Na pozadí videa běží výstřižky z článku Seznam Zpráv o rychlém poklesu porodnosti. Autor videa článek komentuje slovy, že „vakcíny fungují přesně podle plánu“, a mRNA vakcíny označuje za prostředek chemické kastrace.
Jak fungují mRNA vakcíny?
Počátky vývoje mRNA vakcín se datují do 70. let minulého století. Jediné onemocnění, proti kterému se ale v současné době mRNA vakcíny používají, je covid-19. Tuto nemoc způsobuje virus SARS-CoV-2, na jehož povrchu se vyskytuje tzv. spike protein. Skrze něj je virus schopný připoutat se k buňce v těle a infiltrovat se do ní. Následně se virus uvnitř buňky množí a rozšiřuje se do dalších buněk (video).
Používané mRNA vakcíny od společností Pfizer/BioNTech a Moderna využívají mRNA, která je nosičem informace mezi DNA v našich chromozomech a buněčným aparátem („m“ v názvu mRNA znamená „messenger“ – posel). mRNA buňkám poskytuje instrukce, které buněčný aparát potřebuje k sestavení spike proteinů. Ty pak u očkovaného vyvolají tvorbu protilátek a spustí komplexní imunitní odpověď, čímž ho chrání před nakažením covidem-19.
Vakcinace mRNA vakcínami má za cíl „naučit“ imunitní systém koronavirový spike protein rozpoznat, díky čemuž si tělo vytvoří protilátky a připraví se tak na boj s danou virovou infekcí. Po vytvoření neškodného spike proteinu tělo mRNA rozloží a odstraní ji jako odpad.
Očkování proti covidu-19 a plodnost
Navzdory důkazům o bezpečnosti vakcín proti covidu-19 se objevily obavy ohledně nežádoucích účinků, včetně možného dopadu na plodnost. Redakce Demagog.cz například dříve ověřovala příspěvek odkazující (video, čas 11:02) na prezentaci německého patologa Arne Burkhardta. Podle něj spike protein v konkrétních případech nahradil sperma. Arne Burkhardt své tvrzení ale opíral jen o údajný snímek tkáně jednoho zemřelého a své závěry o spike proteinu ničím dalším nepodložil.
Očkování proti covidu-19 neohrožuje mužskou plodnost. Tvrzení německého patologa jsou nepodložená
Naopak např. metastudie z roku 2022 publikovaná v recenzovaném časopise Vaccine nenašla souvislost mezi vakcínami proti covidu-19 a poruchami plodnosti u mužů nebo žen. Práce analyzovala data z 29 jiných studií provedených v Izraeli, USA, Rusku, Číně, Itálii, Severní Americe a Turecku. Jiná metastudie z roku 2022 z recenzovaného časopisu Journal of Medical Virology na základě 12 kohortových studií zahrnujících 914 mužských účastníků taktéž dospěla k závěru, že podání vakcín proti covidu-19 nemělo žádný negativní vliv na kvalitativní charakteristiky spermatu.
Novější metastudie publikovaná v roce 2025 v recenzovaném žurnálu Bulletin of the National Research Centre dochází k závěru, že většina studií nezjistila statisticky významný vliv (pozitivní ani negativní) na kvalitu spermatu. Podle autorů je potřeba další klinické zkoumání a provedení standardizovaných a komplexních studií zaměřených na vliv očkování proti covidu-19 na plodnost u mužů.
Z dostupných metastudií tedy nevyplývá, že by očkování proti covidu-19 mělo prokazatelný negativní vliv na mužskou, ale ani na ženskou plodnost.
Globální vývoj porodnosti
Autor používá na pozadí videa snímky z článku Seznam Zpráv, který uváděl, že porodnost klesá výrazně rychleji, než se dříve předpokládalo. Jeden ze snímků na videu také zmiňuje, že v roce 2024 se v Česku narodilo jen 84 tisíc dětí a že podle předběžných dat pokles pokračoval i v roce 2025.
Poslední dostupná data Organizace spojených národů (OSN) ukazují, že v roce 2024 úhrnná porodnost celosvětově dosáhla 2,25 dětí na jednu ženu (.pdf, str. 15, 62–63 ze 71).
Úhrnná porodnost (často označovaná jako úhrnná plodnost) vyjadřuje průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě během jejího reprodukčního věku mezi 15 a 49 lety. Výpočet vychází z předpokladu, že by se během celého jejího reprodukčního období neměnil počet narozených dětí na tisíc žen a zůstal by na úrovni roku, za který je úhrnná porodnost vypočítána.
Model OSN z roku 2022 přitom předpokládal, že úhrnná porodnost v roce 2024 bude 2,31 dítěte na ženu (.zip, 1_General, soubor WPP2022(…)INDICATORS.xlsx). Starší model z roku 2019 počítal dokonce s hodnotou cca 2,41 dítěte (.zip, 5_Interpolated, soubor WPP2019_INT_F01.xlsx). Oproti tomuto odhadu tak bylo výsledné číslo o 0,16 dítěte nižší. Podobný rozdíl vychází i při srovnání s odhady OSN z let 2012 až 2017 (vše .zip).
Všechny tyto starší modely z let 2012–2019 předpokládaly postupné snižování úhrnné porodnosti, k poklesu na 2,25 dítěte na ženu podle nich nemělo dojít už v roce 2024, ale až kolem roku 2045. Porodnost tedy skutečně klesá rychleji, než podle původních odhadů měla, a to celosvětově.
Ještě v průběhu 60. let odpovídala globální úhrnná porodnost 5 dětem na ženu (.xlsx) a od té doby postupně klesá. V současnosti žije 40 % světové populace v zemích, kde je úhrnná porodnost nižší než dvě děti na ženu, tedy už pod hranicí potřebnou k přirozené obnově populace.
Klesající porodnost nehledě na vakcíny
Podle zprávy OSN za rok 2024 došlo k rychlejšímu poklesu globální porodnosti, než který očekávaly starší predikce, kvůli menšímu počtu narozených dětí v nejlidnatějších zemích světa, například v Číně (.pdf, str. 16 ze 71). V jejím případě model z roku 2019 předpovídal, že v roce 2022 dosáhne tamní porodnost 1,71 dítěte na ženu (.zip), nakonec to bylo jen 1,03 dítěte na ženu, tedy o 0,68 dítěte méně (.xlsx). Použití prvních mRNA vakcín pro čínské občany přitom Čína povolila až v roce 2023. Od té doby výrazný propad nenastal a předloni zde porodnost dosáhla 1,01 dítěte na ženu (.xlsx).
Obdobně tomu bylo s odhadovanou porodností v Indii. Předcovidový model očekával, že v roce 2024 zde bude porodnost činit 2,11 dítěte na ženu (.zip), přestože ve výsledku byla o 0,15 dítěte nižší (.pdf, str. 65 ze 71). Ze sedmi vakcín proti covidu-19, které se v Indii používají, jen jedna patří mezi mRNA vakcíny. Dosud se jí v celé této zemi s 1,4 mld. obyvatel použilo jen 148 dávek, takže nemůže být příčinou popsaného rychlého poklesu porodnosti na území Indie.
Rychlejší pokles celosvětové úhrnné porodnosti, než předpokládal model OSN z roku 2019 (.zip), nastal také v roce 2020 (.xlsx, list Estimates), a to o 0,12 dítěte. První vakcíny proti covidu-19 (jakéhokoli typu) se ale začaly používat až v prosinci 2020, a globální porodnost za rok 2020 tak nemohly ovlivnit.
Porodnost v ČR
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v Česku v roce 2024 narodilo zhruba 84 tisíc dětí (.pdf, str. 2 z 19), což je nejnižší číslo za posledních sto let. Úhrnná porodnost v ČR klesá od roku 2022 a předloni dosáhla jen 1,37 dítěte na ženu (.pdf, str. 1, 8 z 19). Další pokles se předpokládá i za rok 2025. Pokud se ale podíváme na historická data, úhrnná porodnost v roce 2024 (.pdf, str. 8 z 19) byla vyšší než v letech 1995 až 2006 (.pdf, str. 2). Vůbec nejnižší byla v roce 1999, kdy činila jen 1,13 dítěte na ženu.
Nejvýraznější meziroční propad úhrnné porodnosti v posledních letech ČSÚ zaznamenal v roce 2022, kdy došlo k poklesu o 11,3 % (.pdf, str. 8 z 19). Podobně razantní snížení nastalo i v 90. letech (.xlsx), v roce 1994 např. hodnota meziročně klesla o více než 13 %.
Přehledy OSN uvádějí mírně odlišná data (.xlsx) než ČSÚ, což je zjevně zapříčiněno mírně odlišným způsobem výpočtu (.pdf; .pdf, str. 62 ze 71). Model OSN z roku 2019 předpokládal, že úhrnná porodnost v Česku dosáhne v roce 2024 1,69 dítěte na ženu (.zip, 5_Interpolated, soubor WPP2019_INT_F01.xlsx), nakonec to ale podle výpočtu OSN bylo jen 1,46 dítěte (.pdf, str. 63 ze 71). I data OSN přitom ukazují, že byla úhrnná porodnost nižší např. v letech 1995 až 2006 (.xlsx).
Příčiny poklesu porodnosti
V Česku tedy došlo v letech 2022–2024 k výraznému poklesu úhrnné porodnosti, což se skutečně kryje s obdobím, kdy už velká část obyvatel Česka dostala mRNA vakcínu proti covidu-19. Jak už jsme ale zmínili v předchozí části, odborné studie neprokázaly, že by mRNA vakcíny způsobovaly neplodnost – či slovy facebookového příspěvku „chemickou kastraci“.
Tempo poklesu globální úhrnné porodnosti se zrychlilo od roku 2015, přičemž největší meziroční propad za poslední tři dekády nastal v letech 2018 a 2020. Dlouhodobý pokles porodnosti je často vysvětlován ekonomickými tlaky, obavami z budoucnosti, změnou společenských hodnot a také vyšším věkem zakládání rodiny (s věkem totiž plodnost člověka klesá). Ve veřejně dostupných zdrojích se nám ale nepodařilo najít odborné práce, které by popisovaly, proč v posledních deseti letech globální úhrnná porodnost klesala tak výraznou rychlostí.
Podle vědců ze Svobodné univerzity v Bruselu se v posledních 20 letech porodnost významně snížila například v regionech, které dosud zaznamenávaly vysokou míru porodnosti (tj. zvláště v afrických zemích). Pokles porodnosti v těchto oblastech belgičtí vědci připisují faktorům, jako je zvýšení věku vstupu do manželství, rozšíření školní docházky dívek a větší účast žen na trhu práce. Roli v tomto případě hraje i zvýšení dostupnosti antikoncepce a nižší kojenecká úmrtnost (která snižuje nutnost rodit více dětí).
Závěr
Facebookový příspěvek tvrdí, že mRNA vakcíny proti covidu-19 způsobují „chemickou kastraci“, a naznačuje, že důkazem je výrazný pokles počtu narozených dětí. V Česku se v roce 2024 skutečně narodilo nejméně dětí za posledních sto let a v letech 2022 až 2024 výrazně klesla úhrnná porodnost, která vyjadřuje průměrný počet dětí narozených jedné ženě. Tempo poklesu celosvětové úhrnné porodnosti se zrychlilo zhruba před deseti lety, nejrychlejší propad nastal v letech 2018 a 2020. V roce 2024 byla globální porodnost nižší, než předpokládaly modely OSN z let 2019 či 2022. Výrazný pokles a rozdílná hodnota oproti předpovědím byly ale zaznamenány i v zemích, kde se ve sledované době mRNA vakcíny nepoužívaly. Z dostupných odborných studií nevyplývá, že by na plodnost mužů či žen mělo negativní vliv mRNA očkování. V rámci naší spolupráce s Facebookem jsme proto příspěvek označili jako nepravdivý.