„Proč Green Deal?“ I relativně malý nárůst koncentrace CO₂ v atmosféře otepluje planetu

Facebookový příspěvek tvrdí, že koncentrace CO₂ v atmosféře dosahuje v současné době 0,037 % a za posledních 50 let se údajně zvýšila pouze o jednu setinu procenta. Kromě toho autor textu hanlivě častuje příznivce ekologických opatření a varuje, že při prudkém poklesu podílu CO₂ v atmosféře by došlo k vyhynutí živých organismů na planetě.

„Za posledních 50 let se obsah CO₂ v atmosféře zvýšil asi jen o 0,01 % (slovy: o jednu SETINU procenta). Kdyby však hodnota klesla pod 0,02 %, vyhynula by na planetě veškerá flora a posléze i fauna…. Tak o čem se to tady sakra bavíme …. Jaký ‚GREEN DEAL‘,” píše doslova příspěvek.

CO₂ jako skleníkový plyn

CO₂ je jedním z hlavních skleníkových plynů, jejichž rostoucí koncentrace v atmosféře zesiluje skleníkový efekt, a tím pádem způsobuje globální oteplování (.pdf, str. 1–2).

Jak skleníkový efekt funguje? Skleníkové plyny absorbují většinu infračerveného záření vyzařovaného povrchem Země, které by jinak odešlo do vesmíru. Tím dochází k ohřívání vzduchu, který po zahřátí také vyzařuje infračervené záření, a část energie se tak vrací zpět Zemi. V důsledku se ohřívá zemský povrch spolu s nejspodnějšími částmi atmosféry (.pdf, .pdf, str. 18).

Právě díky skleníkovému efektu má Země teplotu vhodnou pro život (.pdf, str. 18). Některé studie také uvádějí, že pokud by byla koncentrace oxidu uhličitého příliš nízká, došlo by k omezení růstu rostlin. Pokud se totiž koncentrace CO₂ v ovzduší pohybuje v rozmezí 0,018 až 0,020 %, vykazují moderní rostliny výrazné snížení schopnosti fotosyntézy, přežití, růstu a rozmnožování.

Je tedy možné, že by kvůli příliš nízké koncentraci CO₂ mohlo dojít až úhynu rostlin, jak říká příspěvek. Zároveň ale stále platí, že kvůli příliš vysoké koncentraci skleníkových plynů v atmosféře dochází „ke zvyšování teploty na Zemi se všemi jeho důsledky“ (.pdf, str. 2).

Malý podíl v atmosféře, velký vliv na klima

Přestože oxid uhličitý tvoří jen malou část atmosféry, má i poměrně malý nárůst jeho koncentrace v ovzduší velké dopady na atmosférické procesy (.pdf, str. 2). A to právě z důvodu, že patří mezi skleníkové plyny (.pdf, str. 2), jejichž zvyšující se koncentrace zesiluje skleníkový efekt a v důsledku i zvyšuje teplotu na zemském povrchu (.pdf, str. 2). 

Zvyšování teploty zesiluje regionální a sezónní teplotní extrémy, přívalové deště a dlouhodobá sucha. Mezi další důsledky patří i zmenšování sněhové pokrývky, zrychlování tání ledovců a vzestup hladiny oceánů. „Hladina světových moří stoupá v důsledku globálního oteplování způsobeného člověkem, přičemž v poslední době roste tempem, které nemá za posledních 2 500 let obdoby,“ uvádí k tomu NASA.

Nárůst koncentrace CO₂

Zvýšenou koncentraci skleníkových plynů v atmosféře za posledních několik století připisují vědci zejména lidské emisní činnosti. V tomto časovém horizontu se totiž prudce zrychlilo spalování fosilních paliv. Právě tato činnost, při které vzniká i oxid uhličitý, je vnímána jako hlavní způsob, jakým se člověk podílí na klimatické změně.

Samotnou koncentraci CO₂ lze vyjádřit více způsoby – v procentech, promilích či pomocí počtu částic na milion (parts per million – ppm). Zatímco procento vyjadřuje setinu a promile tisícinu celku, ppm vyjadřuje jeho miliontinu. Poslední zmiňovaný způsob vyjádření je v tomto případě ten zdaleka nejpoužívanější.

Podle dat amerického Národního ústavu pro oceán a atmosféru (NOAA) dosáhla v roce 2022 koncentrace CO₂ v atmosféře 417 ppm, v roce 2023 419 ppm. O padesát let dříve, v roce 1973, dosahovala koncentrace CO₂ v atmosféře 330 ppm. Podobná data uvádí i další instituce, mezi nimi i Čínský meteorologický ústav (.pdf, str. 2).

Pokud bychom nepoužili vyjádření v ppm, ale v procentech, odpovídala v roce 2023 koncentrace CO₂ v atmosféře 0,0419 % (výše zmíněných 419 ppm). V roce 1973 to bylo 0,033 %. Rozdíl mezi těmito hodnotami je sice přibližně 0,01 procentního bodu, zároveň se ale jedná o nárůst o 27 %, tedy více než o čtvrtinu. 

Příspěvek obsahuje také obrázek s grafem, podle kterého je koncentrace CO₂ v atmosféře 0,037 %. Ten je zjevně staršího data, protože taková hodnota byla zaznamenána naposledy kolem roku 2002.

Vhodné je zmínit, že k nárůstu nedochází jen v posledních 50 letech. Prudký růst spalování fosilních paliv totiž trvá již od průmyslové revoluce. Ve srovnání s obdobím na jejím počátku, přibližně v roce 1750, se v dnešní době koncentrace CO₂ v atmosféře zvýšila o 50 %.

Green Deal a emise CO₂

Příspěvek rovněž zmiňuje Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu. Ta si klade za cíl omezit dosavadní množství emisí skleníkových plynů vypouštěných v EU, včetně emisí CO₂. Unie předpokládá, že s přijetím jednotlivých pravidel, která s Green Dealem souvisejí, dojde do roku 2030 ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990.

Do roku 2050 podle plánu Zelené dohody bude EU klimaticky neutrální. To by znamenalo, že bude do atmosféry vypouštět jen takové množství emisí, které z ní dokáže odstraňovat, a výsledná bilance emisí tak bude v Unii nulová. Cílem je tedy koncentraci skleníkových plynů lidskou činností dále nezvyšovat.

Návrh Zelené dohody schválila v roce 2020 Evropská rada a odsouhlasila jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima. K jeho přijetí došlo v roce 2021. Jedním ze souvisejících opatření je například nařízení zakazující prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035, které má přispět právě ke snížení emisí CO₂.

„Doprava je jediným odvětvím, v němž emise skleníkových plynů rostou,“ zdůvodňuje Evropská komise prosazenou legislativu. Zároveň upřesnila, že emise skleníkových plynů ze silniční dopravy „představují téměř 20 % celkových emisí skleníkových plynů v EU“.

Závěr

Facebookový příspěvek tvrdí, že za posledních 50 let se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvýšila jen o „jednu setinu procenta“ a v této souvislosti kritizuje Zelenou dohodu pro Evropu. Autor textu ale neuvádí přesnou hodnotu a zaměňuje vyjádření v procentech a v procentních bodech. Koncentrace CO₂ v atmosféře se mezi lety 1973 a 2023 zvýšila o 0,01 p. b., zároveň ovšem narostla zhruba o 27 %, tedy o více než čtvrtinu.

Přestože je podíl oxidu uhličitého v atmosféře malý, i poměrně nízký nárůst koncentrace má – slovy Akademie věd ČR – „citelné důsledky“ (.pdf, str. 2). Vyšší koncentrace CO₂ totiž zesiluje skleníkový efekt, čímž se zvyšuje teplota na Zemi. To v důsledku vede např. k zesilování teplotních extrémů, tání ledovců a vzestupu hladiny oceánů.

Z uvedených důvodů jsme příspěvek v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook označili pro chybějící kontext.