SÚKL vyvrátil nepravdivé tvrzení o tom, že vakcína proti tetanu obsahuje grafen a spike protein
Meta fact-check 17. února 2025
Facebookový příspěvek obsahuje poměrně strohou informaci o tom, že očkování proti tetanu obsahuje grafen a spike protein. Odkazuje přitom na jméno lékařky Ludmily Elekové, která dlouhodobě patří mezi kritiky očkování jako takového.
Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat, že by o přítomnosti grafenu a „spike proteinu“ ve vakcínách proti tetanu mluvila přímo Eleková. Několik dní před zveřejněním facebookového příspěvku se na platformě Telegram objevil delší text, který obsahoval podobná tvrzení. K němu bylo přiloženo starší video s velkým popiskem právě se jménem Elekové. Přímo v textu ale telegramový příspěvek odkazoval pro změnu na jméno lékařky Jarmily Klímové. Již v září 2024 se přitom tento dlouhý text šířil bez podpisu a byl sepsaný v mužském rodě. Kdo je původním autorem tvrzení o grafenu a „spike proteinu“ ve vakcínách proti tetanu, nelze jednoznačně určit.
Co je spike protein?
Samotný facebookový příspěvek zmiňuje termín „spike protein“ bez dalšího upřesnění. Pojmem spike protein (jinak také peplomerprotein) se obecně označuje protein, který na povrchu viru tvoří výběžek ve tvaru hrotu (angl. spike). Spike proteiny lze najít na různých virech, například na viru HIV nebo na chřipkových virech (.pdf, str. 3), a především na koronavirech. U široké veřejnosti se v době pandemie termín spike protein ztotožnil právě s označením spike proteinu koronaviru SARS-CoV-2, tedy viru, který způsobuje onemocnění covid-19.
”Spike protein neboli S protein je charakteristický protein vyskytující se na povrchu viru SARS-CoV-2. Tento protein si v roce 2020 vydobyl zvláštní pozornost, neboť proti němu jsou namířeny moderní mRNA vakcíny.
Národní zdravotnický informační portál (NZIP)
V našem odůvodnění se proto zaměříme na to, jestli vakcíny proti tetanu obsahují spike protein nového koronaviru. V tomto významu o spike proteinu mluvil například i telegramový text, z něhož facebookový příspěvek zjevně vychází. Konkrétně jej označoval za součást proticovidových vakcín.
Spike protein a vakcíny proti covidu-19
Skrze spike protein na povrchu viru je virus SARS-CoV-2 schopný připoutat se k buňce v těle a infiltrovat se do ní. Uvnitř buňky se poté virus dále množí a následně se šíří do dalších buněk (video). Informace o podobě spike proteinu hraje hlavní roli právě při očkování. Cílem vakcinace je totiž naučit imunitní systém koronavirový spike protein rozpoznat, díky čemuž si tělo vytvoří protilátky, a připraví se tak na boj s danou virovou infekcí.
V případě covidu-19 existuje (.pdf, str. 13–15) několik typů vakcín – mRNA vakcíny, vektorové vakcíny, proteinové vakcíny a inaktivované celovirové vakcíny. Koronavirový spikeprotein obsahují jen poslední dva typy, v prvních dvou se naopak nachází jen „návod“, jak si mají buňky spike protein samy vyrobit.
Co je grafen?
Grafen, který facebookový příspěvek na začátku zmiňuje, je uměle vytvořený materiál skládající se z atomů uhlíku. Přesněji jde o vrstvu, ve které uspořádání uhlíkových atomů připomíná tvar včelí plástve. Poprvé byl grafen vytvořen až v roce 2004 a autoři za jeho vytvoření později získali i Nobelovu cenu. Kombinace vlastností grafenu je poměrně unikátní. Je velmi pevný, ale zároveň lehký a pružný, s velmi vysokou tepelnou a elektrickou vodivostí. V průmyslu se kvůli svým vlastnostem využívá například při výrobě baterií, automobilů, ke zpevnění betonu nebo filtraci vody.
Jak ovšem tento materiál může souviset s očkováním? Kromě grafenu existuje ještě tzv. oxid grafenu, v jehož případě je na mřížku z atomů uhlíku navázán ještě kyslík a vodík. Právě oxid grafenu, který je dobře rozpustný, by mohl najít uplatnění v oblasti biomedicíny, např. jako lékový nosič při aplikaci protizánětlivých a protirakovinných látek.
Vývoj technologií, které využívají grafen, podporuje Evropská unie. V oblasti léčiv ale stále jde o vývoj, ne o aplikaci v běžné praxi. Použití grafenu nebo grafenových materiálů v léčivech totiž ještě neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která na úrovni EU schvaluje registraci léčiv.
Tvrzení ve facebookovém příspěvku není prvním případem, kdy byl grafen nebo oxid grafenu s očkováním spojován. V minulosti se šířily zprávy, že je grafen součástí očkování proti covidu-19. Řada zpravodajských i fact-checkových webů ovšem upozorňovala na to, že jsou taková tvrzení nepodložená.
Vakcíny proti tetanu, grafen a spike protein
V České republice se používá celkem dvanáct různých vakcín proti tetanu. Deset z nich slouží zároveň jako kombinované očkování proti dalším nemocem. Mezi ně patří například tzv. hexavakcíny.
Samotný tetanus je bakteriální onemocnění – nezpůsobují ho viry, ale bakterie Clostridium tetani. Léčivou látkou proti tetanu ve všech českých vakcínách je antigen získaný modifikací toxinu produkovaného touto bakterií.
V kombinovaných protitetanových vakcínách se dále nacházejí látky, kterými se očkuje proti některým virovým onemocněním, jako je přenosná dětská obrna nebo žloutenka typu B. Součástí těchto vakcín je tak např. povrchový antigen viru hepatitidy B (vše .pdf, str. 2). Ten několik zdrojů zařazuje mezi spike proteiny (.pdf, str. 35) nebo jej popisuje jako strukturu obsahující hroty (angl. spikes), nejde ale o koronavirové spike proteiny. Nutné je dodat, že většina odborné literatury navíc tyto povrchové antigeny viru hepatitidy B (ani jejich části) přímo za spike proteiny neoznačuje.
Podrobné informace o složení všech dvanácti protitetanových vakcín je možné najít na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Grafen ani koronavirový spike protein tyto očkovací látky podle příbalových informací neobsahují.
Samotný SÚKL v červenci 2024 reagoval na dotaz (.pdf), který se týkal obsahu oxidu grafenu a „spike proteinu“ v protitetanových vakcínách. Autor dotazu konkrétně tvrdil, že se v krvi některých osob očkovaných proti tetanu údajně objevil právě grafen a spike protein, přestože tito lidé „nebyli nikdy očkováni vakcínou proti covidu“. I tento dotaz tedy zjevně mluvil o koronavirovém spike proteinu. SÚKL tehdy v odpovědi uvedl, že žádná z vakcín používaných v Česku oxid grafenu ani spike protein neobsahuje.
Pro redakci Demagog.cz tiskové oddělení SÚKLu později potvrdilo, že mluvilo právě o koronavirovém spike proteinu. Zároveň upřesnilo, že proteiny patřící do kategorie spike proteinů nejsou součástí např. ani výše zmiňovaného antigenu viru hepatitidy B.
Dočasně povolená vakcína
Ve veřejném prostoru se nedávno objevila také informace, že SÚKL v roce 2024 podmínečně schválil kombinovanou vakcínu proti tetanu, záškrtu a černému kašli. Některé příspěvky na sociálních sítích zároveň uváděly, že od jara roku 2024 protitetanové vakcíny obsahují právě grafen a spike protein.
Uvedená vyjádření zjevně reagovala na to, že Ministerstvo zdravotnictví na jaře 2024 dočasně povolilo používání kombinované vakcíny Adacel (vše .pdf) od jiného výrobce, než který ji běžně Česku dodává (.pdf). Vakcína nového výrobce je označovaná za „neregistrovaný léčivý přípravek“, podle ministerstva má nicméně stejné složení jako ta schválená a běžně používaná (.pdf, .pdf, vše str. 3). Resort zdravotnictví povolení zdůvodňoval tím, že je nutné zajistit více vakcín kvůli zvýšenému zájmu o očkování proti černému kašli (str. 6).
Podle českého zákona o léčivech má Státní ústav pro kontrolu léčiv pravomoc požadovat, aby držitel rozhodnutí o registraci vakcíny „předkládal před uvedením do oběhu vzorky každé šarže“ očkovací látky. Pokud šarži již dříve zkontroloval kontrolní ústav jiného státu EU, má SÚKL podle zákona vycházet z jeho hodnocení. Stejná pravidla přitom platí i pro dočasně schválenou vakcínu Adacel od nového výrobce (.pdf, .pdf, vše str. 6).
Shrnutí
Facebookový příspěvek tvrdí, že vakcíny proti tetanu údajně obsahují grafen a „spike protein“. Pojmem „spike protein“ se běžně označuje protein na povrchu koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19. Autor textu zjevně vycházel z dřívějšího telegramového příspěvku, který také obsahoval jméno lékařky Ludmily Elekové. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat, že by se Eleková takto někdy vyjádřila.
V Česku se používá celkem dvanáct vakcín proti tetanu, u žádné z nich ale není v podrobném popisu složení uvedeno, že by obsahovala grafen, oxid grafenu či spike protein. Proti tvrzením o údajné přítomnosti těchto látek v protitetanových vakcínách se ohradil i Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle jeho vyjádření očkování proti tetanu v Česku neobsahuje oxid grafenu a ani spike protein. Z těchto důvodů jsme příspěvek v rámci naší spolupráce s Facebookem označili jako nepravdivý.