Demagog.cz

Srpnová invaze a národnostní složení sovětského politbyra

Na facebooku se šíří příspěvek, podle něhož bylo sovětské politbyro, jež v roce 1968 rozhodlo o invazi do ČSSR, složené převážně z Ukrajinců. Jediný ruský člen politbyra prý byl proti invazi, byl ale přehlasován ukrajinskou většinou. Reálně však bylo národnosotní složení jiné: 5 rodilých Rusů, 1 Bělorus, 1 Lotyš a 4 Ukrajinci. Na základě dostupných historických pramenů nedokážeme ani říct, kdo jak hlasoval.

25. srpna 2022

Autor příspěvku popisuje národnostní složení sovětského politbyra v roce 1968, kdy jednalo o invazi do Československa. Podle příspěvku měli v politbyru převažovat Ukrajinci, přičemž při hlasování nebyli pro invazi jen dva členové z 12: Rus a Litevec. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jaké národnosti byli tehdejší členové politbyra a jak probíhalo klíčové jednání v srpnu 1968.

Na úvod doplňme, že tvrzení, že za okupaci ČSSR mohou převážně Ukrajinci, není nijak nové. Připisovat hlavní podíl na invazi vojsk Varšavské smlouvy právě Ukrajině se pokoušel již v roce 2018 někdejší předseda KSČM Vojtěch Filip. Ten tehdy například uvedl, že v době, kdy se rozhodovalo o vpádu do ČSSR, byl v sovětském politbyru „jediný Rus, který hlasoval proti“ invazi. Zdůrazňoval také, že tehdejší vůdce SSSR Leonid Brežněv byl z Ukrajiny

Tzv. Politické byro Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, obecně nazývané jen politbyro, bylo vrcholným orgánem sovětské komunistické strany a díky její vedoucí roli ve státě také nejvyšším výkonným orgánem Sovětského svazu. Podle webu mapujícího obsazení vedoucích pozic v Sovětském svazu a Rusku mělo v roce 1968 politbyro 11 členů

Hlavní slovo při klíčovém jednání politbyra 17. srpna 1968 měl Leonid Brežněv, který se skutečně narodil na Ukrajině, ovšem jak upozorňuje historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů: „On sám mluvil rusky, do dneška se životopisci ani neshodnou, jak on sám vnímal svou národnost.“ Vedle Brežněva bylo dalšími členy politbyra 5 rodilých Rusů (Gennadij Voronov, Andrej Kirilenko, Alexej Kosygin, Michail Suslov a Alexandr Šeljepin), 1 Bělorus (Kirill Mazurov), 1 Lotyš (Arvid Pelše) a 3 Ukrajinci (Nikolaj Podgornyj, Dmitrij Poljanskij a Petr Šelest).

Autor příspěvku tedy neuvádí národnosti sovětských funkcionářů správně. Nejvíce z nich se narodilo na území dnešního Ruska, „poměr sil“ tedy nebyl vychýlený v neprospěch Rusů a ve prospěch Ukrajinců, jak uvádí příspěvek.

Jednání o invazi

Co se týče samotného jednání a hlasování politbyra v srpnu 1968, nepodařilo se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat, jaký byl poměr členů politbyra, kteří invazi podporovali a kteří byli proti. Politbyro totiž obvykle rozhodovalo jednohlasně, případné neshody se řešily dalším jednáním za účelem dosažení kompromisu. Srpnové jednání politbyra analyzoval (str. 30–32) např. britský politolog Kieran Williams, který ale v historických pramenech nenašel důkazy o dlouhé debatě a zásadním střetu uvnitř politbyra.

Jak dále upozornil Petr Blažek, „princip řízení komunistického systému byl centralizován, bylo to podobné jako v armádě a nešlo o to, kdo byl jaké národnosti, jednalo se o systém, který byl založen na komunistické nomenklatuře“. Rozhodnutí o invazi podle něj bylo kolektivní. Je tak možné, že postoje jednotlivých členů politbyra nejsou dohledatelné. Ani pro druhou část příspěvku o průběhu jednání a hlasování jsme tedy nenašli faktický základ.

O tom, jakým způsobem a do jaké míry ovlivňovala či mohla ovlivnit národnost jednotlivých členů politbyra jejich postoj k invazi do Československa, lze vzhledem k systému rozhodování v sovětském komunistickém systému pochybovat. Jasné nicméně je, že příspěvek neuvádí národnost sovětských politiků správně. Významně nadhodnocuje počet Ukrajinců na úkor Rusů, a ani popis diskuze a hlasování neodpovídá historickým pramenům. Z těchto důvodů jsme příspěvek v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook označili jako nepravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů