Stačilo! je skrytou koalicí, přesto jeho kandidátky soudy nezrušily. Popisujeme, jak skryté koalice fungují

Volební lídryně kandidátky hnutí Stačilo!, europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, na svém facebooku napsala, že Stačilo! není nepřiznanou koalicí. Reagovala tak na usnesení Krajského soudu v Brně, který zamítl návrh strany Volt Česko na zrušení kandidátní listiny Stačilo! v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny. Kandidátní listina byla totiž registrována jako listina samostatného politického subjektu, přestože podle Volt Česko naplňovala znaky koalice. Kateřina Konečná v příspěvku dodává, že návrh byl pokusem o vyřazení hnutí z politické soutěže.

Brněnský krajský soud ve svém usnesení (.pdf) ze 3. září 2025 sice zamítl návrh na zrušení kandidátní listiny Stačilo!, a hnutí se tak může ucházet o hlasy voličů v říjnových volbách, kromě toho se ale vyjádřil i ke koaliční povaze kandidátky. Soud uvedl, že hnutí Stačilo! splňuje všechny znaky koalice, a praktiku skrytých koalicí označil za obcházení zákona. Soud taktéž zmínil (.pdf, str. 10, bod 52), že nepřiznané koalice v těchto volbách vytvořilo i uskupení Pirátů a Zelených, stejně jako uskupení SPD a několika dalších politických subjektů (jedná se o PRO, Svobodné a Trikoloru). 

Vzhledem k tomu, že o nepřiznaných koalicích v posledních týdnech rozhodovaly i další krajské soudy a jejich závěry se staly předmětem svévolných interpretací kandidujících subjektů, pokusíme se v následujícím textu vysvětlit, jak je to s pravidly pro koalice, jak o nepřiznaných koalicích rozhodovaly jednotlivé soudy a jaké to má důsledky pro kandidující koalice, strany a hnutí.

Co o koalicích říká volební zákon

Kandidátní listiny mohou dle zákona podávat registrované politické strany, hnutí nebo jejich koalice. V případě, že politický subjekt podá kandidátní listinu samostatně, nemůže již být součástí koalice. Každá politická strana nebo hnutí může být členem pouze jedné koalice a koalice v jednotlivých krajích musí být složeny ze stejných politických subjektů. Volební klauzule (tj. minimální počet hlasů potřebný pro zvolení do Parlamentu) činí 5 % pro samostatné strany, 8 % pro koalice dvou stran a 11 % pro koalice tří a více stran.

Vstup do koalice má řadu výhod: strany mohou po volbách jednodušeji zakládat samostatné poslanecké kluby nebo se dohodnout na rozdělení peněz, které za úspěšné volby dostanou. Uzavření koalice může být zvlášť výhodné pro malé strany, jež mají podobný politický program a společně i větší šanci se dostat do Poslanecké sněmovny.

Krajské soudy a praxe nepřiznaných koalic

Kromě těchto formálních předvolebních koalic dle zákona se ale v Česku ustálila praxe skrytých koalic, jejichž příkladem je právě hnutí Stačilo! a jeho kandidátka. Tato praxe vychází již z nálezu Ústavního soudu z roku 1996, kdy soud došel k závěru, že vzhledem k vágnímu vymezení pojmu „koalice“ v zákoně je jen na kandidujícím subjektu, zda se rozhodne se označit za koalici, nebo ne. Tento výklad v roce 2017 potvrdil i Nejvyšší správní soud.

Krajský soud v Brně, který rozhodoval ve věci koalice Stačilo!, nicméně podle svých slov (.pdf, str. 6, bod. 27) „tento náhled nesdílí“. Vytváření nepřiznaných koalic je podle soudu zjevným obcházením zákona, případ hnutí Stačilo!, které podepsalo memoranda o spolupráci se SOCDEM, KSČM, ČSNS (Česká strana národně sociální) a SD-SN (Spojení demokraté – Sdružení nezávislých), se podle soudu „od dřívějších kauz odlišuje prakticky jen tím, že jeho povaha je patrná již na první pohled a obcházení zákona tu dosáhlo míry zcela očividné a do nebe volající“ (str. 10, bod 53).

Krajský soud v Brně ve svém usnesení také upozorňuje (.pdf, str. 6, body 30–31), že strany v nepřiznané koalici můžou vyjednávat spolupráci v každém kraji jinak a kandidovat někde společně a někde jako samostatné strany, pokud je to pro jednu ze stran výhodnější. Tím mohou činit proces voleb zcela nepřehledným pro běžného voliče. Soud tedy dochází k závěru, že kandidatura Stačilo! jako hnutí, nikoliv jako koalice, je v rozporu s volebním zákonem (.pdf, str. 10, body 48–51).

Návrhu na zrušení kandidátky Stačilo! brněnský krajský soud nicméně nevyhověl, a to ze dvou důvodů: jednalo by se v podstatě o potrestání náhodně vybraného subjektu a o nepřiměřený zásah soudní moci do voleb (.pdf, str. 11–12, body 58–62). Kandidátka hnutí tedy zůstává beze změn. Soud však v závěru odůvodnění vyzval (str. 12, bod 63) zákonodárce, aby zvážili upřesnění definice pojmu „koalice“ ve volebním zákoně tak, aby se v budoucnu vzniku skrytých koalic zamezilo.

Kromě krajského soudu v Brně se podobnými návrhy na zrušení kandidátek skrytých koalic zabýval i Krajský soud v Ústí nad Labem, kde byl návrh zamítnut jako nedůvodný. Ke stejné argumentaci jako ten brněnský se naopak přiklonil Krajský soud v Českých Budějovicích, zrušit kandidátky Stačilo! a SPD ale rovněž odmítl. Také Krajský soud v Plzni označil (.pdf, str. 11, bod 52) praxi nepřiznaných koalic za „velmi závažný problém, který má potenciál v konečném důsledku narušit konání svobodných voleb“, návrh na zrušení registrace kandidátky ale zamítl. Dva soudy se tedy shodly na tom, že Stačilo! je nepřiznanou koalicí, zatímco další dva se k této otázce nevyjádřily. Úvodní tvrzení v příspěvku Kateřiny Konečné je tedy zcela nepravdivé.

Skryté koalice jdou k volbám

Europoslankyně Kateřina Konečná má však pravdu v tom, že všechny krajské soudy zamítly návrhy na zrušení registrací kandidátek Stačilo!, a hnutí se tedy může voleb účastnit jako samostatně kandidující subjekt. Ke vstupu do Sněmovny mu tak stačí 5 % hlasů.

Ministerstvo vnitra už 3. září oznámilo, že začalo s tiskem hlasovacích lístků včetně kandidátek Stačilo! a SPD, 15. září se nicméně strana Volt Česko obrátila na Ústavní soud s žádostí, aby „zrušil příslušná rozhodnutí krajských úřadů a na ně navazující usnesení krajských soudů“ a také aby „zrušil či alespoň vyložil definici ‚koalic‘ obsaženou v zákoně o volbách do Poslanecké sněmovny“. Volt Česko podle iRozhlasu očekává, že soud bude ctít retroaktivitu a případné zrušení části zákona se bude týkat až dalších voleb.

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa k tomu uvedl, že rozhodnutí v této věci je pro soud prioritou, není však jasné, zda soud rozhodne ještě před volbami, nebo po nich. „Nemohu slíbit za sebe ani za celý soud, do kdy rozhodneme. Ale jsme si vědomi vážnosti toho rozhodnutí, proto jsme ostatní věci odsunuli a zabýváme se tímto případem,“ uvedl Baxa.

Závěr

Krajský soud v Brně a všechny další krajské soudy umožnily Stačilo!, aby kandidovalo do Poslanecké sněmovny jako samostatné hnutí, byť jsou na jeho kandidátce představitelé jiných stran, mj. KSČM a SOCDEM. To však neznamená, že by Stačilo! nebylo nepřiznanou koalicí, jak uvádí Kateřina Konečná. Situace je komplikovanější. Hned dva krajské soudy totiž označily kandidátku Stačilo! za skrytou koalici, která slouží politickým stranám a hnutím k obcházení zákona. Krajský soud v Brně dokonce uvedl, že koaliční povaha kandidátky Stačilo! „je patrná již na první pohled a obcházení zákona tu dosáhlo míry zcela očividné a do nebe volající“. Přesto žádný z krajských soudů nevyhověl žádosti o zrušení registrace kandidátky Stačilo! s ohledem na to, že praxe nepřiznaných koalic je v Česku široce rozšířená a trvá už desítky let.

Stačilo! a SPD tak nyní jdou do voleb jako samostatně kandidující hnutí, přestože je soudy označily za skryté koalice. Jasno může do celé situace vnést Ústavní soud, který bude o zaregistrování kandidátek hnutí Stačilo! rozhodovat. Zatím ale není jasné, zda soud vůbec stihne rozhodnout ještě před říjnovými volbami, a zda se tedy jeho rozhodnutí bude vztahovat k těmto volbám, nebo až k těm dalším.

Tento projekt vznikl ve spolupráci s Prague Security Studies Institute a je podpořen fondem European Media and Information Fund. Veškerou odpovědnost za jakýkoli obsah podpořený přes European Media and Information Fund nese výhradně autor (autoři) a tento obsah nemusí nutně odrážet postoje EMIFu a jeho partnerů, jimiž jsou Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute.