Sankce proti Rusku?

Výrok Libora Roučka hodnotíme jako pravdivý, neboť Evropská rada dne 6. března 2014 skutečně vydala stanovisko (.pdf), ve kterém hrozí Rusku sankcemi – například ve formě uzavření hranic EU pro ruské občany, zmrazení aktiv či zrušení summitu G8 plánovaného pro rok 2014 v ruském Sochi.

K situaci na Krymu se již vyjádřila řada politiků a je pravda, že jejich názory na uvalení sankcí proti Rusku se různí.

Prezident Miloš Zeman je proti sankcím, protože dle jeho názoru nikam nevedou, což demonstruje na příkladu Kuby. V této otázce se Zeman shoduje s Bohuslavem Sobotkou i s Andrejem Babišem. Podle Sobotky by plošné hospodářské sankce ze strany Evropské unie poškodily evropskou ekonomiku, protože je s Ruskem velmi provázaná. Podobné stanovisko zaujímá i Andrej Babiš.

Oficiální stanovisko vlády je, že Česká republika k jednostranným sankcím nepřistoupí, ale připojí se ke stanovisku Evropské unie.

Naopak pro uvalení sankcí na Rusko je ODS, která ve svém stanovisku odsoudila použití síly ze strany Ruska a uvedla, že takovéto porušení mezinárodního práva by mělo být sankciováno.

Jako třetí nejdůležitější obchodní partner EU je Rusko označeno serverem Euroskop.

Co se druhé části výroku týče, Rusko v roce 2011, který server Eurostat monitoruje jako poslední, bylo dovozcem přibližně 32,5 % plynu a 25 % ropy dovážených do EU.

Evropská komise pak doplňuje dokumenty za rok 2012, které hovoří stran ropy o 31.38 % (soubor eu-coi-for-extra-eu-2012-01-12.xls), hodnotu dovozu plynu však nezmiňuje.

Za rok 2013 ještě data nejsou dostupná. Nejnovější dostupná data však výrok Libora Roučka potvrzují.

V Rusku se skutečně objevují názory, že případné sankce uvalené ze strany Západu by ve skutečnosti měly na Západ negativní dopady.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Johnem Kerrym prohlásil (ang.), že jakékoliv sankce, které by Spojené státy uvalily, budou mít "bumerangový efekt". Zdůraznil, že jakékoliv unáhlené a lehkovážné kroky by mohly mít negativnídopad (ang.) na americko-ruské vztahy.

V podobném duchu se v Rusku ozývají názory na případné sankce ze strany Evropské unie. " Západ v současnosti hospodářsky potřebuje Rusko daleko více než Rusko Západ," uvedl ruský server Gazeta.ru.

Tuto zprávu přinesla jako první ruská zpravodajská kancelář RIA, po které ji vzápětí převzala jak ruská, tak zahraniční média. Autorem návrhu, který padl v Radě federace (horní komoře ruského parlamentu,) je hlava Ústavně-legislativní komise Andrei Klishas.

Protože se daný výrok týká osobního rozhovoru, hodnotíme jej jako neověřitelný. Ruského velvyslance Čižova jsme však požádali o vyjádření a v případě odpovědi hodnocení výroku upravíme.

Nepodařilo se nám zjistit jaký byl u konkrétních sankcí čas mezi jejich přijetím a účinností.

Podařilo se nám dohledat pouze nařízení Rady EU (.pdf), které reaguje na situaci na Ukrajině. V tomto případě Rada EU rozhodla 3. března 2014 o zaměření sankcí a již 5. března 2014 Rada EU přijala toto rozhodnutí, které se počínaje 6. březnem 2014 stává platným.

Ovšem pouze na základě tohoto jednoho příkladu nelze výrok ohodnotit, proto jej musíme označit za neověřitelný.

V roce 2011 a 2012 činily příjmy z ropy a plynu 1/2 příjmů ruského federálního rozpočtu.

Většinu energetického sektoru v Ruské federaci má v rukou vláda. Jedná se například o Gazprom, který je největším exportérem plynu na světě aj e akciovou společností, kde kontrolní balík 50,01 % akcií vlastní ruská vláda. Dalším příkladem je například Rosněfť, který je akciovou společností, kdy 69,50 % akcií vlastní státní společnost OJSC ROSNEFTEGAZ. Jedinou výjimkou je ropná společnost Lukoil, která je akciovou společností, jejíž akciový kapitál je v držení převážně minoritních akcionářů. Hlavou Lukoilu je Vagit Alekpetrov.

Z těchto informací vyplývá, že pouze Lukoil je nestátní společnost, zbývající dvě jsou z většiny vlastněny státem, z čehož vyplývá, že jsou jistě s prezidentem Putinem zadobře. Je zvláštní, že i přesto, že je Lukoil soukromou společností, nemá problém se svým fungováním, jak vyplývá z článku v časopise Global Politic, Lukoil sice není státní společnost, ale někdy tak mluví, jedná i vypadá.

Krize na Ukrajině začala 21. listopadu 2013 ve chvíli, kdy ukrajinská vláda odstoupila od podpisu Asociační dohody s EU.

21. listopadu 2013 byl kurz rublu vůči koruně 61,278 od této chvíle jeho kurz stále klesá s občasným vzestupem až na hodnotu 53,931 ze dne 12. března 2013. Tabulka s kurzem rublu je dostupná zde.

Samotná Krymská krize měla vliv na další pokles rublu, ale zapříčinila i propad na ruské burze.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Nepodařilo se dohledat oficiální zprávy o tom, že by někteří politici považovali Krym za "nenávratně ztracený" a že by za tuto situaci mohla "slabá EU". Výrok Libora Roučka proto hodnotíme jako nepravdivý.

Například francouzský prezident Francois Hollande při schůzce s Vitalijem Kličkem a Petrem Porošenkem odmítl rozhodnutí krymského parlamentu o vyhlášení referenda a " svými výroky dnes také znovu potvrdil ambici zůstat silným diplomatickým hráčem při rozhodování o budoucnosti Ukrajiny a do určité míry se spolupodílet na dění v této krizí zmítané zemi ".

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že " chceme hledat diplomatickou cestu " a že " ekonomické sankce vůči Rusku jsou krajní řešení, ale my jsme připraveni je prosadit“.

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je " naprosto nezbytné, aby Evropa mluvila vůči Rusku a Ukrajině jedním hlasem ".

Na mimořádném summitu se Evropské unie rozhodla pozastavit rozhovory s Ruskem o vízech a obchodní dohodě, vyzvala i k zahájení přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou. " Pokud v příštích dnech jednání mezi Kyjevem a Moskvou nepřinesou výsledek, pohrozila Unie sadou dalších kroků, včetně zákazu cestování či zmrazení majetku určitých osob. Vážné následky pro vztahy mezi EU a Ruskou federací, včetně ekonomických oblastí,prý také bude mít další ruské počínání vedoucí k destabilizaci situace."