SPD Praha 1 na svých profilech na sociálních sítích sdílela video, na kterém je kandidát SPD v Praze Jiří Fořt. Ten ve videu, které jen na facebooku a tiktoku nasbíralo přes 650 tisíc zhlédnutí, tvrdí, že „budeme platit ukrajinským rodinám za to, že jejich děti chodí do školy“. Důvodem má být to, že jen asi 50 % ukrajinských dětí v Česku navštěvuje školu. Fořt se odvolává na údajný plán Fialovy vlády a v popisku videa zmiňuje, že „ministr Bek dnes jedná s ukrajinským ministrem školství o finanční motivaci pro ukrajinské rodiče, aby vůbec posílali své děti do školy“.
V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jak je to s počtem ukrajinských dětí, které v Česku nechodí do školy, a také na to, zda se vláda, respektive Ministerstvo školství (MŠMT) chystá finančně odměňovat ukrajinské rodiče, kteří své děti pošlou do školy.
Počty ukrajinských dětí ve školách
Povinná školní docházka se v Česku týká kromě českých občanů mj. také cizinců s trvalým pobytem, kteří zde pobývají po dobu delší 90 dnů. Podle informací Ministerstva školství (.pdf, str. 7) navštěvovalo v březnu 2025 v Česku základní školu přes 51 tisíc ukrajinských žáků, mezi nimi bylo kromě Ukrajinců s trvalým pobytem také téměř 40 tisíc azylantů. Na středních školách včetně konzervatoří se dohromady vzdělávalo přes 12 tisíc ukrajinských studentů, z nichž 7 tisíc tvořili azylanti. Na konci března 2025 mělo v Česku pobytové oprávnění v souvislosti s válkou na Ukrajině 74 287 dětí a dospívajících ve věku 6 až 18 let (.xlsx). Z těchto dat vychází, že se v českých školách vzdělávalo přes 63 % všech ukrajinských azylantů ve věku 6–18 let. Základní školu navštěvovalo 79 % všech ukrajinských azylantů ve věku 6–15 let.
Příspěvek zveličuje výhody pro Ukrajince, vychází ze satirického videa
Mírou zapojení Ukrajinců do českého školního systému se již dříve zabývalo také šetření PAQ Research. Podle jeho výsledků (.pdf, str. 5) v listopadu 2023 navštěvovalo základní školy 97 % dětí ukrajinských azylantů (str. 4) ve věku 6–14 let, střední školy pak 46–60 % dětí ve věku 15–17 let (.pdf, str. 15). Data ale mohou být podle PAQ Research zkreslená několika faktory – jednak tím, že se někteří uprchlíci v době průzkumů již na území České republiky nenacházeli, jednak specifiky skupiny respondentů (.pdf, str. 15). Část dětí se do českého vzdělávacího systému navíc nedostala z důvodu nedostatku volných míst nebo se vzdělává distančně v ukrajinských školách.
Ať už se ale skutečnost blíží střízlivějším datům Ministerstva školství, nebo například výsledkům neziskové organizace META (.pdf), podle které v roce 2023 nebyla v systému zapsána asi čtvrtina školou povinných dětí, jsou počty nescholarizovaných (tj. do instituce školy nezařazených) dětí výrazně nižší než 50 %, o kterých ve videu mluví kandidát SPD Jiří Fořt.
Podpora ukrajinských žáků
I vzhledem k jazykové bariéře je integrace ukrajinských školáků náročná. Proto MŠMT poskytuje školám s velkým podílem cizinců finanční příspěvky, např. na náklady spojené s tlumočením, integrací a adaptací žáků. Od roku 2026 plánuje ministerstvo při financování škol brát ještě větší ohled právě na jazykovou a sociální náročnost daného vzdělávacího prostředí a mj. zacílit podporu na nově příchozí ukrajinské děti, které se do školního prostředí teprve začleňují. Toto zaměření ministr školství Bek vysvětluje úspěšnou integrací většiny dříve příchozích Ukrajinců: „Většina ukrajinských žáků je dnes úspěšně integrovaná, a proto přesouváme těžiště pomoci na ty, kteří přicházejí nově.“ Kromě MŠMT podporují školy s vysokým počtem ukrajinských žáků také města, samotné školy mohou žádat podporu pro žáky i u soukromých nadací.
Tvrzení, že stát bude odměňovat přímo rodiny ukrajinských dětí za plnění školní docházky, ale neodpovídá veřejně prezentovaným plánům vlády ani Ministerstva školství. Podobné plány pak nevyjádřili ani jiní politici či neziskové organizace. Také MŠMT v reakci na náš dotaz potvrdilo, že žádná taková iniciativa neprobíhá.
Okamura překrucuje Rakušanova slova o kriminalitě Ukrajinců
Příspěvek pražské SPD mj. zmiňuje, že o údajném plánu na finanční motivaci ukrajinských rodin „ministr Bek dnes jedná s ukrajinským ministrem školství“. Příspěvek byl zveřejněn 9. září 2025, tehdy ale podle informací dostupných na webu ministerstva a na sociálních sítích Mikuláše Beka žádné jednání s ukrajinským ministrem školství neproběhlo. Podle webu MŠMT spolu český a ukrajinský ministr školství jednali v červenci 2024. Řeč byla mj. o podpoře pro školy s vyšším počtem žáků z Ukrajiny a o adaptaci žáků do českých škol. O žádné specifické podpoře pro ukrajinské rodiče, jejichž děti nechodí do školy, však ministři podle zprávy MŠMT nemluvili.
Závěr
Podle virálního videa zveřejněného pražskou organizací SPD nechodí polovina ukrajinských dětí žijících v Česku do školy a vláda se chystá jejich rodiče finančně motivovat, „aby vůbec posílali své děti do školy“. Určitá část ukrajinských dětí v Česku tu skutečně nechodí do školy. Podle dostupných dat pro základní školy může jít o čtvrtinu až pětinu z nich. Údaje můžou být nicméně ovlivněné tím, že ne všichni Ukrajinci zahrnutí do těchto statistik v současnosti žijí v Česku, a reálně je tak podíl dětí, které do školy nechodí, nižší. Některé statistiky pak mluví jen o nižších jednotkách procent. Tvrzení, že polovina ukrajinských dětí nechodí do školy, žádným dostupným datům neodpovídá.
Ani tvrzení z videa o tom, že se vláda, respektive MŠMT chystá finančně motivovat ukrajinské rodiče, aby posílali své děti do školy, neodpovídá dostupným informacím. SPD se navíc odkazuje na údajné nedávné jednání ministra školství Beka se jeho ukrajinským protějškem, to se však vůbec neuskutečnilo.
Tento projekt vznikl ve spolupráci s Prague Security Studies Institute a je podpořen fondem European Media and Information Fund. Veškerou odpovědnost za jakýkoli obsah podpořený přes European Media and Information Fund nese výhradně autor (autoři) a tento obsah nemusí nutně odrážet postoje EMIFu a jeho partnerů, jimiž jsou Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute.