Na sociálních sítích se šíří příspěvky, podle kterých ukrajinský parlament odmítl prodloužit mandát prezidenta Volodymyra Zelenského. Zpravidla přitom odkazují na článek, který tvrdí, že pro prodloužení pravomocí Zelenskému chybělo osm hlasů, a který zpochybňuje legitimitu Zelenského působení v úřadu.
Parlament Zelenského podpořil
Samotný článek, který se nápadně podobá tomu, který dříve publikovala ruská státní agentura TASS, je více než rok starý. Informuje o hlasování ukrajinského parlamentu – neboli Nejvyšší rady Ukrajiny – které proběhlo v únoru 2025. Ukrajinský parlament tehdy skutečně napoprvé neschválil prohlášení (.pdf), ve kterém mimo jiné deklaroval, že Volodymyr Zelenskyj byl zvolen prostřednictvím demokratických voleb (str. 3), a že nové prezidentské volby v zemi proběhnou po konci války (str. 2).
Stejné prohlášení však ukrajinská Nejvyšší rada schválila hned další den – 25. února 2025. Pro hlasovalo 268 poslanců. Jednalo se přitom o zatím poslední hlasování týkající se podobné rezoluce. O tom, že by ukrajinský parlament jednal o prodloužení mandátu prezidenta Zelenského znovu, nejsou v záznamech jednání na parlamentním webu žádné zmínky a o ničem podobném neinformovala ani ukrajinská nebo zahraniční média.
Podle ústavy zůstává Zelenskyj prezidentem až do příštích voleb
Volodymyr Zelenskyj byl zvolen prezidentem v dubnu 2019. Již 20. května složil prezidentský slib a vstoupil oficiálně do prezidentského úřadu. Za běžných okolností by jeho mandát skončil po pěti letech, tedy v již roce 2024.
V reakci na ruskou invazi však bylo na Ukrajině 24. února 2022 vyhlášeno stanné právo. Stanné právo je zvláštní právní režim, který se používá zejména v případech napadení státu a dává vojenskému velení a dalším orgánům země pravomoci nezbytné k „odražení ozbrojené agrese“ a „zajištění národní bezpečnosti“. V době stanného práva může podle ukrajinské ústavy dojít k omezení některých práv a svobod, které občané za běžné situace mají. Dále může například stát využívat výrobní kapacity podniků pro potřeby obrany státu nebo zavést pracovní povinnost pro všechny práceschopné osoby a zapojit je do prací pro obranný sektor. Stanné právo zároveň umožňuje vyhlásit zákaz vycházení nebo i jinak omezit svobodu pohybu občanů.
Zelenskyj zůstává prezidentem, ústavní soud o jeho mandátu nerozhodoval
Zároveň ukrajinský zákon o právním režimu stanného práva výslovně zakazuje konání jakýchkoliv voleb v průběhu trvání stanného práva. Proběhnout tak nemohou jak prezidentské, tak ani parlamentní volby. Dané ustanovení je součástí zákona od jeho schválení v roce 2015.
Ústava Ukrajiny o Nejvyšší radě říká, že pokud by její pětiletý mandát vypršel za stanného práva, její pravomoci se prodlužují. Podle ústavy by fungovala až doby, než by se poprvé sešel nový parlament „zvolený po ukončení stanného práva“.
Stejné ustanovení, které by platilo pro prezidenta, ukrajinská ústava přímo neobsahuje. Říká ale, že pokud prezident Ukrajiny ve funkci neskončí předčasně, „vykonává své pravomoci až do nástupu nově zvoleného prezidenta“. Po dobu trvání stanného práva navíc není možné měnit ústavu. Volby, které určí nového prezidenta, se tak podle ukrajinských zákonů budou smět pořádat až po ukončení stanného práva. Právě tento výklad v únoru 2025 potvrdila Nejvyšší rada Ukrajiny v usnesení, na které ověřovaný příspěvek naráží. Rezoluci tehdy podpořili i zástupci ukrajinské opozice.
Volby nového prezidenta tak byly odloženy, protože se podle ukrajinské ústavy a dalších zákonů nemohou během stanného práva konat. Odložení voleb oznámila v únoru 2022 ukrajinská Ústřední volební komise, která zajišťuje uplatňování legislativy týkající se voleb. Volodymyr Zelenskyj je tedy i nadále prezidentem Ukrajiny podle ukrajinské ústavy.
Jaký kontext příspěvku chybí?
Facebookový příspěvek tvrdí, že ukrajinský parlament odmítl prodloužení mandátu prezidenta Volodymyra Zelenského. Po zavedení stanného práva v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu však podle ukrajinské ústavy zůstává Volodymyr Zelenskyj prezidentem až do příštích voleb. Tento výklad ústavy potvrdil parlament v prohlášení, které ovšem schválil až na druhý pokus.
24. února 2025 ukrajinský parlament skutečně nepřijal rezoluci, která mj. uváděla, že Zelensky byl zvolen demokraticky a že další volby se mají konat až po skončení války. Příspěvek však vynechává informaci, že identická rezoluce byla Nejvyšší radou Ukrajiny schválena hned následující den. Z tohoto důvodu jsme příspěvek v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook označili pro chybějící kontext.