Demagog.cz

Superhrubá mzda

Dalším ze slibů, který si vláda ve svém programovém prohlášení vytyčila, je zrušení superhrubé mzdy. Vláda by podle posledních prohlášení měla předložit návrh novely zákona o daních z příjmů na podzim 2020. K projednání ani předložení takového návrhu však zatím nedošlo.

Komentář 28. srpna 2020

Úvodem připomínáme, že superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmu fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítají odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí v létě 2007. Právně je zakotvena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

V současné době podléhají mzdy a platy zaměstnanců 15procentní dani z příjmu, která je počítána právě z navýšeného základu. Efektivní příjmové zdanění tedy činí, jak uvádí daňoví poradci nebo finanční weby, po odečtení slevy na poplatníka přibližně 20,1 % z hrubé mzdy. Vládní slib by měl toto zatížení snížit na 19 %, avšak pouze v případech příjmů nižších než čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy. Po překročení této výše (48násobek průměrné měsíční mzdy za uplynulý rok) by zaměstnanec nově podléhal sazbě 23 %. Stávající solidární přirážka vysokopříjmových osob, která by zmíněnou vyšší sazbou měla být nahrazena, nyní činí 7 % z částky nad limitem pro solidární daň.

ODS předložila Poslanecké sněmovně dne 6. srpna 2018 návrh novely zákona o daních z příjmů, kterým by došlo ke zrušení (.pdf) tzv. superhrubé mzdy a jejímu nahrazení jednou sazbou daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 % (str. 3). Tento návrh však v plénu nebyl projednán. Možnost vyjádřit se k němu nicméně měla  vláda, která novelu zákona o daních z příjmů projednala na svém zasedání dne 4. září 2018. Zaujala k ní nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Současně vláda uvedla, že tento návrh sice představuje pozitivní krok ke zjednodušení systému zdaňování příjmů ze závislé činnosti, ale řeší jenom dílčí změnu (str. 1). Dále sdělila, že finanční dopady novely byly v důvodové zprávě podhodnoceny (str. 2). Ministerstvo financí totiž odhadlo, že po zrušení superhrubé mzdy by stát přišel o 75 miliard korun (str. 2), zatímco návrh ODS zmiňuje pokles výběru daně z příjmu ve výši 55 miliard korun (.pdf, str. 4). Dalším zmíněným problémem byly údajné technické nedostatky novely ODS (.pdf, str. 2). Na závěr vláda upozornila na fakt, že solidární zvýšení daně je v předloženém návrhu zrušeno bez náhrady, s čímž také nesouhlasí a předpokládá zavedení druhého daňového pásma ve výši 23 %.

I přes nesouhlasné stanovisko došlo k ujištění, že vláda zrušení superhrubé mzdy stále plánuje splnit. Šlo především o vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové:

„Zrušení superhrubé mzdy určitě prosazujeme, měli jsme to už v daňovém balíčku na rok 2019. To jsme ale neměli vládu s důvěrou a nebylo jisté, zda by opatření prošlo sněmovnou. Náš návrh je komplexní, řešíme i kompenzace lidem samostatně výdělečně činným a navrhujeme také snížení daňové zátěže o jeden procentní bod.“

Začátkem roku 2019 však premiér Andrej Babiš řekl České televizi, že zrušení superhrubé mzdy se odkládá až na rok 2021. Jako příčiny byly označeny jiné priority vlády a zhruba 22miliardový výpadek příjmů do veřejného rozpočtu, který si podle Andreje Babiše nebylo v dané chvíli možné dovolit. Další projev úmyslu slib dodržet přišel po nezdařeném pokusu navázat daňové změny na zvýšení zdravotního pojištění a zrušení plateb za státní pojištěnce. Došlo k tomu vyjádřením ministryně financí v dubnu 2019. Záměr byl zopakován v červenci téhož roku.

Zrušení superhrubé mzdy bylo jako pozměňovací návrh také připojeno k projednávání daňového balíčku v září 2019. Změnu prosazoval předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Balíček byl však přijat bez ustanovení týkajících se superhrubé mzdy či solidární přirážky.

Na své prohlášení z úvodu roku 2019 pak v listopadu téhož roku navázal předseda vlády Babiš v rozhovoru pro Právo, když uvedl: „Volební období nám končí v roce 2021, takže do té doby to musíme nějak udělat. Dost ale záleží na Sněmovně, jestli zase nebude obstruovat, a také s jakými pozměňovacími návrhy přijdou poslanci a co z toho všeho nakonec vznikne.“

Skepsi vůči řádnému splnění slibu však za ČSSD, která je vládním koaličním partnerem ANO, vyjádřil ve stejné době poslanec Roman Onderka: „Snížení daňové zátěže zaměstnanců není tak adekvátní oproti těm dalším prioritním projektům.“

V lednu 2020 pak sdělil svůj názor na danou problematiku ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček. Učinil tak v pořadu Partie televize Prima: „Paní ministryně financí to předložila, ale neměl jsem při jednání dojem, že by to chtěla opravdu zrušit. Zrušit by se superhrubá mzda mohla, ale bude to mít dopad na rozpočty ministerstva. Pokud vnitru seberou dvě miliardy, tak to můžeme zabalit.“

V souladu s těmito a obdobnými projevy došlo k odložení debaty o zrušení superhrubé mzdy do projednávání rozpočtu pro rok 2021. Koncem února 2020 se k tématu opět vyslovila Alena Schillerová v rozhovoru pro Novinky.cz. Tentokrát byl její postoj ke splnění slibu podstatně pesimističtější: „Abych vám neuhýbala z té odpovědi, jsem velmi skeptická k tomu, že bychom ji zrušili.“

V červencovém rozhovoru pro Českou televizi Andrej Babiš uvedl, že vláda se shodla na plánu zrušení superhrubé mzdy. Dokonce avizoval, že bude „prosazovat, aby zrušení superhrubé mzdy nebylo jen podle programového prohlášení vlády, ale aby to bylo ambicióznější“. Podle plánu má detaily probrat koaliční rada během léta, přičemž k předložení návrhu by pak mohlo dojít v září a daň by podle ministryně Schillerové měla být zrušena k 1. lednu 2021. Tento harmonogram tak přibližně odpovídá projednání spolu se státním rozpočtem pro rok 2021, jehož příprava byla v souvislosti s koronavirovou krizí o měsíc posunuta. Stalo se tak zákonem č. 288/2020 Sb.

Slib hodnotíme jako nerealizovaný, a to z důvodu, že vláda doposud (k 25. červenci 2020) nepředložila návrh novely zákona o daních z příjmů, kterým by se zrušila tzv. superhrubá mzda a kterým by došlo k úpravě solidárního zdanění. Stejně tak ani vláda nepodpořila návrh opoziční ODS. Členové vlády se k záležitosti pravidelně vyjadřují, jejich názory na pravděpodobnost splnění slibu však nejsou jednotné. Vzhledem k pochybám některých z nich, dosavadnímu průběhu i absenci konkrétních návrhů nelze slib hodnotit jako průběžně plněný navzdory plánovanému letnímu projednávání.

Tento vládní slib byl aktualizován v srpnu 2020