Příspěvek doplněný videem s názvem „Zloděj křičí: chyťte zloděje!“ obviňuje prezidenta Pavla z toho, že se chová pokrytecky, když kritizuje Filipa Turka za způsob, jakým se staví ke svým kauzám. Video stojí především na sestřihu několika různých Pavlových vystoupení.
V prvním z nich prezident uvádí, že by se Filip Turek měl „chovat jako chlap“, přiznat se, když udělá chybu, a „nevymýšlet si jako malý kluk“. Ve dvou dalších pak mluví o své předlistopadové minulosti. Nejdřív v rámci rozhovoru zmiňuje, že nikdy nebyl členem kontrarozvědky, v dalším klipu pak tvrdí, že svou příslušnost k rozvědce nikdy neskrýval. Autor videa tak zjevně naznačuje, že Petr Pavel byl členem kontrarozvědky a že o této skutečnosti v minulosti lhal.
Původ použitých videí
Video je kompilací tří Pavlových vystoupení, všechny použité klipy jsou autentické. První z nich pochází z livestreamu, ve kterém prezident reaguje (video, čas 11:45) na dotaz, proč odmítá jmenovat Filipa Turka ministrem. Zdůrazňuje zde, že ministři Českou republiku reprezentují navenek a zároveň dávají příklad občanům. V této souvislosti mimo jiné uvádí, že Filip Turek dlouhodobě dával najevo fascinaci nacistickým režimem, což se podle Pavlových slov snažil znevěrohodnit odkazováním na specifický smysl pro humor či tvrzením, že příslušné příspěvky na sociálních sítích psali jeho přátelé, kterým půjčil telefon. Právě kritika tohoto přístupu (video, čas 14:10) tvoří úvod šířícího se videa.
Druhý použitý klip pochází z rozhovoru z června 2022 v rámci pořadu Prostor X moderovaného Čestmírem Strakatým. Zde se před prezidentskými volbami Pavel rozsáhle věnoval i své minulosti, např. svému rozhodnutí vstoupit do KSČ či působení v armádě. V části rozhovoru (video, čas 19:34), která se objevuje v příspěvku, skutečně říká, že v kontrarozvědce nikdy nepůsobil.
Poslední úryvek pak pochází z Pavlova rozhovoru v pořadu Spotlight pro Aktuálně.cz z března roku 2023. V něm potvrzuje (video, čas 38:13), že byl před rokem 1989 příslušníkem vojenské rozvědky, a dodává, že tento fakt ani nikdy neskrýval.
V kontrarozvědce Pavel skutečně nikdy nepůsobil
Petr Pavel sloužil v armádě (.pdf, str. 5) od roku 1983, svou kariéru v tehdejší Československé lidové armádě (ČSLA) v 80. letech začínal jako velitel čety u 22. výsadkového pluku speciálního určení v Prostějově. Tento vojenský útvar byl v té době zařazen (.pdf, str. 21) pod Zpravodajskou správu Západního vojenského okruhu (.pdf, str. 37). Formálně se jednalo o vojenskou rozvědku (.pdf, str. 9), která podléhala Federálnímu ministerstvu národní obrany.
Nešlo tedy o vojenskou kontrarozvědku, jež se věnovala např. odhalování aktivit západních tajných služeb na našem území a spadala pod tehdejší Ministerstvo vnitra (.pdf, str. 9), ani o civilní kontrarozvědku, patřící ke Státní bezpečnosti (.pdf, str. 9). To, že Petr Pavel nebyl příslušníkem ani spolupracovníkem StB, vyplývá z jeho lustračního osvědčení vydaného Ministerstvem vnitra v roce 1992.
V roce 1988 byl Petr Pavel formálně přemístěn pod Generální štáb ČSLA a zahájil tříleté postgraduální studium vojenského zpravodajství. Studium dokončil až po sametové revoluci, v roce 1991, a počátkem 90. let pracoval pro Vojenské zpravodajství.
Po revoluci Pavel např. sloužil jako zástupce vojenského a leteckého přidělence ČR v Belgii, Nizozemsku a Lucembursku nebo se zúčastnil mise UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. V roce 2012 byl Pavel jmenován náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky a v roce 2015 byl zvolen předsedou Vojenského výboru NATO.
Petr Pavel tedy byl příslušníkem vojenského zpravodajství a s velkou mírou zjednodušení lze říci, že působil jako rozvědčík. O tom, že by pracoval pro kontrarozvědku, nejsou k dispozici žádné doklady.
Petr Pavel příslušnost k rozvědce nepopíral
Petr Pavel na svém webu Spolu silnější zveřejnil dokumenty o své činnosti za minulého režimu již v roce 2020, tedy necelé dva roky před prezidentskou kampaní. Na webu k dokumentaci uvádí: „V Archivu bezpečnostních složek (…) jsou uloženy 3 soubory dokumentů, které se týkají tehdejší vojenské služby Petra Pavla: standardní osobní spis vojáka z povolání (KP-4248 V), osobní svazek vedený Zpravodajskou správou Generálního štábu (50 148) a Záznamní list k prověřované osobě pro styk se státním tajemstvím (B-949-5).“
To, že před revolucí působil pod Zpravodajskou správou Generálního štábu, tedy Petr Pavel neskrýval. Během prezidentské kampaně nicméně tvrdil, že jeho příslušnost k vojenské rozvědce byla pouze formální. V rozhovoru v rámci podcastu Ptám se já uváděl, že zpravodajská správa nebyla pouze vojenskou zpravodajskou službou, ale že pod ni spadaly i všechny druhy průzkumů. V dokumentu Fakta a mýty publikovaném na webu Spolu silnější Pavlův tým tvrzení, že byl před revolucí příslušníkem vojenské rozvědky, označoval jako nepřesné s argumentem, že jeho útvar spadal pod Zpravodajskou správu pouze organizačně (.pdf, str. 2). Petr Pavel tedy svoji příslušnost k vojenské rozvědce marginalizoval, zároveň ji ale nijak nepopíral.
Závěr
Příspěvek na facebooku naznačuje, že Petr Pavel svým veřejným vyjádřením, že byl před rokem 1989 příslušníkem vojenské rozvědky, popřel svá dřívější slova o tom, že nikdy nebyl členem kontrarozvědky.
Petr Pavel před revolucí působil ve 22. výsadkovém pluku speciálního určení v Prostějově, který formálně spadal pod Zpravodajskou správu Západního vojenského okruhu. Tuto skutečnost Petr Pavel nijak netajil, byť uváděl, že jeho útvar pod vojenskou rozvědku spadal pouze organizačně. Ve vojenské kontrarozvědce, která se od vojenské rozvědky liší, nikdy nepůsobil. Stejně tak neexistují doklady o tom, že by byl jakkoliv spojen s civilní kontrarozvědkou, spadající pod StB. O tom, že s StB nespolupracoval, svědčí jeho lustrační osvědčení.
Autor videa využívá skutečná vyjádření Petra Pavla, která ale nesprávně interpretuje. Zaměňuje pojmy „rozvědka“ a „kontrarozvědka“ a vytváří dojem, že Petr Pavel lže, když se o působení v obou subjektech vyjadřuje rozdílně. Příspěvek jsme proto v rámci spolupráce s Facebookem označili pro chybějící kontext.