Samoživitelky a jejich postavení v ČR #vyrokdne

Publikováno 25. dubna 2017

Lidovci v minulých dnech rozčeřili české mediální vody výroky o samoživitelkách, které by měly nést zodpovědnost za to, s kým mají dítě (Jiří Čunek), a najít si nového partnera (Pavel Bělobrádek). Jaká je ale situace matek samoživitelek a kolik jich v ČR vůbec je?

Samoživitelky si musí najít jiného chlapa. Pokud tipujute, že autorem tohoto výroku je zarytý šovinista či stoupenec patriarchátu, mýlíte se. Tato slova pronesl před pár dny jindy svým projevem kultivovaný předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Znám pro svůj specifický humor snažil se později ve své omluvě výrok prezentovat jako nadsázku, na druhou stranu ke cti lze Pavlu Bělobrádkovi přičíst, že v momentu, kdy se jeho rozhovor pro The Student Times začal propírat v médiích, přispěchal s omluvou, což není v české politické kultuře častým zvykem.

Bělobrádek není jediným lidoveckým politikem, který má na podobu rodiny pouze ty nejtradičnější názory. Obnovená kometa Jiří Čunek se dere zpět na celostátní výsluní lidovecké politiky i se svými ortodoxními pohledy na pojetí rodinného života. Naposledy před několika dny v rozhovoru pro deník Echo Čunek ženám vzkázal, že pokud se špatně rozhodly, s kým si pořídily dítě, musí za to nést následky.V kontextu veřejné debaty, která v těchto dnech probíhá, jsme se rozhodli vám přinést vhled do tématu, jak to s matkami samoživitelkami je a není.

Půl milionu neúplných domácností a ohrožení chudobou
Tzv. neúplných rodin je v ČR podle posledních údajů ČSÚ za rok 2016 zhruba půl milionu, přičemž 165 tisíc rodin se skládá z jednoho rodiče a jím živených dětí (nebo dítěte). V těchto rodinách (s. 1) byla (v roce 2013) přitom rodičem v devíti desetin případů žena. Studie (.pdf, s. 205) o ženách v rodinných domácnostech s dětmi z roku 2016 dává podrobnější pohled konkrétně na ženy v neúplných rodinách: v roce 2014 bylo neúplné rodině s dětmi do 15 let 151 tisíc žen, přičemž toto číslo od 90. let stoupá, jak je vidět v následující převzaté tabulce:



Zdroj: Ondřej Nývlt, ČSÚ


Neúplné rodiny jsou přitom častěji ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, jak ukazuje následující graf ČSÚ z roku 2013.
Vidíme, že tohoto riziko v ČR klesá, ale stále je vysoké. Nejnovější data za rok 2016 navíc ukazují, že pod 60 % mediánu - tedy pod hranici ohrožení příjmovou chudobou - příjmů spadá 42 % neúplných rodin v porovnání s 14 % úplných rodin s dětmi, to je tři krát méně.


Zdroj: ČSÚ

Na co mají nárok od státu?
A na jaké dávky mají samoživitelky, popřípadě samoživitelé nárok? Je jich celá řada. Po porodu mají matky nárok především na porodné, které se vyplácí jako jednorázový příspěvek. Dále se jedná o peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou) a rodičovský příspěvek (rodičovská). Tyto dávky jsou poskytovány automaticky.

Porodné
13 000 (narození jednoho dítěte), 23 000 (narození dvou a více dětí), 10 000 (narození druhého dítěte)
Mateřská
vypočítaná podle příjmu za posledních 12 měsíců
Rodičovská
měsíčně 11 500 (nejrychlejší varianta), 3 600 (pomalá varianta – v tomto případě je prvních 9 měsíců dávka navýšena na 7600)

Další dávky jsou poskytovány pouze s ohledem na sociální situaci matky samoživitelky nebo otce samoživitele. V tomto případě se jedná o příspěvek na bydlení, přídavky na děti, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, dávka mimořádné pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na ošetřovné dítěte. Dále jsou vypláceny také speciální dávky, a to v případech, zdravotního postižení nebo v případě, svěření dítěte do pěstounské péče. Samoživitelé a samoživitelky mají samozřejmě nárok také na některé příspěvky, které náleží úplným rodinám s dětmi. Jedná se například o pohřebné, které náleží rodiči, který platí za pohřeb nezaopatřeného dítěte.

Situaci matek, respektive neúplných rodin má zlepšit také zálohované výživné. Jeho principem je vypláceno státem na děti, kterým ho neplatí jeden z povinných rodičů. Cílem zálohovaného výživného je zlepšit nepříznivou situaci neúplných rodin, které se musejí potýkat s tím, že rodič řádně nehradí soudem stanovené výživné.

Na začátku března letošního roku předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vedené Michaelou Marksovou do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona, který má zálohované výživné zavést. Vláda tento návrh schválila 29. 3. 2017. Vládní návrh zákona o zálohovaném výživném předložila vláda sněmovně 30.3. 2017. Výbor pro sociální politiku následně navrhl projednání návrhu zákona v Ústavně právním výboru. Následovat bude první čtení návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. Nakolik tato předloha daný problém vyřeší, je ovšem samozřejmě otázkou a ukáže to až případná praxe.


Dnešní text připravili Lenka Chudomelová, Jiří Uhlíř, Kristýna Vojáčková a Anna Kloudová.

Líbí se vám naše práce? Podpořte nás. Děkujeme!