Prohlášení se za „bývalého Čecha“ na korespondenční volbu nestačí, je třeba doložit ztrátu občanství
Meta fact-check 19. června 2025
Zmíněné video tvrdí, že k získání českého občanství se stačí pouze v čestném prohlášení označit za „bývalého Čecha“, čímž údajně vznikne právo volit korespondenčně. Vláda si tímto způsobem má podle videa „vyrobit“ pět až deset milionů voličů, kteří ji budou volit. Video také uvádí, že noví občané získají nárok na zdravotní péči v Česku.
V následujících odstavcích se zaměříme na to, jaké změny přineslo zavedení korespondenční volby, kdo může podle českého práva volit korespondenčně a zda je možné, aby cizinci pouhým čestným prohlášením získali české občanství a s ním i volební právo.
Korespondenční volba
Korespondenční volbu mohou využít čeští občané žijící dlouhodobě v zahraničí. Týká se voleb do Poslanecké sněmovny, prezidentských voleb a voleb do Evropského parlamentu. Aby mohli hlasovat korespondenčně, musí být zapsáni do voličského seznamu u příslušného zastupitelského úřadu a požádat o vydání písemnosti ke korespondenčnímu hlasování, a to buď osobně, nebo např. prostřednictvím datové schránky či portálu veřejné správy.
Žádost musí obsahovat mj. adresu mimo území České republiky, na kterou chce zaslat dokumenty ke korespondenčnímu hlasování. Zastupitelský úřad pak těmto voličům pošle identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování. Na identifikačním lístku pak lidé svým podpisem stvrdí, že hlasují sami za sebe.
Korespondenčně tak mohou volit pouze čeští občané zapsaní v seznamu voličů. Cizinci by museli nejprve občanství získat.
Získání českého občanství
Zákon o státním občanství z roku 2013 umožňuje získat občanství osobám, které v minulosti přišly o české, nebo československé občanství. K tomu je potřeba podat prohlášení a doložit potřebné úřední dokumenty, zejména doklad prokazujícího „datum a způsob pozbytí“ občanství. Od roku 2019 mohou za stejných podmínek získat občanství i děti a vnoučata bývalých českých nebo československých občanů.
Možnost získat státní občanství prohlášením se týká především občanů, kteří byli nuceni emigrovat z Československa po roce 1948 (.pdf, str. 3). Tato možnost se však nevztahuje na osoby německé či maďarské národnosti, které přišli o československé občanství na základě Benešových dekretů, ani na ty, kteří o občanství přišli v důsledku dohody o odstoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu. Nárok na nabytí českého občanství tímto způsobem také nemají ani osoby, které se po roce 1969 staly v souvislosti s federalizací Československa slovenskými občany.
Podle novely z roku 2013 se občany ČR mohli stát rovněž potomci Čechoslováků narození mimo republiky v letech 1949–1969, kterým komunistický režim znemožnil získat občanství. Tito lidé mohli však o občanství požádat jen do 1. ledna 2015. Řada krajanů včetně potomků tzv. Wintonových dětí se za takto krátký čas o novém zákonu ani nedozvěděla.
V listopadu 2023 skupina poslanců představila návrh novely (.pdf), která by rozšířila možnost získání občanství i na pravnoučata emigrantů, kteří o občanství přišli (.pdf, str. 7). Návrh také opětovně otevřel možnost získat občanství pro děti emigrantů narozené v zahraničí v letech 1949-1969 (.pdf, str. 14–15 z 18). Nadále by však platila povinnost doložit dokumenty o ztrátě občanství u přímých předků (.pdf, str. 14–15 z 18). Vláda k návrhu zaujala kladné stanovisko (.pdf, str. 2 z 2), ale k jeho projednání ve Sněmovně zatím nedošlo.
Je vhodné doplnit, že podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) získalo v roce 2023 české občanství 6 389 cizinců, z nichž 957 lidí byli bývalí čeští občané a jejich potomci, kteří občanství nabyli prostřednictvím prohlášení (.xlsx). I v předchozích letech české občanství prostřednictvím prohlášení nabyly vyšší stovky lidí. Zjevně se tedy nejedná o způsob, kterým by se ve velkém „vyráběli“ voliči.
Zákon tedy skutečně umožňuje lidem, kteří přišli o české nebo československé občanství, jej získat zpět prostřednictvím prohlášení. Vedle prohlášení je však třeba předložit dokumenty, které dokládají pozbytí občanství bývalého občana či jeho předka. Není tedy možné české občanství získat pouhým prohlášením se za „bývalého Čecha“.
Počet českých krajanů v zahraničí
Podle odhadů Ministerstva zahraničních věcí (MZV) z roku 2015 žilo v zahraničí přibližně 2 až 2,5 milionu osob českého původu. Nejpočetnější krajanská komunita se nachází ve Spojených státech amerických, kde se k českým kořenům hlásí zhruba 1,4 milionu lidí. Významné české diaspory lze nalézt také ve Velké Británii a v Kanadě, každá z nich čítá přibližně 100 tisíc osob.
Velká část lidí s českými kořeny v zahraničí ovšem nemá nárok na české občanství. V případě USA proběhla největší vlna vystěhovalectví z českých zemí do USA před rokem 1918 (.pdf, str. 15, 18). Tito vystěhovalí Češi, kteří trvale žili v USA, přitom po roce 1918 podle tehdy platných zákonů nemohli získat československé státní občanství (.pdf, str. 13–28), proto o něj následně nemohli ani přijít. Protože je ztráta občanství předků podmínkou pro vznik nároku na české občanství, na potomky těchto emigrantů se zákon ani navrhovaná novelizace nevztahuje (.pdf).
Video pochází z webu Paralelně.cz, který v minulosti například šířil nepravdivé informace o pandemické dohodě Světové zdravotnické organizace. Ve videu vystupuje vojenský analytik Martin Koller, který v březnu 2022 na Českém rozhlase prezentoval některé nepodložené informace o válce na Ukrajině, například že většina uprchlíků z Ukrajiny jsou ekonomickými migranty, nebo že ukrajinští vojáci používají ve velkém rozsahu civilisty jako živé štíty. Vedení Zpravodajství ČRo se následně za rozhovor omluvilo.
Ani sudetští Němci jakožto bývalí českoslovenští občané, kteří byli po 2. světové válce z Československa odsunuti na základě Benešových dekretů, nemají nárok na získání českého občanství prohlášením. Počet lidí v zahraničí, kteří by mohli získat české občanství prohlášením, je tak zjevně výrazně nižší než „pět až deset milionů“ o kterých hovoří video na facebooku.
Nárok na zdravotní péči
Video dále tvrdí, že lidé, kteří získají české občanství prohlášením, budou mít nárok na zdravotní péči v ČR. Nárok na veřejné zdravotní pojištění v ČR mají pouze osoby s trvalým pobytem na území ČR. Podle mezinárodních smluv se zároveň musí občané odhlásit ze systému českého zdravotního pojištění, pokud vykonávají výdělečnou činnost v některých smluvních státech, například v zemích EU nebo USA.
Shrnutí
Video tvrdí, že k získání českého občanství a přístupu k zdravotnictví stačí označit se za bývalého Čecha. Tímto způsobem si prý vláda chce „vyrobit“ pět až deset milionů nových voličů, kteří by vládní strany podpořili prostřednictvím korespondenčního hlasování. Ve skutečnosti je ale k prohlášení o nabytí občanství nutné doložit, že osoba nebo její přímý předek skutečně české nebo československé občanství ztratili. Nárok na získání občanství prohlášením tak má jen malá skupina lidí s českým původem, typicky potomci emigrantů, kteří z Československa odešli po roce 1948. Každoročně tímto způsobem české občanství získají jen vyšší stovky osob. Češi žijící v zahraničí se navíc nemohou automaticky přihlásit ke zdravotnímu pojištění v ČR, pokud nemají trvalý pobyt v ČR nebo v zahraničí pracují. V rámci naší spolupráce s Facebookem jsme proto video označili jako nepravdivé.
Video s totožným obsahem sdílela na facebooku a instagramu také aktivistka Nela Lisková, která smyšlené zprávy šíří opakovaně. Její video jsme také označili jako nepravdivé.