Politikův každoroční výdaj

Každoročních, více než a zhruba

Podívejme se na nepravdivé výroky. Stanislav Juránek (KDU-ČSL) hovořil o 3 až 5 milionech každoročně posílaných do vinařského fondu, zatímco skutečná výše této částky v letech 2009 a 2011 byla 8, resp. 7 milionů a hranice 5 milionů bylo dosaženo jen v roce 2010. Jan Vitula (TOP09) zase prohlásil, že „kraj ročně rozdává přes 700 milionů korun na dotacích jiným organizacím“.Informace za poslední 3 roky však udávají zhruba 696 milionů v roce 2011, 713 milionů v roce 2010 a 656 milionů v roce 2009. Nakolik jde o podstatné či zanedbatelné rozdíly v konkrétních číslech, posoudí každý sám.

Zajímavý pro veřejnou diskuzi je ale způsob argumentace, který mají tyto dva výroky společný. Zkušenost Demagogu.CZ zde ukazuje, že i politici raději zamlčují či mlží, než aby museli říct nepravdu. Politici mluví o „každoročním“ objemu peněz, a ačkoli údajem za vybraný rok mohou svůj výrok potvrdit, při důsledném porovnání jednotlivých let je vidět, že se to s těmi penězi má trochu jinak. Kdyby bývali mluvili o částkách „kolem“ udávaných dat, byla by jejich vyjádření přesnější. Pro politiky jsou ale diskuze také nástrojem politického boje, tedy snahy zapůsobit nejen na rozum, ale též city svých posluchačů. A výrok o „každoročních“ výdajích zasáhne posluchače více než suchý izolovaný údaj.

Rozhodování pod drobnohledem

Pozice analytika Demagogu.CZ je do určité míry shodná s pozicí běžného občana. Projekt totiž pracuje s veřejnými zdroji dostupnými všem občanům. Během analýz se proto setkáváme s tím, že řada výroků není ověřitelná kvůli nedostatku dat a ta brněnská nebyla výjimkou. Příkladem může být výrok Michala Haška (ČSSD) o tom, že Jiří Crha (ODS) se často neúčastnil zasedání komisí Rady kraje, v nichž působí.

Zápisy ze zasedání těchto komisí jsme dohledali. Celkové počty přítomných v zápisech zveřejněny byly, jenomže konkrétní jména absentérů již nikoli. Vzhledem k tomu, že účast na jednání různých orgánů je klíčovou součástí práce volených reprezentantů, občané potřebují vědět, zda politik, kterému dávají svůj hlas, plní svou úlohu důsledně.

Transparentnost v politické argumentaci

Až na výjimky je dnes již samozřejmostí, že zápisy z jednání důležitých orgánů najdeme i na jejich webových stránkách. Kvalita těchto informací se však různí a často chybí podstatné údaje. V některých ohledech tak k dosažení ideálu transparentnosti, k němuž se hlásí snad každý politik, zbývá vykonat ještě hodně práce. Absence dat zvlášť vyčnívá ve chvíli, kdy o skutečnostech, k jejichž posouzení jsou třeba, politici hovoří.

Na druhou stranu s přece jen rostoucí transparentností roste možnost kontroly politických výroků, která vrhá světlo i na způsoby politické argumentace. Početná neurčitá, nekomplikovaná a často přehnaná vyjádření mají za cíl nejen znesnadnit jednoznačné označení výroků za lživé, ale též apelovat na občana s větší naléhavostí.

Václav Krajňanský, autor pracuje na projektu Demagog.CZ