Překroucený popis rozsudku Mezinárodního soudního dvora

Podle facebookového příspěvku údajně Mezinárodní soudní dvůr OSN řekl, že domobrana na Donbasu byla právoplatná, na Krymu nedošlo k porušení lidských práv a že Rusko nemůže za sestřelení letu MH17. Soudní dvůr ale ve skutečnosti nic z toho neuvedl. Příspěvek překrucuje text rozsudku, který se týkal otázky porušování dvou konkrétních mezinárodních úmluv o financování terorismu a rasové diskriminaci.

Meta fact-check 13. března 2024

Zdroj: Facebook

Autor příspěvku kopíruje titulek i grafiku z článku dezinformačního webu Protiproud, který vycházel z textu ruského novináře Dmitrije Bavyrina. Článek pojednával o rozsudku, který vydal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) v Haagu 31. ledna 2024. 

Autor příspěvku tvrdí, že soudní dvůr „osvobodil“ Rusko a údajně uvedl, že „domobrana v Donbasu a Luhansku byla právoplatná“, „lidská práva na Krymu jsou v pořádku“ a že Moskva nemá nic společného se sestřelením letu MH17 nad východem Ukrajiny v roce 2014

Hned na úvod je nutné upřesnit, že ukrajinská žaloba, ke které soud tento rozsudek vydal, se nevztahovala na období po začátku ruské invaze v roce 2022, ale byla podána už v roce 2017 (.pdf). Zmiňovaný rozsudek z letošního ledna sice zamítá řadu stížností, které ukrajinská strana vůči Rusku k soudu podala, neříká ale to, co tvrdí autor příspěvku. Na obsah žaloby a rozhodnutí soudu se blíže podíváme v následujících odstavcích.

Obsah žaloby

Ukrajinská žaloba souvisela s děním v samozvané Doněcké a Luhanské lidové republice a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym před rokem 2017 (.pdf, str. 82–97). Ukrajinská strana v dokumentu konkrétně vinila Ruskou federaci z porušování dvou mezinárodních dohod – Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu (ICSFT) a Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (CERD). 

První dohodu Rusko podle Ukrajiny porušilo především „financováním teroristických činů na území Ukrajiny“ (.pdf, str. 82) a vyzbrojováním separatistických skupin v Donbasu, druhou dohodu zejména rusifikací anektovaného Krymského poloostrova. Na Krymu podle Ukrajiny šlo o ruskou snahu systematicky rasově diskriminovat a persekvovat Krymské Tatary a etnické Ukrajince (.pdf, str. 77, 90).

Ukrajina požadovala po Rusku také reparace (.pdf, str. 93–94), a to včetně odškodnění za sestřelení letu MH17. Podle tvrzení ukrajinské žaloby totiž Rusko poskytlo proruským separatistům v Doněcku raketový systém Buk (.pdf, str. 35), kterým bylo dle mezinárodního týmu vyšetřovatelů letadlo v roce 2014 zasaženo. V této spojitosti Ukrajina uváděla, že Rusko dodalo zbraně doněckým povstalcům i přesto, že vědělo o jejich dřívějším „terorizování civilistů“.

Rozhodnutí soudu v otázce financování terorismu

Většinu částí žaloby týkající se porušování Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu soudní dvůr zamítl (.pdf, str. 2–3). Důvodem pro zamítnutí bylo především to, že Ukrajinou popisované činy neodpovídaly definici „financování“ terorismu – tedy poskytování „peněžních prostředků“ na podporu terorismu, které úmluva zakazuje (.pdf, str. 3–14). Ukrajina se totiž odkazovala na situace, kdy podle ní docházelo k přímým, hmotným dodávkám zbraní nebo dalšího vybavení separatistickým skupinám (tedy i k údajným dodávkám raketového systému Buk), což do kategorie „financování” terorismu nepatří (.pdf, str. 4).

„Údajné dodávky zbraní různým ozbrojeným skupinám působícím na Ukrajině a údajné organizování výcviku členů těchto skupin nespadají do věcné působnosti úmluvy ICSFT,“ vysvětlil Mezinárodní soudní dvůr v odůvodnění, proč v některých ohledech nemohl rozhodnout o porušení úmluvy (.pdf, str. 4). 

Soud navíc upřesnil, že se ICSFT nevztahuje na případy, kdy peněžní prostředky na financování terorismu poskytuje přímo stát (.pdf, str. 5, 13). Úmluva totiž požaduje jen to, aby země zabraňovaly ve financování terorismu jakýmkoli „osobám“ – mezi které sice patří jednotliví státní úředníci, ale ne stát jako takový. Proto podle soudního dvora do působnosti úmluvy ICSFT nespadá ani ukrajinská stížnost na ruskou „státní“ politiku financování ozbrojených skupin na východě Ukrajiny (.pdf, str. 13). Soud proto zamítl i tuto část žaloby.

Dále podle Soudního dvora žaloba neobsahuje dostatek důkazů, aby mohl rozhodnout, zda skupiny, které Ukrajina za teroristické považuje, skutečně teroristickými jsou. V této souvislosti soud připomněl, že podle definic v úmluvě ICSFT „nestačí, aby došlo k úmyslnému zabití nebo vážnému ublížení na zdraví civilistů”, ale je nutné prokázat, že účelem takového činu je „zastrašit obyvatelstvo“ nebo přinutit vládu k nějakému jednání (.pdf, str. 6).

Soudní dvůr vyhověl ukrajinské žalobě pouze v jedné oblasti. Potvrdil, že Rusko nepodniklo dostatečné kroky při vyšetřování osob, které Ukrajina obviňovala z financování terorismu (.pdf, str. 10–11). V tomto ohledu tedy Rusko danou mezinárodní úmluvu porušilo.

Soudní dvůr v první polovině žaloby rozhodoval pouze o tom, jestli Ruská federace svými kroky porušuje Mezinárodní úmluvu o potlačení financování terorismu. Většinu těchto ukrajinských stížností zamítl, zároveň ovšem zdůrazňoval, že se rozsudek nezabýval tím, jestli Rusko stejnými činy porušuje, či neporušuje jiné oblasti mezinárodního práva (.pdf, str. 2).

O tom, že by „domobrana na Donbasu byla právoplatná“, jak tvrdí facebookový příspěvek, se rozsudek (.pdf) ani jeho podrobné vysvětlení (.pdf) nijak nezmiňují. Stejně tak se v těchto dokumentech nepíše, že by Rusko „nemělo nic společného“ se sestřelením letu MH17, zasaženého raketovým systémem Buk. 

Soudní dvůr ve spojitosti s letem MH17 pouze řekl, že údajné ruské dodávky zbraní na Donbas (včetně dodávek systému Buk) nespadají přímo do kategorie „financování“ terorismu. Protože se na případy přímých dodávek zbraní úmluva ICSFT nevztahuje, soud se v tomto konkrétním rozsudku otázkou viny Ruska na sestřelení letu MH17 nezabýval (.pdf, str. 4–5, 13).

Rozhodnutí soudu v otázce rasové diskriminace na Krymu

Druhá část ukrajinské žaloby se týkala stížností na porušování Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (CERD) na Krymu (.pdf, str. 14–29). Ukrajina poukazovala především na to, že podle ní Rusko „rasově diskriminuje“ Krymské Tatary a etnické Ukrajince – například vydáváním zákonů a restriktivních opatření namířených proti těmto skupinám obyvatel, rasově motivovaným násilím, stíháním osob nebo omezováním výuky v ukrajinském nebo krymskotatarském jazyce.

V případě výuky v rodných jazycích soudní dvůr rozhodl (.pdf, str. 27–29), že Rusko skutečně porušilo úmluvu CERD, protože nedostatečně chránilo vzdělávání v ukrajinštině. Soud ve svém vyjádření poukázal na to, že mezi roky 2014 a 2016 strmě poklesl podíl žáků, kterým se dostávalo vzdělávání v jejich rodném jazyce. V roce 2015 se mělo jednat dokonce o 80% pokles, o rok později pak pokles o 50 %.

Další ukrajinské stížnosti na porušování úmluvy CERD soud zamítl s odůvodněním, že Ukrajina dostatečně neprokázala, že by se jednalo přímo o „rasovou“ diskriminaci (.pdf, str. 14–29). Kroky Ruska namířené proti řadě Krymských Tatarů a etnických Ukrajinců totiž podle podle Soudního dvora mohou být vysvětleny tím, že se na tyto osoby Rusko zaměřuje kvůli jejich politickým názorům, ne kvůli jejich etnickému původu (.pdf, str. 18–23). 

V odůvodnění rozsudku Mezinárodní soudní dvůr opět zdůrazňoval, že se jeho rozhodnutí týká pouze otázky porušování úmluvy CERD. V případě této konkrétní ukrajinské žaloby tak soudní dvůr slov nerozhodoval o tom, zda Rusko porušuje, či neporušuje jiné závazky vyplývající z „dalších mezinárodních nástrojů“ v oblasti lidských práv (.pdf, str. 18). 

„Skutečnost, že soud nebo tribunál nemá pravomoc rozhodovat o údajných porušeních těchto dalších závazků, však neznamená, že k nim nedochází,“ upozornil soudní dvůr (.pdf, str. 18). Rozsudek tedy neuvádí, že „lidská práva na Krymu jsou v pořádku“, jak tvrdí facebookový příspěvek. 

Shrnutí

Facebookový příspěvek mluví o rozsudku Mezinárodního soudního dvora z konce ledna 2024. Soud se zabýval tím, jestli Rusko na Donbasu a na Krymu porušovalo dvě konkrétní mezinárodní dohody – úmluvu ICSFT, týkající se financování terorismu, a úmluvu CERD, týkající se rasové diskriminace.

Většinu ukrajinských stížností soudní dvůr zamítl. Ukrajině dal za pravdu jen v tom, že Rusko dostatečně nechránilo výuku v ukrajinštině na okupovaném Krymu a že nepodniklo dostatečné kroky při vyšetřování osob, které Ukrajina obviňovala z financování terorismu.

Vzhledem k těmto skutečnostem by tedy bylo možné zjednodušeně říci, že soud v případě této konkrétní žaloby Rusko „osvobodil“. Rozsudek ale neobsahuje tvrzení, která užívá autor facebookového příspěvku. Rozhodnutí soudu ani doprovodný vysvětlující dokument v žádném bodě neuvádí, že „domobrana v Donbasu byla právoplatná“, „lidská práva na Krymu jsou v pořádku“ ani že Moskva nemá nic společného se sestřelením letu MH17. Z těchto důvodů jsme v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook tento příspěvek označili jako nepravdivý.