Příspěvek na síti Facebook vyjmenovává důvody, proč podle něj lze označit Volodymyra Zelenského za nedemokratického vůdce. V rámci tohoto výčtu uvádí, že ukrajinský prezident Zelenskyj za dobu svého mandátu „zavřel předsedu Nejvyššího soudu“, zrušil Ústavní soud, volby, pravoslavnou církev, televizní stanice, opoziční média a politické strany a nechal zablokovat majetek „i poslední trpěné opozici Petru Porošenkovi“. Právě na ověření těchto faktických tvrzení se postupně zaměříme v následujících odstavcích. Předmětem naší analýzy nejsou subjektivní vyjádření a predikce, kterých v příspěvku rovněž najdeme mnoho.
Bývalý předseda Nejvyššího soudu je na svobodě a čelí obvinění z korupce
Volodymyr Zelenskyj se stal ukrajinským prezidentem 20. května 2019. Za dobu jeho působení stáli v čele ukrajinského Nejvyššího soudu tři předsedové. V době jeho nástupu zastávala funkci Valentyna Daniševská, které čtyřleté funkční období uběhlo v říjnu 2021. Vystřídal ji tehdy Vsevolod Kňazev a od konce května 2023 Nejvyššímu soudu předsedá Stanislav Kravčenko.
Právě druhý zmíněný soudce, Vsevolod Kňazev, má problémy se zákonem. V polovině května 2023, kdy stál v čele Nejvyššího soudu, ho zadržela ukrajinská antikorupční policie. Její zástupci tehdy uvedli, že je Kňazev podezřelý z přijetí úplatku v hodnotě 2,7 milionu dolarů (přibližně 60 milionů korun). Podle ukrajinské policie dostal úplatek od oligarchy Kosťantyna Ževaha, který potřeboval od soudu příznivé rozhodnutí.
Ještě během května 2023 odvolalo plénum Nejvyššího soudu Kňazeva z postu předsedy právě kvůli zmiňovanému podezření z korupce. V lednu 2024 byl Kňazev z vyšetřovací vazby propuštěn na kauci. Tato kauza je pořád v šetření a soud ještě nevydal žádný rozsudek.
Je tedy pravda, že předseda ukrajinského Nejvyššího soudu byl původně zatčen. Ve vyšetřovací vazbě zůstal do ledna 2024, kdy byl propuštěn na kauci. Případem, ve kterém je Kňazev obviněn z přijetí úplatku, se stále zabývá soud. V současnosti (v červenci 2025) je Vsevolod Kňazev na svobodě.
V březnu 2024 Kňazeva rovněž soud pravomocně uznal vinným z nezákonného přijetí daru v podobě slevy na nájemném. Jako trest soud Kňazevovi stanovil pokutu a zabavil mu majetek v hodnotě přijatého daru.
Ústavní soud zrušen není
Počet soudců ukrajinského Ústavního soudu je stanoven na osmnáct. Třetinu soudců jmenuje prezident, třetinu parlament a třetinu vybírá kongres soudců (tj. zástupci soudů z celé Ukrajiny). Na začátku roku 2025 bylo ústavních soudců celkem 14, na konci ledna jejich počet klesl na 11. Tento nižší počet je způsobený tím, že někteří soudci ve funkci skončili, ale ještě nebyl jmenován plný počet soudců nových. Proces výběru kandidátů v době zveřejnění facebookového příspěvku stále probíhal a pokračuje i poté, co prezident Zelenskyj na konci června 2025 jmenoval do funkce dalšího, dvanáctého ústavního soudce.
Kvůli tomu, že měl ukrajinský Ústavní soud mezi lednem a červnem 2025 méně než 12 soudců, nemohla v té době zasedat například jeho Velká komora, část aktivit ale soud vykonávat mohl. I při jedenácti soudcích má senát soudu například pravomoc projednávat ústavní stížnosti. Podle informací, které Ústavní soud zveřejňuje na svém webu, měli soudci v únoru 2025 devět zasedání a vydali devět rozhodnutí. Kvůli nižšímu počtu soudců tedy Ústavní soud mezi lednem a červnem nepracoval v běžném režimu, stále ale fungoval. Funguje i v současnosti a „zrušen“ nebyl.
Postupná obměna sboru ústavních soudců
Mezi květnem 2019, kdy se Zelenskyj stal prezidentem, a zveřejněním facebookového příspěvku se sbor ústavních soudců částečně obměnil – během té doby bylo prezidentem, parlamentem a kongresem soudců jmenováno dohromady osm nových soudců a čtrnáct původních soudců naopak postupně ve funkci skončilo. Většina z nich ve funkci skončila kvůli tomu, že jim uplynulo jejich devítileté funkční období nebo dosáhli zákonného věkového limitu 70 let. Čtyři soudci sami rezignovali. Dva soudce Zelenskyj odvolal prezidentským dekretem, přičemž toto rozhodnutí později zrušil Nejvyšší soud jakožto nezákonné. Podle webu Ústavního soudu těmto dvěma soudcům oficiálně trval mandát až do doby, kdy jim vypršelo jejich devítileté funkční období, a jejich odvolání prezidentem Zelenským tedy neplatí (.pdf, str. 361).
Ukrajinský prezident navrhl v říjnu 2020 ukončit mandát všem tehdejším ústavním soudcům, v lednu 2021 ale tento návrh nakonec stáhl. Zmíněný návrh Zelenskyj původně předložil ve snaze zneplatnit rozhodnutí Ústavního soudu, kterým došlo ke zrušení některých protikorupčních zákonů.
Volby byly odloženy v souladu s ústavou
Volby do ukrajinského parlamentu, tedy Nejvyšší rady, se naposledy konaly v létě 2019, prezidentské volby na jaře stejného roku. Nejvyšší rada i prezident jsou voleni na pět let a za standardních okolností mělo dojít k dalším parlamentním volbám v říjnu pátého roku působení Nejvyšší rady, tedy v říjnu 2023, a k volbě hlavy státu v březnu 2024.
V reakci na ruskou invazi bylo na Ukrajině 24. února 2022 prezidentem Zelenským vyhlášeno stanné právo. Volby tak byly skutečně odloženy, protože se podle ukrajinské ústavy a dalších zákonů nemohou během stanného práva konat. Odložení voleb oznámila v únoru 2022 ukrajinská Ústřední volební komise, která zajišťuje uplatňování legislativy týkající se voleb. Po zveřejnění facebookového příspěvku potvrdil parlament v usnesení svůj postoj, že konání voleb není během války možné, což podpořili i zástupci ukrajinské opozice.
Stanné právo
Stanné právo je zvláštní právní režim, který se používá zejména v případech napadení státu a dává vojenskému velení a dalším orgánům země pravomoci nezbytné k „odražení ozbrojené agrese“ a „zajištění národní bezpečnosti“. V době stanného práva může podle ukrajinské ústavy dojít k omezení některých práv a svobod, které občané za běžné situace mají. Kromě jiného může stát využívat výrobní kapacity podniků pro potřeby obrany státu nebo zavést pracovní povinnost pro všechny práceschopné osoby a zapojit je do prací pro obranný sektor atd. Zároveň stanné právo umožňuje zavést zákaz vycházení nebo i jinak omezit svobodu pohybu občanů.
Konání jakýchkoliv voleb v průběhu trvání stanného práva výslovně zakazuje ukrajinský zákon o právním režimu stanného práva. Dané ustanovení je součástí tohoto zákona od jeho schválení v roce 2015. Ukrajinská ústava konkrétně uvádí, že pokud vyprší Nejvyšší radě její pětiletý mandát za stanného práva, její pravomoci se prodlužují až do první schůze nového parlamentu „zvoleného po ukončení stanného práva“. Po dobu trvání stanného práva navíc není možné ústavu měnit.
O prezidentovi ukrajinská ústava říká, že pokud ve funkci neskončí předčasně, „vykonává své pravomoci až do nástupu nově zvoleného prezidenta“. Volby, které určí nového prezidenta, se přitom podle ukrajinských zákonů smějí pořádat až po ukončení stanného práva.
Podle ukrajinské ústavy Zelenskyj zůstává prezidentem až do dalších voleb
Pravoslavná církev na Ukrajině
Příspěvek také tvrdí, že Volodymyr Zelenskyj „zrušil pravoslavnou církev“. V době nástupu Zelenského do úřadu působily na Ukrajině dvě hlavní pravoslavné církve. Tou první je Pravoslavná církev Ukrajiny, která vznikla sloučením několika starších církví na přelomu let 2018 a 2019, druhou je Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu (UPC-MP).
Ruská pravoslavná církev (tedy Moskevský patriarchát) na svém webu označuje UPC-MP za svou součást. Konkrétně ji popisuje jako samosprávnou církev, která má v rámci struktury Moskevského patriarchátu právo široké autonomie. Právě spojení UPC-MP s Ruskou pravoslavnou církví Ukrajina považuje za problém.
Postoje Ruské pravoslavné církve
Hlava Ruské pravoslavné církve patriarcha Kirill slíbil v roce 2022 odpuštění všech hříchů ruským vojákům, kteří padnou na Ukrajině. V roce 2024 také označila Ruská pravoslavná církev ruskou invazi jako „svatou válku“.
Část UPC-MP podporovala po roce 2014 proruské separatisty a vyzývala věřící, aby se na straně separatistů zapojili do bojů. I přesto vedení UPC-MP vyjádřilo v únoru 2022 podporu ukrajinským vojákům a vyzvalo Vladimira Putina k zastavení války. V květnu 2022 vyhlásila UPC-MP „nezávislost na Ruské pravoslavné církvi“ a kritizovala postoje jejích zástupců. Svůj název UPC-MP také zkrátila jen na „Ukrajinská pravoslavná církev“. Ukrajina ji ale stále považuje za součást struktury Ruské pravoslavné církve. Moskevský patriarchát totiž nezávislost UPC-MP nepotvrdil a sama UPC-MP například ani nevyhlásila církevní samostatnost, tzv. autokefalitu, kterou by uznaly jiné pravoslavné církve.
V roce 2024 schválil ukrajinský parlament zákon, který na Ukrajině zakazuje působení Ruské pravoslavné církve. Hlavním důvodem je podle zákona to, že tato církev podporuje ozbrojenou agresi vůči Ukrajině. Zároveň legislativa umožňuje omezit činnost náboženské organizace, která je přidružená k zakázané zahraniční církvi. Podle ukrajinských úřadů této definici odpovídá právě UPC-MP – pokud vazby s Moskevským patriarchátem oficiálně nezpřetrhá. O případném omezení činnosti UPC-MP bude podle zákona rozhodovat až soud. K vydání soudního rozhodnutí k červenci 2025 ještě nedošlo.
Tvrzení, že prezident Zelenskyj „zakázal pravoslavnou církev“, vyvolává zavádějící dojem, že na Ukrajině došlo k zákazu veškeré pravoslavné církve jako takové. Nový zákon zakázal činnost Ruské pravoslavné církve kvůli její podpoře ruské invaze a otevírá i cestu k tomu, aby byla omezena činnost Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu (UPC-MP). O případném zákazu působení UPC-MP ovšem bude rozhodovat až soud. Na Ukrajině kromě toho stále působí další pravoslavná církev, Pravoslavná církev Ukrajiny, k níž se podle průzkumů dlouhodobě hlásí více pravoslavných obyvatel Ukrajiny než k UPC-MP.
Zákaz činnosti některých médií
Dále příspěvek tvrdí, že ukrajinský prezident zrušil „televizní stanice“ a „opoziční média“. V roce 2021 Zelenskyj prezidentským dekretem skutečně zakázal činnost tří (.doc) televizních stanic, a to NewsOne, ZIK a 112 (včetně jejích dalších pěti regionálních kanálů). Stanice vlastnil proruský opoziční poslanec Taras Kozak. Stejným dekretem byly na Kozaka uvaleny sankce (.doc).
Zelenskyj zákaz Kozakových médií zdůvodňoval tím, že je nutné „bojovat proti nebezpečí ruské agrese v informačním prostoru“. Zároveň uvedl, že podle něj Kozakovy stanice šířily dezinformace namířené proti ukrajinským reformám a proti snaze Ukrajiny stát se součástí EU. Podobně se vyjadřoval i šéf Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU), podle kterého k zákazu došlo s cílem chránit územní celistvost a suverenitu Ukrajiny. Kromě toho Zelenskyj dalším dekretem v roce 2021 zakázal činnost opozičního informačního webu strana.ua a některých dalších webů, které podle SBU prováděly „systematickou protiukrajinskou propagandu“.
Nový mediální zákon
Zavedení výše uvedených zákazů v roce 2021 kritizovaly některé ukrajinské organizace a upozorňovaly na to, že k zákazu došlo bez rozhodnutí soudu. Ve spojitosti s tím vyzývaly vedení Ukrajiny, aby vypracovalo jasný právní rámec pro regulaci médií namísto vydávání prezidentských dekretů.
Koncem roku 2022 došlo na Ukrajině po letech příprav k přijetí nového mediálního zákona. Zákon například rozšiřuje pravomoci Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání a v určitých vymezených případech jí dovoluje zakázat činnost médií bez rozhodnutí soudu, pokud opakovaně porušují zákonem daná pravidla. Rada konkrétně může bez soudního rozhodnutí dočasně na 14 dní zablokovat neregistrovaná média a sama trvale zablokovat anonymní online média. Mezi porušení mediálního zákona patří například šíření nepravdivých informací o ruské agresi atp.
Je tedy pravda, že ukrajinský prezident zakázal činnost několika televizních stanic, které patřily někdejšímu proruskému opozičnímu poslanci Kozakovi. Tento krok Zelenskyj v roce 2021 zdůvodňoval tím, že je dle něj nutné bojovat v informačním prostoru proti nebezpečí ruské agrese. S podobným odůvodněním Zelenskyj skutečně zakázal i činnost některých webů, včetně opozičního webu strana.ua. Zároveň je nutné dodat, že na Ukrajině stále existují i jiné zpravodajské televizní stanice a působí zde i řada dalších nezávislých médií. Mezi ně patří například server Nový hlas Ukrajiny, který ve své názorové rubrice dává prostor i zástupcům ukrajinské opozice.
Některé opoziční strany mají pozastavenou činnost
Dále příspěvek uvádí, že prezident Zelenskyj „zrušil politické strany“. V březnu 2022 pozastavil Volodymyr Zelenskyj prezidentským dekretem činnost 11 politických stran do doby, kdy skončí stanné právo. Omezení se týká stran Opoziční platforma – Pro život, Strana Šarija, Naši, Opoziční blok, Levá opozice, Svaz levicových sil, Stát, Pokroková socialistická strana Ukrajiny, Socialistická strana Ukrajiny, Socialisté a Blok Volodymyra Salda. Zelenskyj tehdy pozastavení jejich činnosti zdůvodnil tím, že dle něj tato uskupení mají vazby na Rusko a jsou zaměřená na rozštěpení Ukrajiny.
V době vyhlášení dekretu působila v ukrajinském parlamentu z uvedených subjektů jen opoziční strana Opoziční platforma – Pro život. V parlamentu nadále působí opoziční strany Baťkivščyna (Vlast) Julije Tymošenkové, Evropská solidarita či Hlas.
V květnu 2022 podepsal ukrajinský prezident zákon o zákazu proruských stran v zemi. Zákon zakazuje činnost nebo zakládání stran, pokud se jejich činnost nebo program zaměřují na ospravedlnění ozbrojené ruské agrese vůči Ukrajině nebo popírání okupace části ukrajinského území. O zákazu činnosti politické strany bude podle této legislativy rozhodovat soud.
Je pravda, že po začátku invaze zakázal prezident Zelenskyj prezidentským dekretem po dobu válečného stavu činnost 11 politických stran, z nichž jedna byla stranou parlamentní. Krátce poté podepsal zákon, který umožňuje zakázat politické strany ospravedlňující ruskou agresi. V parlamentu však nadále působí jiné opoziční strany.
Sankce vůči Petru Porošenkovi
Jako poslední tvrzení příspěvek uvádí, že Volodymyr Zelenskyj „nechal zablokovat majetek i poslední trpěné opozici Petru Porošenkovi“. Jak již bylo zmíněno výše, na Ukrajině pořád funguje několik opozičních stran. Není tedy pravda, že by byl Porošenko ze strany Evropská solidarita jediným představitelem opozice. Volodymyr Zelenskyj ale 12. února 2025 skutečně uvalil sankce na několik ukrajinských podnikatelů a politiků, mezi kterými je právě i Porošenko (.docx, str. 7).
Na Petra Porošenka bylo uvaleno celkem 17 sankcí, většinou ekonomických. Patří mezi ně zmrazení majetku, omezení obchodu, zákaz zadávání zakázek v oblasti obrany atd. Omezení se vztahují také na nákup pozemků. Porošenkovi, který byl ukrajinským prezidentem v letech 2014–2019, byla také odebrána státní vyznamenání.
Zelenskyj a ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany sankce odůvodňovali tím, že Porošenko představoval hrozbu pro národní bezpečnost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a je podezřelý z napomáhání teroristickým aktivitám. Úřad generálního prokurátora uvedl, že vede proti Porošenkovi trestní řízení. V něm je bývalý prezident podezřelý z toho, že v letech 2014–2015 spolu se zástupci ruského politického vedení napomáhal samozvané Doněcké a Luhanské lidové republice získat nadměrné zisky z dodávek uhlí z okupovaných území. Suma dle úřadu prokurátora dosahovala 3 miliard hřiven, v přepočtu přibližně 1,6 miliardy korun.
Závěr
Příspěvek obsahuje řadu faktických tvrzení, která podle něj dokládají, že je Volodymyr Zelenskyj „nedemokratickým vůdcem“. Autor sice například pravdivě uvádí, že Zelenskyj nechal zablokovat majetek bývalému prezidentu Porošenkovi, řadě tvrzení ale chybí kontext nebo jsou přímo nepravdivá:
- Zrušil Zelenskyj ukrajinský Ústavní soud? Ústavní soud kvůli nižšímu počtu soudců mezi lednem a červnem 2025 nepracoval v běžném režimu. I v tomto období ale fungoval a mohl rozhodovat například o ústavních stížnostech. Později se soud vrátil do běžného režimu a funguje i v současnosti (v červenci 2025). Zrušen nebyl.
- Zavřel předsedu Nejvyššího soudu? V květnu 2023 tehdejšího předsedu Nejvyššího soudu Vsevoloda Kňazeva zadržela policie kvůli podezření z korupce, z vyšetřovací vazby byl na kauci propuštěn v lednu 2024. V současnosti je na svobodě.
- Zrušil volby? Volby na Ukrajině byly skutečně odloženy. V reakci na ruskou invazi vyhlásil prezident Zelenskyj 24. února 2022 na Ukrajině stanné právo, během kterého se podle ukrajinské ústavy a dalších zákonů konat volby nemohou.
- Zakázal pravoslavnou církev? Nový zákon z roku 2024 zakazuje na Ukrajině působení Ruské pravoslavné církve a otevírá cestu k případnému zákazu Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu (UPC-MP). K zákazu UPC-MP, o kterém bude dle zákona rozhodovat až soud, ještě nedošlo. V zemi navíc stále působí Pravoslavná církev Ukrajiny, ke které se hlásí většina pravoslavných Ukrajinců.
- Zrušil televizní stanice a opoziční média? Prezident pomocí dekretu skutečně zakázal některé televizní stanice, které vlastnil proruský opoziční poslanec, a zakázal i činnost některých webů. Důvodem dle Zelenského byla snaha bojovat proti nebezpečí ruské agrese v informačním prostoru. Na Ukrajině ovšem stále existují i jiné televizní stanice a funguje zde řada nezávislých médií, která dávají prostor i názorům opozice.
- Zrušil politické strany? Některým politickým stranám Zelenskyj skutečně pozastavil činnost kvůli jejich napojení na Rusko. Další opoziční strany ale na Ukrajině nadále působí, včetně několika opozičních stran v parlamentu.
- Nechal zablokovat majetek Petru Porošenkovi? Na Porošenka Zelenskyj skutečně uvalil sankce, které zahrnovaly zmrazení majetku.
Příspěvek tedy obsahuje kombinaci pravdivých, nepravdivých a zavádějících tvrzení. Z těchto důvodů jsme jej v rámci naší spolupráce s Facebookem označili jako částečně nepravdivý.