Demagog.cz

Video plné nepravd o situaci na Ukrajině

Na facebooku se šíří video, jehož autor se vyjadřuje k situaci na Slovensku, k českým sbírkám na pomoc Ukrajině i k ruským vojenským útokům. Velká část jeho tvrzení se ale nezakládá na pravdě – Slováci dnes nemusí do své domácnosti přijmout ukrajinského (ani afrického) uprchlíka, české neziskovky nenakupují za vybrané peníze zbraně a Rusko skutečně útočí na civilní cíle.

3. března 2022

Ubytování uprchlíků

Hned v úvodu videa autor uvádí, že na Slovensku vyhlásili určitý typ krizového stavu, a proto „každý Slovák, který vlastní jakoukoliv nemovitost, má povinnost přijmout do své domácnosti jednoho, dva nebo celou rodinu utečenců z Ukrajiny“.

Zjevně poukazuje na vyhlášení stavu mimořádné situace, ke kterému došlo (.pdf) v sobotu 26. února 2022 v souvislosti s příchodem velkého množství lidí, kteří utíkají na Slovensko z válkou zasažené Ukrajiny.

Pojďme se tedy zaměřit na to, co vládou vyhlášená mimořádná situace znamená pro obyvatele Slovenska. Mimořádná situace je jedním z krizových stavů, který je upraven zákonem č. 42/1994 Z. z. o civilní ochraně obyvatelstva. Zákon mimořádnou situaci definuje jako „obdobie ohrozenia alebo obdobie pôsobenia následkov mimoriadnej udalosti na život, zdravie alebo majetek“. Touto mimořádnou událostí může dle zákona nově být například „hromadný prílev cudzincov na územie Slovenskej republiky“.

Zákon vyjmenovává jednotlivé povinnosti, které mají při mimořádné události právnické a fyzické osoby. Jednou z povinností fyzických osob je skutečně také „pre prípad mimoriadnej udalosti (...) poskytnúť potrebné priestory a prostriedky na núdzové ubytovanie osobám postihnutým mimoriadnou udalosťou“. Za plnění této povinnosti náleží dané osobě náhrada, tuto povinnost však může odmítnout, pokud „by tým vystavila vážnemu ohrozeniu seba alebo blízke osoby alebo ak jej v tom bránia iné dôležité okolnosti“.

Tato povinnost ale neplatí ihned po vyhlášení mimořádné situace. O tom, že by měla konkrétní fyzická osoba poskytnout prostory pro ubytování uprchlíků, musí nejprve rozhodnout obec – právě obci totiž přísluší zodpovědnost za tzv. nouzové ubytování. K nařízenému ubytovávání ukrajinských uprchlíků ve slovenských domácnostech však nedochází: nedohledali jsme žádný případ nařízeného nouzového ubytování v domácnostech. Kde k nouzovému ubytování dochází, děje se tak v ubytovacích zařízeních, sportovních halách či u lidí, kteří se dobrovolně přihlásili. Došlo k tomu např. v Prešovské župě vč. Bardejova, v Hlohovci, Ružomberoku nebo i v malém městě Jelšava.

Obecná povinnost ubytovat uprchlíky z Ukrajiny tedy neexistuje a k žádnému nařízenému ubytování v domácnostech nedochází. Slovenská vláda naopak připravuje zavedení příspěvku pro ty, kdo se rozhodnou uprchlíky ubytovat.

Doplňme, že ve videu také zaznívá, že kdo neuposlechne a uprchlíka ve své domácnosti neubytuje, „bude mu státem zabaven jeho majetek, (...) člověk bude označen za nepřítele státu, bude zatčen a uvězněn“. Ani toto tvrzení se nezakládá na pravdě – pokud člověk neuposlechne případného příkazu k poskytnutí ubytování, dopustí se přestupku, za který může dostat pokutu až ve výši 1 659 eur.

Uprchlíci z Afriky

Ve videu dále zaznívá, že ve skutečnosti na Slovensko nemíří „skuteční“ Ukrajinci, ale jedná se o řízenou migraci z Afriky. Tito migranti údajně mají „přednostní právo být odbaveni a lidi, kteří opravdu utíkají před válkou, ukrajinské ženy a děti, musí čekat“.

Toto tvrzení v posledních dnech nešíří jen muž z videa, ale výrazně také představitelé Kotlebovců – Ľudové strany Naše Slovensko. Na to zareagovala slovenská policie a 28. února zveřejnila počty cizinců, kteří od začátku války (tedy od 24. února) překročili slovensko-ukrajinskou hranici. Z tohoto seznamu (10 nejčastějších států) jasně vyplývá, že naprostá většina lidí, která proudí na Slovensko, jsou skutečně Ukrajinci:

Ukrajina – 41 555  
Marocké království – 1 362  
Maďarsko – 597  
Nigérie – 581  
Slovenská republika – 404  
Indická republika – 388  
Česká republika – 227  
Libye – 142  
Ghanská republika – 106  
Kamerunská republika – 87

Slovenská policie také zdůraznila, že na Ukrajině před válkou žily a studovaly tisíce cizích státních příslušníků. Mnoho z nich se dnes snaží vrátit domů nebo alespoň opustit zemi, kde se válčí a kde se snadno mohou stát oběťmi bombardování civilních cílů.

Sbírky na nákup zbraní

Dále je ve videu uvedeno, že peníze, které vybraly české neziskové organizace na pomoc Ukrajině, budou použity na nákup zbraní: „Všechny peníze, které byly naakumulovány do neziskových organizací (...), všechny tadyty peníze poslouží k nákupu zbraní.“

Autor videa konkrétně zmiňuje například peníze, které vybral Člověk v tísni. Tato organizace ale peníze na nákup zbraní na Ukrajinu nepoužívá. Výtěžek z jejich sbírky putuje „na humanitární pomoc obětem ozbrojeného konfliktu, lidem na útěku, na ochranu ohrožených rodin a jednotlivců“. To stejné platí i pro další české neziskovky. Charita používá vybrané peníze na „zajištění základních potřeb, jako jsou voda, potraviny, hygienické prostředky či přístřeší,“ ADRA na „naplnění základních potřeb vysídlených a evakuovaných obyvatel“, Paměť národa pak na „ochranné vybavení zvyšující bezpečnost obránců Ukrajiny jako jsou neprůstřelné vesty, helmy, rukavice, vysílačky, drony s nočním viděním, zdravotnický materiál a další neútočné vybavení“.

Na nákup zbraní naopak pořádá sbírku ukrajinská ambasáda v Česku – žádá o peníze na „pořízení vojenského materiálu pro ukrajinskou armádu a domobranu“. K datu našeho článku ambasádě lidé přispěli dohromady 316 milionů Kč, tedy přibližně třetinu toho, kolik přišlo na účet Člověka v tísni.

Ruské útoky na civilní cíle

Podle muže ve videu pak dále není pravda, že by Rusko útočilo na obytné budovy na Ukrajině. Vzhledem k rozsáhlosti ruské invaze uveďme jen několik případů, kdy ruské ozbrojené síly prokazatelně útočily na obytné budovy: z 28. února:

Video z prvního dne ruské invaze zachycuje zničený panelový dům ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti a také důsledky útoků na obytné budovy v Charkově:

 

Na následujícím videu je vidět bombardování rezidenční oblasti v Charkově z 28. února:

 

Třetí video pak zobrazuje zkázu po ruském raketovém útoku na obytné domy v Borodiance v Kyjevské oblasti:

 

Video tedy obsahuje hned několik nepravdivých tvrzení. Vyhlášení mimořádné situace na Slovensku neznamená, že by všichni museli ve svých domovech ubytovat uprchlíka z Ukrajiny, nebo čelit zabavení majetku a vězení. Stejně tak není pravda, že by uprchlíci přicházející na Slovensko z Ukrajiny pocházeli ve větší míře z Afriky. Ani popis účelu českých sbírek není pravdivý – české neziskové organizace vybrané peníze na nákup zbraní nepoužívají. Jako zjevnou nepravdu pak lze vzhledem k výše uvedeným videím označit tvrzení o tom, že Rusko neútočí na civilní cíle na Ukrajině.

Video jsme tak označili v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook jako nepravdivé.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů