Reálné mzdy pracujících a platy politiků

Zpráva OSN a vývoj reálných mezd

Text příspěvku upozorňuje na zprávu OSN ze 30. listopadu 2022, podle které je Česká republika údajně „druhý nejhorší stát na celém světě podle míry poklesu reálných mezd pracujících,“ tedy skutečných (nominálních) mezd snížených o inflaci. Podle příspěvku se má jednat o pokles -6,8 %, státem s nejhorším výsledkem -7,6 % má být Nikaragua. Naopak nejlepší výsledek dle autora textu zaznamenalo Maďarsko „s reálným zvýšením kupní síly zaměstnanců o 12 %“.

Mezinárodní organizace práce (ILO), která spadá pod OSN, skutečně vydala 30. listopadu zprávu (.pdf) týkající se vývoje reálných mezd zaměstnanců. V datovém přehledu (.xlsx), z něhož zpráva vychází, je v roce 2022 skutečně Nikaragua s hodnotou -7,6 % nejhorším státem, před ní se umístily ještě Polsko a Brazílie, Česká republika se pak v přehledu objevuje se 4. největším poklesem reálných mezd, a to o 6,8 %. Co se týká Maďarska, to podle zprávy skutečně dosahuje kladných čísel a reálné mzdy se zde zvýšily o 12,4 % (.xlsx). V tabulce se tak Maďarsko umístilo na první příčce.

Hodnoty uvedené ve facebookovém příspěvku tedy přibližně odpovídají přehledu ILO. Co už příspěvek pomíjí je, že se nejedná o srovnání všech světových zemí. Srovnání za rok 2022 například vůbec neobsahuje informace o vývoji mezd mj. v osmi zemích EU. Celkově statistika ILO nabízí v případě roku 2022 jen data pro 41 zemí (.xlsx), většina států světa tedy chybí.

Přehled ILO zároveň obsahuje jen data za „několik měsíců, za které byly údaje k dispozici“ v době vzniku dokumentu (.pdf, str. 36–37) a nevěnuje se vývoji inflace v druhém pololetí roku 2022. ILO ve zprávě píše (.pdf, str. 15), že pokles mezd je způsobený rostoucí inflací v kombinaci se zpomalením hospodářského růstu. Pokud se zaměříme na inflaci, ta byla v Česku a Maďarsku počátkem roku rozdílná. V ČR se už od začátku ledna 2022 začala míra meziroční inflace pohybovat kolem 10 %, oproti tomu v Maďarsku se přehoupla přes 10 % až v květnu. Na konci prvního pololetí v červnu 2022 inflace v Česku dosáhla 17,2 %, v Maďarsku „jen“ 11,7 %. V září se ale situace otočila a míra inflace v Maďarsku od té doby převyšuje míru inflace v České republice.

Statistika ILO tedy opravdu řadí Maďarsko na první místo žebříčku zemí s nejvyšším růstem reálných mezd, naopak Česko je čtvrté od konce. Tato statistika má nicméně svá omezení: Nezahrnuje všechny státy světa, ale pouze 41 z nich, navíc zachycuje vývoj reálných mezd mezi prvními pololetími roku 2021 a 2022. Vzhledem k vývoji inflace v posledních měsících tak toto srovnání neposkytuje reálný popis aktuální situace.

Navýšení platů politiků

V příspěvku se dále píše o navýšení platů českých politiků o 10 %, které měla 30. listopadu schválit vláda Petra Fialy. V listopadu přijaté (.pdf) navýšení o 10 % se nicméně týká jen členů zastupitelstev obcí a krajů (.pdf, str. 2–3). Komunálním politikům se díky schválené novelizaci stávajícího nařízení od ledna 2023 platy zvýší po dvouletém zmrazení (.pdf, str. 1–2), k poslednímu navýšení totiž došlo v lednu 2020.

Od roku 2018 (.pdf) má Ministerstvo vnitra povinnost každoročně vládě předložit návrh na zvýšení odměn zastupitelů obcí a krajů, pokud se průměrná hrubá nominální mzda v ČR za předminulý rok zvýší o více než 2,5 % (.pdf, str. 1–2). Na tuto skutečnost upozorňuje i Ministerstvo vnitra v tiskové zprávě ze 30. listopadu.

Navýšení odměn se týká primárně uvolněných zastupitelů, kteří dostávají finanční odměnu ze zákona, v případě neuvolněných zastupitelů (kteří funkci nevykonávají na plný úvazek, pozn. Demagog.cz), je podle ministra vnitra Víta Rakušna „jen na vůli zastupitelů, zda (...) k navýšení odměn přistoupí“. Podle zákona totiž o výši odměn pro neuvolněné členy rozhoduje právě samotné zastupitelstvo. Dodejme, že odměny jsou vypláceny z rozpočtů samospráv, a ne ze státního rozpočtu.

Ve spojitosti s 10% navýšením platů politiků příspěvek také uvádí, že si český politik „za dva roky na výplatě pohorší jen o 8,8 %“. Plat zastupitele-hejtmana malého kraje nyní (stejně jako v roce 2021) například činí 128 878 Kč, od roku 2023 to podle novelizace bude 141 766 Kč (.pdf, str. 2–3). Za rok 2021 dosáhla inflace 3,8 % a pro rok 2022 Ministerstvo financí předpokládá inflaci ve výši 15 %. Pokud by se původní plat v letech 2021 a 2022 zvýšil tak, aby jeho hodnota zůstala zachována, měl by na začátku roku 2023 dosahovat 153 842 Kč. S platem 141 766 Kč si tedy hejtman při započítání vlivu inflace „pohorší“ o 8,5 %. Tuto hodnotu tedy námi ověřovaný příspěvek na Facebooku uvádí téměř přesně.

Co se týká platů vrcholných politiků, ty se podle plánu vlády od ledna také zvýší. Vláda podle říjnového vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury neplánuje v roce 2023 ponechat jejich platy beze změny, jako tomu bylo loni a předloni. Platy poslanců, senátorů i členů vlády tak mohou skokově vzrůst. Podle zákona se odvíjí od průměrné mzdy, která v posledních letech rychle rostla. Sněmovna ale může rozhodnout o tom, že k navýšení nedojde, což udělala v minulých letech. Pokud k tomuto kroku Sněmovna pro rok 2023 nepřistoupí, zvýší se poslancům i senátorům od nového roku platy o 13 %. Při započítání vlivu inflace v roce 2021 a 2022 si tak poslanci a senátoři za dva roky „pohorší“ o 5,9 %.

V příspěvku je tedy správně uvedeno, že se od příštího roku zvýší platy politiků. Pravdivá je také informace týkající se vládního rozhodnutí o navýšení o 10 %. Autor příspěvku nicméně pomíjí, že vláda Petra Fialy rozhodla pouze o navýšení platů obecních a krajských zastupitelů, zatímco navýšení platů českých politiků probíhá automaticky. Vláda se pouze rozhodla tento automatický mechanismus nechat proběhnout.

Připravované návrhy zákonů

Autor příspěvku dále uvádí, že vláda, přesněji Ministerstvo vnitra, připravuje návrh zákona na automatickou valorizaci platů politiků podle „vývoje mezd a inflace“. Z veřejně dostupných zdrojů či záznamů v elektronické knihovně legislativního procesu (VeKLEP) vyplývá, že žádný takový návrh nebyl doposud předložen.

Dále příspěvek tvrdí, že ministr financí Zbyněk Stanjura chystá zákon, „aby se důchodcům přestaly automaticky valorizovat důchody podle vývoje mezd a inflace“. V říjnu letošního roku Stanjura mluvil o tom, že by se mohlo začít diskutovat o změně mechanismu valorizace důchodů. Podle současného principu, daného zákonem o důchodovém pojištění, se důchody navyšují o inflaci, respektive růst indexu spotřebitelských cen (domácností v Česku, případně domácností důchodců) a o polovinu růstu reálných mezd.

13. listopadu 2022 Česká televize uvedla, že ODS, KDU-ČSL a TOP 09 „uvažují o pomalejším růstu důchodů“ a ministr financí zvažuje takový návrh „zařadit do úsporného balíčku, kterým chce v roce 2024 ušetřit 70 miliard korun“. Uvedené vládní strany nicméně nemluvily o zrušení automatické valorizace důchodů podle vývoje mezd a inflace, ale o návratu k valorizačním pravidlům z roku 2017. Do roku 2017 se totiž důchody zvyšovaly o růst inflace a „třetinu“ růstu reálných mezd. Od roku 2018 došlo ke změně a navýšení na „polovinu“ růstu reálných mezd.

Závěr

Příspěvek tvrdí, že podle zprávy OSN se Česko v celosvětovém srovnání vývoje reálných mezd zaměstnanců nachází na druhém nejhorším místě. Data zveřejněná organizací ILO (při OSN) sice ukazují ČR na 4. místě, srovnání ale zahrnuje jen 41 zemí, tedy zlomek států světa. Data navíc zachycují vývoj do poloviny roku 2022 a neprojevuje se v nich turbulentní vývoj inflace v posledních měsících, vč. výrazného zhoršení situace v Maďarsku.

V případě navýšení platů politiků vláda 30. listopadu rozhodla, že dojde k 10% nárůstu platů zastupitelů obcí a krajů, nikoliv poslanců a senátorů či členů vlády. Je nicméně pravda, že vláda uvedla, že pro rok 2023 neplánuje zachovat zmrazení platů ústavních činitelů, které by tak od nového roku měly, dle platných pravidel, skokově narůst o 13 %.

Co se týče údajného návrhu Ministerstva vnitra o navázání automatického navyšování platů politiků na růst inflace (tedy nejen na výši průměrné hrubé mzdy), informace o něm nelze ve veřejných zdrojích dohledat. Zástupci vlády také nemluvili o zrušení valorizace důchodů, ale jen o úpravě valorizačního mechanismu a zpomalení růstu, který by se počítal podle růstu inflace a „třetiny“ růstu mezd.

Z výše uvedených důvodů jsme proto příspěvek v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook označili jako částečně nepravdivý.

Na závěr dodejme, že příspěvek dříve sdílela také Zuzana Majerová, bývalá poslankyně a nynější předsedkyně strany Trikolora.