Přebytek přebytků #vyrokdne

České republice se daří. Ekonomika už několik let solidně roste, máme nízkou nezaměstnanost. A je to dobře. Tenhle hodnotící soud je v rámci politického spektra široce akceptován. Stejně tak se naši vrcholní představitelé shodnou na tom, že přebytek 61,8 miliardy korun, kterého dosáhl rozpočet v roce 2016, je pozitivním jevem. Tato jednota se však začíná drolit, když dojde na interpretaci faktorů, které tento přebytek zapříčinily. Pojďme se podívat na základní data, která rozdíl mezi rozpočtovaným deficitem 70 miliard korun a výsledným již zmíněný přebytkem popíší.

Výsledek státního rozpočtu od roku 1993. Data Ministerstvo financí a ČSÚ

Z výše uvedeného grafu lze skutečně pozorovat, že loňský rok dopadl z pohledu bilance rozpočtu velmi dobře. Na tiskové konferenci 3. ledna, kde ministr financí oznámil výsledky za rok 2016, byla prezentována také některá data. Kompletní pokladní plnění je pak dostupné na webu Ministerstva financí a vycházíme z něj. Jednou z nejvýznemnějších položek, kde se rozpočet ochýlil od reality, jsou peníze z EU.

Potvrzuje to i ministerstvo financí, které ve své tiskové zprávě uvedlo, že: „Další významný faktor dosaženého přebytku představovaly prostředky přijaté z EU. Ty převýšily rozpočtovanou výši o 64,8 mld. Kč.“ Andrej Babiš navíc na tiskové konferenci prohlásil (5:52), že: „K 1. lednu 2016 nám EU dlužila 31,4 miliard korun. To jsou peníze, které jsme měli dostat v roce 2015, ale do rozpočtu přišly až v roce 2016.“ V roce 2016 počítal státní rozpočet (.pdf, str. 59) s částkou 92,9 miliard korun z EU. Příjmy z EU však dosáhly až 157,7 mld. Kč.

V rámci politické debaty je nezřídka argumentováno výší investic. Tedy kolik peněz stát za daný rok proinvestuje. V roce 2015 v tomto ohledu došlo k rekordním výdajům, oproti tomu ve sledovaném roce 2016 byly investice nízké. Nedosáhly hodnot ani s roky, kdy země procházela ekonomickou recesí. Srovnání s rokem 2015 je problematické, protože šlo v rámci kapitálových výdajů o zcela výjimečnou částku. Dodejme, že v rámci rozdílu mezi rozpočtovanými investičními výdaji na rok 2016 a výsledným rozpočtem je rozdíl "pouhých" 2,1 miliardy korun.

V neposlední řadě je třeba zmínit výběr daní. Daně se skutečně daří vybírat více. V rámci tohoto textu nebudeme hodnotit, nakolik má na to vliv hospodářský růst, zlepšená práce finančních úřadů či opatření ministra Babiše. Tuto otázku nelze obejktivně zodpovědět a popsat zcela přesně, jaký konkrétní dopad tyto indikátory mají. Co je však nepochybné, růst daní se zvýšil. Mezi roky 2015 a 2016 stoupl daňový výběr o 44,7 mld. Tedy všechny tyto faktory hrály do karet dobrému saldu rozpočtu.