Podle příspěvku zveřejněného na facebooku je žena zachycená na přiložené fotografii členkou francouzské levicové strany a podporuje přijímání migrantů ze severní Afriky. Autor tvrdí, že žena vlastní malý obchod v luxusní pařížské čtvrti a že se jej pokusila ochránit před rabováním. Údajně při tom rabujícím připomínala, že se zasazovala o jejich právo na azyl a podporovala jejich příchod do Francie a pobyt v zemi. Ti ji však podle příspěvku „strčili (...) na zem, srazili ji a pořádně ji pošlapali. Ještě že je naživu“. Autor dále uvádí, že útočníci obchod vyloupili a žena následně nemohla uvěřit, že ji o majetek připravili právě lidé, jejichž příchod do země podporovala.
Fotografie přiložená k příspěvku pochází z videa, které během nepokojů v Paříži natočil francouzský fotoreportér Frédéric Munsch. Autor videa agentuře Reuters potvrdil, že záběry pořídil 17. října 2026 přibližně v 17:30. Reuters také identifikovala místo natáčení jako prodejnu potravin řetězce Franprix v ulici Rue du Faubourg du Temple nedaleko náměstí Place de la République. Video zachycuje ženu, jak stojí před vchodem do obchodu a snaží se skupinu maskovaných osob odradit od rabování. Křičí na ně, aby přestali, zatímco někteří lidé vstupují do prodejny a další z ní odnášejí zboží. Na dalších záběrech je vidět rozbité sklo a poničený interiér obchodu.
Žena bránila supermarket, ne vlastní obchod
Jak zjistila agentura Reuters, žena na videu nestála před vlastním obchodem, ale před prodejnou potravin francouzského řetězce Franprix. Ten je součástí skupiny Plesio, kterou ovládá český podnikatel Daniel Křetínský. Komunikační oddělení společnosti Plesio agentuře Reuters e-mailem potvrdilo, že provozovnu vlastní a samo provozuje. Zároveň uvedlo, že žena zachycená na videu není zaměstnankyní společnosti. Reuters také kontaktovala autora původního videa Frédérica Munsche. Ten uvedl, že ženu osobně nezná, a domnívá se, že kolem obchodu pouze procházela.
Ani tvrzení o fyzickém napadení ženy neodpovídá tomu, co zachycuje původní video. Na záznamu žena opakovaně vyzývá maskované osoby, aby s rabováním přestaly, a ptá se jich, proč to dělají. Jedna z osob ji následně odtáhne stranou, načež žena ustoupí od vchodu. Video však nezachycuje, že by ji někdo srazil na zem nebo pošlapal, jak facebookový příspěvek tvrdí. Žena na záznamu také nezmiňuje, že by podporovala příchod migrantů do Francie nebo se zasazovala o jejich práva. Z původního videa navíc nelze určit totožnost ani původ maskovaných osob. Není tak možné potvrdit ani vyvrátit, že by šlo o migranty ze severní Afriky, jejichž příchod do Francie měla žena údajně podporovat.
Nepravdivý příběh se šířil v několika jazycích
Tvrzení o údajné levicové aktivistce, kterou měli napadnout migranti při rabování jejího obchodu, se nešířilo pouze v Česku. Jak zjistila belgická veřejnoprávní televize RTBF, již 18. října 2026 se na sociální síti X objevil příspěvek v arabštině, který obsahoval stejný příběh. Získal více než 6,5 milionu zobrazení a přes 43 tisíc sdílení. O den později se obdobné tvrzení ve francouzštině objevilo také na facebooku. RTBF doložila i další jazykové verze, které ženě připisovaly levicovou politickou orientaci nebo podporu palestinského hnutí Hamás.
Informace o levicové aktivistce jsou nepodložené
Britský deník Daily Mail s odkazem na francouzský Le Monde uvedl, že ženou zachycenou na videu je čtyřiadvacetiletá Emma Kunstlich a že studuje herectví v Paříži. V souvislosti s rabováním kritizovala jednání útočníků, protože podle ní neměli žádné politické poselství a neuvědomovali si důsledky svého jednání. Vyjádřila také obavy z možného nástupu krajně pravicového Národního sdružení k moci.
Dostupné informace nicméně nepotvrzují tvrzení facebookového příspěvku, že je žena členkou francouzské levicové strany nebo aktivistkou podporující přijímání migrantů. Kromě jedné zmínky o Národním sdružení tak není možné na základě veřejně dostupných zdrojů říct nic o politické orientaci ani aktivismu ženy z videa.
Protesty ve Francii doprovázely výtržnosti a rabování
Ve Francii od poloviny září 2026 probíhají protesty, které původně vyvolala nespokojenost studentů s podmínkami ve školství. Postupně se k nim připojily další skupiny obyvatel protestující proti rostoucím životním nákladům a stavu veřejných služeb. Demonstrací se účastnili také odboráři a příznivci hnutí žlutých vest (francouzské protestní hnutí, které vzniklo v roce 2018). Podle francouzského ministerstva vnitra se protestů 17. října zúčastnilo přibližně 550 tisíc lidí, zatímco organizátoři odhadovali účast na 800 tisíc.
Ačkoliv většina demonstrací probíhala pokojně, v Paříži i dalších francouzských městech došlo ke střetům s policií, zakládání požárů a rabování obchodů. V Paříži se výtržnosti odehrávaly mimo jiné v okolí náměstí Place de la République, kde maskované osoby rozbíjely výlohy obchodů a odnášely z nich zboží. Právě z této oblasti pochází i fotografie z facebookového příspěvku.
Proč je příspěvek nepravdivý?
- Facebookový příspěvek tvrdí, že žena zachycená na fotografiích je francouzská levicová aktivistka podporující přijímání migrantů. Během nepokojů v Paříži se údajně pokusila ochránit svůj obchod před rabováním, útočníci ji však srazili na zem a pošlapali.
- Fotografie pochází z autentického videa, které zachycuje rabování prodejny potravin řetězce Franprix v Paříži. Provozovatel agentuře Reuters potvrdil, že žena není majitelkou ani zaměstnankyní prodejny.
- Původní video zachycuje ženu, která se snaží rabování zabránit. Jedna z maskovaných osob ji odtáhne stranou, na záznamu však nedošlo k žádnému sražení na zem ani pošlapání. Dostupné zdroje nepotvrzují, že by žena byla členkou francouzské levicové strany nebo aktivistkou podporující přijímání migrantů.
- V rámci naší spolupráce se společností Meta jsme proto příspěvek označili jako nepravdivý a informovali jsme také dotčené uživatele.