Unijní pravidla nenutí majitele zrekonstruovat obytné domy do konce roku 2027
.jpg&w=1920&q=75&dpl=dpl_GkjLbRUawcGBAvcoZT6Vi18A5yGX)
Meta fact-check 5. května 2025
Sdílené video na začátku uvádí, že „lidé mají být zbaveni majetku“, a v této souvislosti zmiňuje, že mají platit „energetické štítky“. Následně muž ve videu dodává, že lidé budou muset do roku 2027 zrekonstruovat své rodinné domy, aby splňovaly emisní normy. Přidává i odhad, že každého majitele budou stát úpravy domu milion až milion a půl korun. Majitele domů, kteří tuto rekonstrukci neprovedou, bude podle autora videa stát pokutovat a v případě nezaplacení pokuty jim bude hrozit exekuce.
Příspěvek také obsahuje subjektivní vyjádření o „nervóznosti“ Evropské unie, kterými se naše analýza nezabývá. Předmětem našeho článku jsou pouze faktická tvrzení o emisních normách.
Co jsou energetické štítky?
Jako „energetické štítky“, které příspěvek zmiňuje, se běžně označují certifikáty energetické náročnosti budov. V EU fungují už více než dvacet let (.pdf, str. 11) a od roku 2009 se používají i v Česku (.pdf, str. 6). Certifikát je dokument, jenž popisuje, do které ze sedmi kategorií energetické náročnosti budova spadá. Obsahuje také doporučení na snížení energetické náročnosti domu. Podle současné české legislativy potřebují certifikát energetické náročnosti všechny novostavby i budovy, u kterých proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Musí ho mít také nemovitosti při prodeji nebo pronájmu.
Směrnice o energetické náročnosti budov
Video se ale ve většině nevěnuje energetickým štítkům, nýbrž mluví o nových pravidlech stanovených Evropskou unií. Evropský parlament i Rada EU v roce 2024 schválily nové znění směrnice o energetické náročnosti budov, které vstoupilo v účinnost na konci května 2024. Návrh na úpravu směrnice byl součástí balíčku opatření „Fit for 55“, jehož cílem je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v EU alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.
Revidovanou směrnici o energetické náročnosti budov nyní musí členské státy EU postupně začlenit do svých právních předpisů, nejpozději do konce května 2026 (.pdf, str. 47). Na rozdíl od předcházející verze tato revidovaná směrnice říká, že je jejím cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů z budov v EU „za účelem dosažení fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050“ (.pdf, str. 14). Toho chce směrnice dosáhnout několika způsoby.
Pravidla pro nové budovy
Členské státy mají podle směrnice zajistit, aby od roku 2028 byly všechny „nové budovy“ ve vlastnictví veřejných subjektů tzv. budovami s nulovými emisemi (.pdf, str. 23). Od roku 2030 budou muset tuto podmínku splňovat i všechny ostatní novostavby.
Jako budovu s nulovými emisemi směrnice označuje budovu s velmi nízkou energetickou náročností, „která vyžaduje nulové nebo velmi nízké množství energie, produkuje nulové emise uhlíku z fosilních paliv na místě a produkuje nulové nebo velmi nízké provozní emise skleníkových plynů“ (.pdf, str. 47). Přesné hodnoty energetické náročnosti, které „budova s nulovými emisemi“ musí splňovat, si určují jednotlivé členské státy v rámci mantinelů stanovených ve zmiňované směrnici (str. 28–29).
Co říká směrnice o stávajících budovách?
Kromě toho směrnice říká, že každý členský stát EU musí vypracovat svůj vnitrostátní plán renovace budov (.pdf, str. 20). Ten má daný stát vytvořit s cílem „transformovat stávající budovy na budovy s nulovými emisemi“. Dále směrnice stanovuje pravidla týkající se jiných než obytných budov a pravidla týkající se obytných budov (str. 24–27), kam spadají ve videu zmiňované rodinné domy.
V případě jiných než obytných budov (.pdf, str. 24–25) má členská země EU stanovit minimální normy energetické náročnosti, které jednotlivé budovy budou muset splňovat. U žádné z těchto budov nemá v roce 2030 energetická náročnost přesáhnout hodnotu spotřeby energie, kterou mělo 16 % energeticky nejnáročnějších budov v roce 2020. Od roku 2033 pak budou muset být normy ještě přísnější a jiné než obytné domy budou muset být méně energeticky náročné než 26 % energeticky nejnáročnějších budov z roku 2020.
Požadavky týkající se obytných budov, tedy i rodinných domů, směrnice formuluje obecněji (.pdf, str. 24–27). Říká, že si každý členský stát stanoví vnitrostátní trajektorii pro postupnou renovaci „fondu obytných budov“. Každá země má přitom zajistit, aby se průměrná spotřeba energie fondu obytných budov jako celku snížila do roku 2030 o 16 % oproti roku 2020 a do roku 2035 o 20 % až 22 % (.pdf, str. 26). Obecným cílem je, aby do roku 2050 státy disponovaly fondem obytných budov s nulovými emisemi.
Směrnice počítá s tím, že minimální normy energetické náročnosti mohou členské státy zavést i v případě obytných budov (.pdf, str. 26; .pdf, str. 18). Jejich zavedení ovšem není přímo povinné (.pdf, str. 30). Povinnost dodržovat minimální požadavky na energetickou náročnost mají dle směrnice budovy, které procházejí větší renovací (.pdf, str. 24, 16). Splňovat je musí, „pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné“.
Směrnice tedy nestanovuje, že majitelé rodinných domů budou nuceni do roku 2027 provést nákladnou rekonstrukci. Členské státy mají více možností, jak zajistit, aby se jejich fond obytných budov do roku 2050 postupně stal fondem budov s nulovými emisemi. Mohou zavést minimální normy energetické náročnosti, místo nich ale také mohou majitele motivovat k dobrovolnému provedení rekonstrukce například prostřednictvím finančních pobídek (.pdf, str. 26–27). Skutečně však může dojít i k zavedení pokut pro majitele, kteří nesplní požadavky na energetickou náročnost budov (.pdf, str. 25, 27, 47).
Podle současné české legislativy může stát udělit pokutu v případě, že nejsou dodrženy české požadavky na energetickou náročnost při výstavbě nové budovy nebo při provádění větší renovace stávající budovy. Stavebníkovi nebo majiteli také hrozí pokuta, pokud si měl podle české legislativy opatřit „energetický štítek“ budovy, ale neučinil tak. Pro majitele, kteří svou stávající nemovitost ani neprodávají, ani zásadně nerekonstruují, nicméně žádný požadavek ani pokuta spojená s energetickou náročností budovy není zavedena.
Česká republika navíc revidovanou unijní směrnici do svých právních předpisů ještě nezačlenila. Čas na to má do května 2026. Ministerstvo průmyslu a obchodu teprve připravuje podklady ke změně české legislativy. V současnosti platný český zákon o hospodaření energií s vynucováním rekonstrukcí domů nepočítá.
Závěr
Podle videa, které kritizuje pravidla EU, lidé musí provést nákladné rekonstrukce svých rodinných domů, aby do roku 2027 splňovaly normy energetické náročnosti budov. Pokud lidé rekonstrukci do tohoto data neprovedou, budou jim dle videa hrozit exekuce. Revidovaná unijní směrnice sice dává státům možnost zavést minimální normy energetické náročnosti pro stávající bytové domy a za jejich nedodržování vymáhat sankce, požadavek na provedení rekonstrukce rodinných domů do roku 2027 však neobsahuje. Normu, která by vynucovala provedení rekonstrukcí rodinných domů, česká legislativa nezahrnuje. Příspěvek jsme proto v rámci naší spolupráce s Facebookem označili jako nepravdivý. Jako nepravdivé jsme označili i další příspěvky obsahující stejná tvrzení o povinných rekonstrukcích domů.