O vakcíně na covid-19

Video se týká zejména vakcíny ChAdOx1 nCoV-19, která je vyvíjena společností AstraZeneca a Oxfordskou univerzitou pod označením AZD1222. Vakcína se v současné době nachází ve finální fázi klinických testů.

Předešleme, že značná část videa se věnuje i autorovým postojům k očkování, ke zdravotnictví obecně, předepisování a braní léků a zodpovědnosti lékařů a pacientů. Tyto postoje zde nijak nehodnotíme, ale věnujeme se pouze faktickým tvrzením o vakcíně AZD1222 a jejímu složení, kterému se věnuje zejména druhá polovina videa. Nakonec se podíváme i na autorem popisované události v Dánsku.

Změny DNA

Na fotografii obalu vakcíny je patrné slovo recombinant. Autor videa cituje z anglické verze Wikipedie a vysvětluje, co to je recombinant: Molekuly rekombinantní DNA (rDNA) jsou molekuly DNA vytvořené laboratorními metodami genetické rekombinace jako je molekulární klonování.

Z toho autor nesprávně odvozuje, že vakcína obsahuje cizí molekuly DNA (lidské, zvířecí, nebo dokonce DNA „nějakého mimozemského druhu”), které podle něj mohou změnit DNA naočkovaného člověka. Nová vakcína AZD1222 však žádnou DNA cizích druhů neobsahuje. Označení recombinant zde pouze znamená, že se jedná o tzv. rekombinantní vakcínu, která spočívá ve vložení genetické informace (vektoru) jednoho viru do buněk jiného. Typicky se tak do buněk neškodného viru vloží vektor toho, na který chceme vytvořit imunitu.

V případě vakcíny AZD1222 se do oslabené verze viru nachlazení, který napadá šimpanze, a nikoli lidi, vloží genetická informace SARS-CoV-2 (viru, způsobujícího covid-19). Takto upravený virus je pak obsažen ve vakcíně a způsobí, že buňky naočkovaného člověka začnou vytvářet tzv. proteinové výběžky viru SARS-CoV-2, aniž by v těle byl tento virus přítomný. S pomocí těchto výběžků (na ilustraci níže zobrazené oranžově a červeně) jinak virus proniká do lidských buněk. Jejich samotná přítomnost v těle vede k imunitní reakci a způsobuje následnou imunitu proti skutečnému viru SARS-CoV-2. 

Tvrzení o možné změně DNA způsobené očkováním se objevují opakovaně, zejména v souvislosti s tzv. mRNA vakcínami. Ani ty však nemohou žádným způsobem změnit DNA člověka. Těmto tvrzením v souvislosti s covidem-19 se již opakovaně věnovaly fact-checkingové organizace Poynter, Full Fact či agentury AP a Reuters.

Buňky potraceného lidského plodu ve vakcíně

Dále se zaměříme na tvrzení autora o údajných buňkách potraceného lidského plodu obsažených ve vakcíně společnosti AstraZeneca. Autor uvádí označení MRC-5, který pak opět vysvětluje citací z anglické verze Wikipedie. Jedná se o buněčnou linii původně vyvinutou z plicní tkáně 14týdenního plodu potraceného v roce 1966. Tuto buněčnou linii má údajně obsahovat jak nová vakcína proti covidu-19, tak i každá jiná vakcína.

AZD1222 však MRC-5 neobsahuje a není to ani uvedeno na obalu vakcíny, jak autor naznačuje. Autor na MRC-5 upozorňuje jen na základě abstraktu studie, která testovala účinnost vakcíny právě pomocí buněčného kmene MRC-5. Při vývoji vakcíny AZD1222 buněčná linie MRC-5 použita nebyla. Společnost AstraZeneca to prostřednictvím e-mailu potvrdila agentuře Reuters.

Článek publikovaný v časopise Nature uvádí, že vakcína AZD1222 používala ve fázi množení viru buňky T-Rex 293 HEK. Tyto buňky pocházejí z buněčné linie, na jejímž počátku v 70. letech stály embryonické ledvinové buňky a nejedná se tedy o samotnou tkáň plodu. Gary McLean, profesor molekulární imunologie na londýnské Metropolitní univerzitě, agentuře Reuters také řekl, že tato vakcína bude před použitím u lidí také „očištěna“ od všech kontaminantů. „Vakcína AstraZeneca vyžaduje, aby byl v těchto buňkách produkován adenovirový vektor, který je poté před podáním lidem purifikován,“ řekl agentuře.

O údajném lidském plodu ve vakcínách psal kromě agentury Reuters také server Manipulátoři.cz či fact-checkingové organizace PolitiFact a AFP.

Dánský epidemický zákon

V závěru videa autor poukazuje na nedávno navržený dánský zákon, který měl podle něj zavést povinné očkování proti covidu-19. Návrh byl podle něj stažen po devíti dnech protestů.

Dánské Ministerstvo zdravotnictví opravdu v říjnu 2020 předložilo do připomínkového řízení návrh tzv. epidemického zákona, který má být náhradou za speciální zákon z jara 2020. Návrh je kritizován nejen za to, že dává ministru zdravotnictví rozsáhlé pravomoci, ale i kvůli řadě problematických ustanovení. Dle návrhu by například lidé nakažení nebezpečnou nemocí mohli být proti své vůli vyšetřeni, hospitalizováni či umístěni do karantény. Návrh zákona zároveň umožňuje dánskému zdravotnímu úřadu (Sundhedsstyrelsen) definovat skupiny obyvatel (str. 4), na které by se pak mohla vztahovat povinnost vakcinace (str. 40).

Proti návrhu zákona se vymezovali dánští opoziční politici, tamní lékařská komora a od 4. listopadu byly organizovány i protesty před sídlem dánského parlamentu. Po devíti dnech demonstrací, shodou okolností v den, kdy skončilo připomínkové řízení k návrhu zákona, se na twitteru objevily zprávy o tom, že návrh byl stažen. Tuto informaci pak přebralo více webů, dánská seriózní média ji však nepotvrdila.

Až 16. listopadu dánská premiérka Mette Frederiksenová připustila, že návrh zákona bude nutné ve spolupráci s ostatními politickými stranami přepracovat. Premiérka ani Ministerstvo zdravotnictví však dánskému veřejnoprávnímu rozhlasu nepotvrdily, zda se bude jednat o upravenou verzi stávajícího návrhu, nebo o úplně nový návrh zákona. Dánskému parlamentu žádný návrh epidemického zákona dosud předložen nebyl.

Návrh epidemického zákona tedy dosud stažen nebyl, po rozsáhlé kritice ze strany politiků, lékařů a také demonstrantů, však lze očekávat přepracování jeho kritizovaných aspektů.

Některé části videa, zejm. popis událostí v Dánsku, jsou tedy postaveny na faktických základech. Tvrzení autora o tom, z čeho se skládá chystaná vakcína firmy AstraZeneca, jsou však mylná: Vakcína neobsahuje DNA cizích druhů, nemění ani DNA člověka a nemá obsahovat embryonické tkáně. Video jsme tedy v rámci naší spolupráce se společností Facebook označili jako částečně nepravdivé.