Příspěvek zaměňuje odhadovaný výpadek pracovní síly na Ukrajině za plán na dovoz milionů migrantů

Podle příspěvku ztrácí Ukrajina obyvatele „děsivým tempem, (...) miliony Ukrajinců odešly do zahraničí, ve válce zemřely statisíce, armáda patří k nejnižším v Evropě.“ Ukrajinská vláda proto údajně zvažuje v příštím desetiletí přijmout 4,5 milionu dělníků z Asie a Afriky, aby pomohli obnovit zemi po válce. V případě, že by se Ukrajina stala členem Evropské unie, by tím podle autora příspěvku tito lidé získali volný pohyb po celé EU.

Vládní plán a 4,5 milionu pracovníků

Ukrajina skutečně čelí výraznému poklesu populace, za kterým kromě přirozených demografických změn stojí převážně odchod lidí do zahraničí před válkou, další snížení porodnosti od počátku války a válečné ztráty.

V roce 2024 schválila ukrajinská vláda Strategii demografického rozvoje Ukrajiny na období do roku 2040. V dokumentu se píše, že podle odhadu organizace Easy Business bude v příštím desetiletí Ukrajině na trhu práce chybět cca 4,5 milionu pracovníků. Toto číslo uvedl v únoru 2025 na svém facebookovém profilu i tehdejší ukrajinský vicepremiér a ministr pro národní jednotu Černyšov.

Jako řešení kromě navýšení produktivity práce Černyšov zmiňoval rozvoj domácího lidského kapitálu, návrat ukrajinských migrantů a přilákání vysoce kvalifikované zahraniční pracovní síly. V takovém případě by ale podle Černyšova byl potřeba „komplexní dialog“ v zemi. Také podle Strategie demografického rozvoje Ukrajiny chce vláda prázdná místa zaplnit pomocí migrace, primárně ale skrze návrat Ukrajinců ze zahraničí i s jejich dětmi.

Dokument připouští i variantu, že když návrat Ukrajinců nebude stačit, mohli by potenciálně zbývající místa zaplnit i jiní imigranti, například z řad zahraničních studentů, kteří se na Ukrajině adaptují, naučí se jazyk a navážou sociální vazby. O tom, že by tato místa měli masově zaplnit afričtí a asijští dělníci, se v dokumentu ale nic nepíše. Jako další cíle, které by měly vést k řešení demografického problému, pak dokument zmiňuje navýšení porodnosti a podporu rodin, snižování předčasné úmrtnosti nebo zvyšování míry zaměstnanosti.

Zmínky o údajném plánu na přivedení 4,5 milionu afrických a asijských migrantů jsme hledali také na stránkách ukrajinské vlády i na účtech prezidenta Zelenského na sociálních sítích Facebook a X. Tento záměr ale není nikde dohledatelný. O podobném plánu nebo projevu, který by na něj odkazoval, neinformovala ani ukrajinská média.

4,5 milionu lidí, které facebookový příspěvek uvádí, tedy ve skutečnosti neoznačuje cílový počet migrantů, tím méně z Asie a Afriky. Ukrajinská strategie demografického rozvoje do roku 2040 tento údaj uvádí jako počet pracovníků, kteří chybí v ekonomice, a jako svou prioritu pro řešení situace stanovuje zejména návrat Ukrajinců ze zahraničí, podporu porodnosti a rodin, zvyšování zaměstnanosti a zlepšování zdravotního stavu domácí populace.

Svoboda pohybu, volný pohyb, Schengen

Tvrzení z příspěvku, že se „pracovník ze střední Asie (...) po přistoupení (Ukrajiny do EU, pozn. Demagog.cz) stane osobou oprávněnou na volný pohyb po celé EU,“ a mnoho z nich tak může skončit i v Česku, je nepřesné.

Příspěvek zmiňuje několik pojmů – Schengenský prostor a EU, volný pohyb a svobodu pohybu. Schengenský prostor zahrnuje území 29 evropských států, které zrušily hraniční kontroly na svých vnitřních hranicích a zavedly společná pravidla pro kontrolu vnějších hranic a krátkodobé pobyty. Mezi těmito státy je většina členů EU, ale také další státy jako Švýcarsko a Norsko, naopak unijní Irsko a Kypr v Schengenu nejsou.

Svoboda pohybu obecně označuje právo, které chrání svobodu jednotlivce volně se pohybovat a vycestovat i mimo území vlastního státu a znovu se na něj vrátit. Volný pohyb v evropském kontextu zahrnuje právo volně se pohybovat, pobývat, pracovat a studovat v rámci EU a platí pro občany členských států a jejich rodinné příslušníky.

Občané třetích zemí (tedy i případní migranti z Asie a Afriky) plné právo volného pohybu po EU nemají. V rámci bezvízového styku či s tzv. Schengenským vízem se nicméně mohou v zemích Schengenského prostoru svobodně pohybovat po dobu maximálně 90 dnů v jakémkoliv období 180 dnů.

Po pěti letech nepřetržitého (přechodného) pobytu na území EU pak může občan třetí země zažádat o trvalý pobyt a získat tak status dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství. Ten člověku garantuje na trhu práce, v oblasti vzdělávání či sociálního zabezpečení stejná práva jako mají občané členských zemí EU. I zde ale existují různá omezení a právo na volný pohyb není pro dlouhodobé rezidenty automatické.

Občan třetí země, např. z Asie nebo Afriky, se tedy může za určitých podmínek i dlouhodobě usadit na území EU, respektive České republiky. Podle unijních pravidel tomu ale musí předcházet alespoň pětiletý (přechodný) pobyt na území EU. Okamžikem vstupu Ukrajiny do Unie by tam žijící migranti automaticky práva srovnatelná s volným pohybem nezískali.