Demagog.cz

Ověřování pro začátečníky

Ověřování informací, nebo-li factcheck, je rychle rostoucím oborem, který se profesionalizuje a probíhá třeba v projektech, jako je Demagog.cz. Není to ale žádná věda a na základní úrovni stačí trocha praxe a přehled o tom, kde hledat. Jak tedy pracovat se zdroji, abyste se efektivně dostali k faktům?

Komentář 11. ledna 2019

Božstvo jménem Primární Zdroj

Jak novináři, tak factcheckeři uznávají nenapodobitelné kouzlo a sílu Primárního Zdroje. To je ten, který přímo sedí na prameni: je autorem dat, člověkem, který byl přítomen jednání atd. Pokud budeme ověřovat výrok, kolik obyvatel má Polsko, hledáme polský statistický úřad, který tato data sbírá. Primárním zdrojem může ale být i třeba návrh zákona, pokud se politik chlubí, co všechno je v jím navržené novele obsaženo. Jednoduše - vždycky se ptáme, od koho informace pochází nebo kdo má k původní informaci nejblíž.

Je jasné, že ne vždycky se jde k Primárnímu Zdroji dostat. Proto je často nutné brát informace ze sekundárních zdrojů: nejčastěji médií a vyjádření osob blízkých původní informaci. Práce se sekundárními zdroji je dalším velkým tématem, které možná nakousneme v jiném komentáři. Obecně platí, že je dobré dívat se, zda to samé píše více důvěryhodných médií, což snižuje riziko chyby. A která jsou důvěryhodná? Ideálně ta, která vzývají Primární Zdroj.

Za Demagog.cz občas píšeme na instituce, které informace mají, a snažíme se od nich zjistit fakta. (Právě teď třeba čekáme na vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj ohledně projektu Výstavba dostupného bydlení, který Andrej Babiš zmiňoval v novoročním rozhovoru. Mrk mrk, MMR)

Při našem ověřování se stává, že nenajdeme ani primární, ani důvěryhodný sekundární zdroj. Potom označíme výrok jako neověřitelný. Stává se to zvlášť tehdy, když politici mluví o neveřejných zasedání nebo schůzkách. To je příklad výroku Miloše Zemana, který často opakoval během prezidentské kampaně: “Budu vám citovat, co jsem řekl kancléřce Angele Merkelové: ‚Paní kancléřko, když si pozvete hosty k sobě domů, tak je neposíláte na oběd k sousedům.‘ “

Spolehlivé zdroje a kde je hledat

Každý factchecker má svoji pomyslnou zásobárnu zdrojů, kterou prohledává, když potřebuje cokoliv ověřit. Dvě skupiny s nejzaručenějšími zdroji vám krátce představíme.

1. Čísla a statistiky

Velkou část ze statistik za Česko sbírá a shromažďuje ČSÚ, který je pak zveřejňuje na svém webu, ze kterého si můžete stáhnout data v různých formátech. Databáze ČSÚ odpoví na takové zapeklité otázky, jako je třeba počet obyvatel v jednotlivých obcích, výše HDP, export a import nebo jaké jsou počty cizinců. ČSÚ má spoustu informací - jen je potřeba obrnit se trpělivostí, protože některé specifické otázky jsou zahrabány hluboko v jejich databázi. ČSÚ taky sbírá výsledky voleb, takže je tím zdrojem, ze kterého se přelévají data třeba do volebního studia ČT, kde Marcela Augustová tančí mezi grafy.

Nejen ČSÚ ale poskytuje čísla. Některá najdete spíše na webech ministerstvech a dalších institucí. Podrobná data o nezaměstnaných jsou na webu Úřadu práce. Tabulky o vzdělávání najdete na webu MŠMT (ovšem hledat v nich je spíš za trest).

Potřebujete tyhle údaje na celoevropské úrovni? Údaje statistických úřadů jednotlivých zemí shromažďuje Eurostat. Jeho interaktivní interakce odhalí třeba často porovnávané výdaje zemí na obranu, HDP nebo nezaměstnanost.

Tohle jsou čísla. Čísla má většina analytiků ráda – najdete je, načrtnete tabulku nebo vyberete vhodný graf a jdete na svačinu.

Pak tu máme druhou kategorii výroků, na které máme speciální kategorii analytiků, pobledlých osob s prsty zažloutlými od nikotinu – tušíte správně, jsou to právnické otázky.

2. Právo

My v Demagog.cz máme moc rádi Zákony pro lidi, kde najdete veškeré platné zákony. A pokud máte prémiový účet, můžete přehledně sledovat i vývoje zákonů, jejich novelizace, historické verze a doprovodné komentáře z důvodové zprávy. V té tvůrci zákona (a měl by ji mít každý zákon) vysvětlují, co kterým ustanovením mysleli. A třešničkou na nazdobeném dortu Zákonů pro lidi je pak možnost uložit si oblíbené předpisy. Co si přát víc.

Ze zákona často ale nevyčteme, jak se případ v praxi řeší. Jak jej vykládají soudy pak hledáme v databázi Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu nebo Nejvyššího soudu. Tam se také obracíme, pokud hledáme, jak dopadla některá aktuální kauza.

Pro zákony a novely, které jsou teprve ve schvalovacím procesu, jsou tu stránky Poslanecké sněmovny ČR. Ty jsou pro skutečné gurmány, ale i ony mají své skalní fanoušky (zdravíme našeho bývalého šéfa). Na tomhle webu najdete, v jakém stádiu je schvalování jednotlivých předpisů, kdo je předkládal, kdo navrhoval jakou novelu nebo kdo pro ně hlasoval. Počíst si můžete i v přepisech rozprav. Prostě zábava na dlouhé zimní večery.

Pokud vás zajímá, co se projednává na jednání vlády a jaká usnesení jsou přijímána, pak musíte do archivu eKlepu, kde najdete sekci zVlády.

Analytikova noční můra

A co budí factcheckery ze spaní? Nejčastěji komunální politika: méně e-zdrojů znamená více horečného psaní emailů komunálním úřadům a přepínání hodnocení na “neověřitelné”. Navíc jen máloco je tak záživné, jako hledání počtů popelnic v Brně. To nás pak nejen budí ze spaní, ale hlavně nás to vůbec spát nenechá. Nezřídka totiž strávíme noc u zápisů ze zastupitelstev protkaných odchody zapisovatelek pro dítě do školky. Nebo investigativně obcházíme strží kolem lokálních potoků, abychom zjistili, zda mají výstupy pro vodáky. Ale i to k naší práci patří a skrytě to vlastně máme rádi.

Autorkou je Lenka Chudomelová, expertka projektu

Líbí se vám naše texty? Podpořte nás milým slovem nebo i finančně, samozřejmě transparentně: www.darujme.cz/projekt/1200037