Procento sem - procento tam

Publikováno 13. března 2013

Předseda Věcí veřejných Vít Bárta v nedělních Otázkách Václava Moravce pokračoval ve svém tažení za levnější potraviny. Tentokrát konfrontoval své návrhy s Andrejem Babišem, majitelem největšího potravinářského holdingu a předsedou hnutí ANO 2011. Pro Víta Bártu ovšem tento diskusní střet nedopadl dobře. Mnoho jeho výroků totiž bylo nepravdivých.

Předseda Věcí veřejných Vít Bárta v nedělních Otázkách Václava Moravce pokračoval ve svém tažení za levnější potraviny. Tentokrát konfrontoval své návrhy s Andrejem Babišem, majitelem největšího potravinářského holdingu a předsedou hnutí ANO 2011. Pro Víta Bártu ovšem tento diskusní střet nedopadl dobře. Mnoho jeho výroků totiž bylo nepravdivých.

Vít Bárta například během pořadu uvedl alarmující zprávu o tom, že za poslední dva roky stoupla cena rohlíků o 40 %. Při bližším zkoumání toho výroku a informací dohledatelných na stránkách Českého statického úřadu zjistíme, že došlo k navýšení polovičnímu (přesně o 21,57 %).

Dále jsme se mohli dozvědět, že (cituji): „Objektivně v Česku máme potraviny o 20 % dražší než v Německu.“ Pokud si dáme tu práci a podíváme se na statistiky Eurostatu, zjistíme, že je to zcela opačně. Ceny potravin nelze srovnávat pouze tím způsobem, že si uděláme výlet za hranice, nakoupíme určité zboží a porovnáme s cenami zde. Pro porovnání cen potravin se používá totiž index cenové hladiny. Výchozí hodnotou (100) toho indexu je průměr cenové hladiny všech 27 členských států EU. Index cenové hladiny potravin v Německu je pak roven 106,8, zatímco index cenové hladiny potravin v České republiky je roven 86,9. Zjednodušeně řečeno, některé potraviny v Německu mohou být levnější, celkově to však neplatí a v dlouhodobější perspektivě stojí v Německu stejné množství potravin více peněz, než v České republice.

Posledním příkladem z celkem pěti nepravdivých výroků Víta Bárty budiž jeho výrok o tom, že v roce 2011 byly ceny pekárenských výrobků katapultovány rekordně vysoko. Ano, je pravdou, že během zmiňovaného roku ceny pečiva stouply. Kdyby si ovšem dal Vít Bárta při svém „potravinářském průzkumu“ víc práce a šel dále do minulosti, zjistil by, že k nejvyššímu navýšení těchto cen došlo v roce 2008. Je třeba podotknout, že tehdy se na cenách potravin mimo jiné podepsala změna dolní sazby DPH z pěti na devět procent.

Vít Bárta nás nezklamal v tom, že během diskuse představil spoustu krásně nachystaných grafů, pozadu nezůstala čísla a procenta – ovšem příště by si měl lépe ověřit správnost těchto údajů.

Všechny ověřené výroky z nedělní diskuse si pak můžete přečíst zde.

Autorem dnešního textu je Filip Zajíček, analytik projektu Demagog.CZ