Smyšlená novela zákona o volbě prezidenta

Podle facebookového příspěvku má předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský připravenou novelu zákona o volbě prezidenta ČR pro nastávající prezidentské volby, kterou chce kandidátům umožnit uzavření předvolební koalice. „Jednotliví kandidáti mohou utvořit koalici kandidátů a vstoupit do voleb o hrad jako tým. Hlasy, které jednotliví kandidáti získají, se sečtou a budou porovnány s počtem hlasů, které získají kandidáti, kteří vstoupí do voleb jako jednotlivci. V případě, že koalice kandidátů ve volbách zvítězí větším počtem hlasů, zvolí si pak koalice v tajném hlasování ze svého středu jednoho, který se pak stane prezidentem České republiky.“ popisuje příspěvek údajnou Rychetského novelu.

Pavel Rychetský měl o údajném návrhu mluvit i veřejně: „Na dotaz novinářů, zdali tento zákon vstupující v platnost těsně před prezidentskými volbami nemůže poškodit kandidáta, který kandiduje sám za sebe proti přesile koaličních kandidátů, odpověděl JUDr. Pavel Rychetský, že v žádném případě.“

Příspěvek, který je uveden upozorněním: „Staženo z Internetu … POZOR, ROZESÍLEJTE❗️“ sdílel na svém facebookovém profilu také Pavel Zítko, který se uchází o kandidaturu na prezidenta republiky. Zítko poté informaci zopakoval (video, čas 23:30) také ve svém videu, kde mj. mluvil o „Rychetského židozednářském volebním kartelu“. Video má jen na facebooku přes 20 tisíc zhlédnutí.

Nyní se však zaměřme na to, jestli byl takový návrh předložen, a jaké jsou pravomoci Ústavního soudu ČR, resp. jeho předsedy, pokud jde o volební legislativu.

Údajná novela zákona

Pavidla prezidentské volby obsahuje zákon č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, který s možností předvolebních koalic nepočítá. Zákon byl naposledy novelizován v roce 2019, jednalo se nicméně o úpravu týkající se členů volebních komisí, nikoliv prezidentských kandidátů.

Ve veřejné elektronické knihovně připravované legislativy (VeKLEP) není žádný návrh novely zákona o volbě prezidenta, který by odpovídal úpravě popisované v příspěvku. Prezidentských voleb se týká pouze návrh Ministerstva vnitra ze září 2022, ve kterém ale Ministerstvo navrhuje (.doc, str. 26 a násl.) pouze technické změny správy voleb.

Ani mezi podanými návrhy zákonů v Poslanecké sněmovně žádná novela zákona o volbě prezidenta republiky není. Sněmovna v listopadu pouze schválila návrh zákona, upravující (.pdf) hlasování voličů, kteří se v době volby nebudou moci dostavit do volebních místností kvůli nákaze covidem-19. Údajnou novelu, která by měla umožnit předvolební koalice prezidentských kandidátů, se nám tedy v legislativních knihovnách najít nepodařilo. Takový návrh nebyl předložen Pavlem Rychetským, ani nikým jiným.

Pravomoci Ústavního soudu

To, že návrh popsaný ve facebookovém příspěvku je smyšlený, je ostatně zřejmé už z toho, že je přisuzován Pavlu Rychetskému, předsedovi Ústavního soudu. Ústavní soud, ani jeho předseda, nemají pravomoc navrhovat zákony. Předseda zastupuje Ústavní soud navenek, svolává a řídí jeho schůze a vykonává správu Ústavního soudu. Právo navrhovat zákony mají podle čl. 41 Ústavy ČR pouze poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku, tedy krajů a Hl. města Prahy. 

Jediný způsob, jak může předseda Ústavního soudu ovlivnit znění zákonů, je prostřednictvím rozhodnutí soudu o zrušení zákona nebo jeho části. V tomto případě však může dojít pouze ke zrušení textu zákona, nikoliv k jeho úpravě. Ústavní soud o takové věci navíc rozhoduje v plénu, přičemž je potřeba souhlasu alespoň devíti ústavních soudců.

Pavel Rychetský tedy nemohl do legislativního procesu žádnou novelu navrhnout, dle dostupných informací ale takovou novelu nepředstavil ani neformálně. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít zmínku o tom, že by Pavel Rychetský někdy veřejně mluvil o jím připravené novele zákona o volbě prezidenta republiky. Ani jeho údajnou reakci „na dotaz novinářů“ jsme v médiích nedohledali.

Předseda Ústavního soudu Rychetský se v minulosti k přímé volbě prezidenta vyjadřoval, nikdy ale nezmiňoval možnost předvolebních „koalic“. Např. v dubnu 2022 v pořadu Ptám se já vyjádřil svou nespokojenost se zavedením přímé volby prezidenta „Ne, že bych si nevážil většinové vůle národa, ale volba v demokratickém parlamentu, který je politicky velmi barevný, přinutí strany, aby si zvolily osobu, která je bude spojovat. Všelidová volba má ale za následek rozdělení.“ Své výhrady k přímé volbě prezidenta vyjadřoval Pavel Rychetský již v roce 2012 při přijímání zákona o přímé volbě prezidenta, výhrady byly ovšem spíše technického charakteru směrem k právním úpravám.

Pavel Rychetský tedy veřejně žádnou novelu zákona nepředstavil a ani jiný návrh, který by zaváděl předvolební koalice prezidentských kandidátů, se v legislativním procesu nenachází. Facebookový příspěvek navíc obsahuje smyšlené vyjádření Pavla Rychetského o důsledcích možné „přesily“ některých kandidátů.

Text vznikl ve spolupráci s European Media Information Fund (EMIF) a jejich partnery Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute. Výhradní odpovědnost za jakýkoli obsah podporovaný EMIF náleží autorům a nemusí nutně odrážet pozice EMIF a jejich partnerů, Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute.