Očkování a jeho smyšlené nežádoucí účinky

Sucharit Bhakdi je bývalý mikrobiolog, který se zabýval např. aterosklerózou, bakteriálními toxiny, malárií a dengue, tedy nikoli koronaviry. V minulosti vedl Ústav lékařské mikrobiologie a hygieny na univerzitě Johannese Gutenberga v německé Mohuči. Ústav se od jeho vyjádření k tématu covid-19 distancoval.

Bhakdi ve videu tvrdí, že tzv. spike proteiny, které se tvoří na povrchu svalových buněk po podání mRNA vakcíny proti covidu-19, mohou vést k „pravděpodobnému“ formování krevních sraženin. Po imunitní reakci na danou vakcínu by podle Bhakdiho spike proteiny mohly poškodit cévní stěnu. Christian Münz, profesor virové imunobiologie na univerzitě v Curychu, pro AFP uvedl, že očkování probíhá nitrosvalově, proto dochází ke vzniku spike proteinů ve svalových buňkách, spike proteiny se tedy nedostávají do krve, jak ve videu říká Sucharit Bhakdi. „Po očkování (...) nemáme žádné volné spike proteiny, které by mohly proniknout tělem a poničit cévy. Buňky svalů jsou pevně uchyceny ve svalu,” uvedla pro AFP Annette Beck-Sickinger z Univerzity v Lipsku.

Vakcíny typu mRNA fungují (.pdf, str. 1) na principu „nosiče“ („m“ v názvu znamená „messenger“ – posel) s instrukcemi pro vytvoření části spike proteinu, který se běžně vyskytuje na povrchu viru SARS-CoV-2. Svalovými buňkami vytvořený spike protein vyvolá imunitní reakci a imunitní systém vytvoří protilátky. Díky tomu dokáže mRNA vakcína očkovaného člověka v budoucnu ochránit před onemocněním covid-19. V krevním oběhu navíc mRNA nezůstává, jak je ve videu také mylně uváděno.

Na nepravdivé premise, že se spike proteiny po očkování mRNA vakcínou nacházejí v cévách, staví Sucharit Bhakdi své další tvrzení. Podle něj spike proteiny v cévách způsobí silnou imunitní reakci, což poškodí stěnu cévy. V důsledku tohoto poškození se vytvoří krevní sraženiny, které můžou způsobit embolii či trombózu „s těmi všemi hroznými symptomy, které vidíme každý den u lidí, kteří se nechali očkovat“.

Bhakdi se pod originálem svého videa odvolává na dvě studie (1, 2), které mají podpořit jeho tvrzení o rizicích spojených s výskytem spike proteinů v krvi. Ty skutečně potvrzují, že imunitní reakce spojená s poškozením cévní stěny byla zaznamenána u malého počtu pozorovaných pacientů. Nejednalo se však o očkované jedince, ale o lidi nakažené covidem-19. Protože při onemocnění covidem-19 imunitní systém reaguje na celý virus, zatímco při očkování „útočí“ pouze na spike protein vytvořený svalovými buňkami, nelze z těchto studií dělat žádné závěry týkající se mRNA vakcín.

Vraťme se ještě ke slovům Sucharita Bhakdiho o tom, že u lidí, kteří se nechali očkovat, vidíme každý den komplikace způsobené krevními sraženinami. Krevní sraženiny spojené s nízkým počtem krevních destiček byly pozorovány jako velmi vzácné nežádoucí účinky očkování proti covidu-19. Vznikaly ale po podání vektorových vakcín (AstraZeneca, Johnson & Johnson), nikoli mRNA vakcín (BioNTech/Pfizer, Moderna, CureVac), kterých bylo ostatně jen v Česku naočkováno přes 10 milionů dávek. Tvorba krevních sraženin po očkování vakcínou AstraZeneca je velmi vzácná, z přibližně „20 milionů očkovaných lidí z EU/EHP (k 16. březnu 2021) EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravky, pozn. Demagog.cz) zaznamenala 7 případů tvorby krevních sraženin ve více krevních cévách (...) a 18 případů” mozkové trombózy. U vakcíny společnosti Johnson & Johnson se jednalo o 6 případů trombózy z více než 7 milionů (.pdf, str. 12) naočkovaných Američanů. Riziko vzniku trombóz je tak mnohem vyšší při onemocnění covidem-19 než při očkování proti němu.

Dle vyjádření Evropské agentury pro léčivé přípravky převažují přínosy vakcíny společnosti AstraZeneca a Johnson & Johnson (Janssen) nad riziky možných nežádoucích účinků. Stejné prohlášení uvedlo také americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Sucharit Bhakdi se tedy dopouští několika nepravdivých tvrzení. Uvádí, že spike proteiny vytvořené v důsledku očkování mRNA vakcínou proti covidu-19 se dostávají do cév, kde poškozují jejich stěny. Spike proteiny se ale po těle nikam nepohybují a zůstávají uchycené na svalových buňkách v místě vpichu. Z tohoto tvrzení pak vychází i další nepravdy. Jelikož spike proteiny vytvořené po očkování v cévách nejsou, nemohou tam ani způsobit silnou imunitní reakci, která by poškodila cévní stěnu. Tu ale ve výjimečných případech může poškodit virus, kterým se člověk nakazí. Protože v důsledku očkování mRNA vakcínou nedochází k narušení cévní stěny, nedochází ani ke vzniku krevních sraženin a s nimi spojených komplikací. Ty nicméně mohou, opět ve výjimečných případech, vzniknout v důsledku onemocnění covidem-19.

Vzhledem k těmto nepravdivým tvrzením jsme výskyty videa označili v rámci naší spolupráce se společností Facebook jako nepravdivé.