 2022, která zveřejnil německý statistický úřad, je i v tomto případě rozdíl menší. Průměrná hrubá mzda číšníků (.pdf, str. 265) v Německu byla 2 594 € (64 180 Kč), což je 2,8× více než u číšníka v Česku (.xlsx).

Průměrné české výdělky jsou tedy v porovnání s těmi německými stále nižší, rozdíl mezi nimi ale od roku 2012 postupně klesl. Podobný vývoj zachycuje i následující graf reálných mezd, který bere v úvahu i vliv inflace a kupní sílu peněz. Doplňme, že v Německu jsou kromě vyšších platů i vyšší náklady na život.

Závěr

Údaje, které obsahuje tabulka v příspěvku, ve skutečnosti vychází z přehledu z roku 2013. To ovšem autor nezmiňuje, a vytváří naopak dojem, že se jedná o současná data. U všech profesí, které příspěvek vyjmenovává, jsou podle aktuálních českých statistik průměrné mzdy zhruba dvakrát vyšší, než byly před deseti lety.

Německé průměrné výdělky sice i nadále převyšují české, tempo jejich růstu ale bylo v posledním desetiletí odlišné a poměr mezi nimi a českými mzdami se mírně snížil. Příspěvek jsme proto z těchto důvodů v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook označili pro chybějící kontext.