Nerealizováno: Dávky hmotné nouze
Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zejména zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a další právní předpisy, například zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Jedná se o formu pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb, za předpokladu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. To je zrcadleno v zásadě, že osoba není v hmotné nouzi, pokud prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním.
Dávky jsou často vnímány mnohem šířeji, ne všechny formy podpory jsou totiž vázány na osoby v hmotné nouzi. V rámci tohoto slibu (a také tohoto analytického textu) hovoříme pouze o dávkách hmotné nouze, tj. příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci. Pro lepší představu o státních výdajích na nejrůznější formy sociální podpory přikládáme graf ilustrující náklady státu v roce 2018:
Formy sociální podpory a náklady na ně v r. 2018, zdroj: MPSV
Zatímco příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení představují dávky měsíčně se opakující, mimořádná okamžitá pomoc představuje dávkou jednorázovou. Příspěvek na živobytí pomáhá osobě či rodině, které po uhrazení nákladů na bydlení nedosáhne normované částky tzv. "živobytí." Tato částka bude stanovena individuálně podle posuzované osoby, resp. všech osob v rodině, nikdy ale nebude nižší než existenční minimum, které je (už od roku 2012) na hodnotě 2 200 Kč. Jeho zvýšení je také tématem současné vlády, dosud k tomu však nedošlo. Částka živobytí je však posuzována individuálně podle osob, kterým se určuje, a můžou ji navýšit například specifické zdravotní požadavky členů rodiny na zvláštní (a dražší) stravování.
Svízelnou situaci s hrazení nákladů na bydlení může pomoci řešit doplatek na bydlení. Na rozdíl od příspěvku na bydlení jej lze žádat i tehdy, pokud na místě nemáte nahlášený trvalý pobyt, případně si pronajímáte jen pokoj či část bytu. Dávka je totiž poskytována nejen vlastníku či pronajímateli bytu, ale lze ji také poskytnout osobám ubytovaným v pobytových sociálních zařízeních, například domov pro seniory, azylový dům a jiné. Je však nutné brát v potaz, že žádat může v zásadě pouze ten, kdo má nárok na příspěvek na živobytí (viz výše.) Výše doplatku na bydlení je potom stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině právě částka živobytí.
Třetí dávku v hmotné nouzi představuje mimořádná okamžitá pomoc. Tato dávka je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Mezi ně patří například situace, kdy je rodina postižena živelnou pohromou, nutností nakoupit či opravit předmět dlouhodobé potřeby (např. pračku) či nutností uhradit dítěti jednorázový výdaj spojený se vzděláváním (např. školu v přírodě). V kalendářním roce lze takto uplatnit až patnáctinásobek životního minima (tj. 51 150 Kč), nejčastěji však maximálně desetinásobek této částky (tj. 34 100 Kč.)
V dalším díle tohoto textu blíže popíšeme, jaké kroky vláda dosud podnikla v oblasti přenastavení těchto dávek.
Sliby vlády jsou monitorovány díky podpoře Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku. Výstup je součástí grantového projektu Sliby vlády Andreje Babiše. Autorkou je Ivana Procházková.
